1800

1800 (MDCCC) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Na rozdíl od juliánského kalendáře nebyl v gregoriánském kalendáři rok přestupný, proto se diference obou kalendářů od 1. března zvýšila z 11 na 12 dní. Podle juliánského kalendáře započal rok 1800 až v neděli 12. ledna.

Podle islámského kalendáře započal dne 25. května rok 1215, podle židovského kalendáře začal dne 20. září rok 5561.

Události 13. února – Byla založena Banque de France. 14. března – Kardinál Barnaba Chiaramonti byl zvolen papežem Piem VII. jako 251. v pořadí. 20. března – V bitvě u Heliopolis porazila francouzská armáda pod vedením Jeana-Baptista Klébera osmanská vojska. 21. března – Pod protektorátem Ruska a Osmanské říše vznikla Republika sedmi ostrovů spravovaná Řeky. 24. dubna – V USA byl založena Knihovna Kongresu. 3. května – Francouzská armáda porazila rakouskou v bitvě u Stockachu. 5. května – Velká Británie přijala Act of Union (Zákon o unii), který začlenil do Velké Británie Irské království (s platností od 1. ledna 1801). 13. května – Papež Pius VII. vydal encykliku Diu satis. 15. května – Napoleon Bonaparte překročil Alpy a vpadl do Itálie. 26. května – Francouzská armáda porazila rakouskou v bitvě u Chiuselly. 14. června – Francouzská armáda porazila rakouskou v bitvě u Marenga. 4. září – Britové přinutili ke kapitulaci francouzskou posádku ve Vallettě a vyhlásili nad Maltou Maltský protektorát. 30. září – Mortefontaineská úmluva ukončila nevyhlášenou americko-francouzskou válku. 10. října – Ve Francii bylo odhaleno tzv. Spiknutí dýk, když Jakobíni plánovali atentát na Napoleona Bonaparta. 1. listopadu – Americký prezident John Adams se stal prvním prezidentem sídlícím v Bílém domě ve Washingtonu. 17. listopadu – Kongres Spojených států amerických poprvé zasedal ve Washingtonu, D.C. 3. prosince Francouzský armáda porazila rakouskou a bavorskou v bitvě u Hohenlindenu. V amerických prezidentských volbách zvítězil Thomas Jefferson nad Johnem Adamsem. 24. prosince Skupina roajalistů spáchala nevydařený atentát na Napoleona v Paříži. Pierre Coudrin a Henriette Aymer de la Chevalerie založili Kongregaci Nejsvětějších Srdcí Ježíše a Marie v Paříži.

Probíhající události 1791–1804 – Haitská revoluce 1792–1802 – Francouzské revoluční války 1798–1800 – Kvaziválka 1798–1801 – Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie

Vědy a umění 2. dubna – Ve vídeňském Burgtheateru měla premiéru Symfonie č. 1 Ludwiga van Beethovena. 20. března – Italský fyzik Alessandro Volta vynalezl Voltův sloup – první chemické elektrické baterie. 2. června – Ve Spojených státech bylo uskutečněno první očkování proti neštovicím. 16. září – V pařížské Komické opeře proběhla premiéra opery skladatele Françoise Adriena Boieldieua Kalif z Bagdádu. 1. listopadu – Ve Vermontu byla založena Middlebury College. Francouzský malíř Jacques-Louis David namaloval portrét Juliette Récamierové. Britský astronom William Herschel objevil infračervené záření.

Narození

Česko náhled|upright|Felix Schwarzenberg (* 2. října) 1. ledna – Václav Emanuel Horák, varhaník, hudební skladatel a pedagog († 3. září 1871) 27. ledna – Adolf Maria Pinkas, politik († 28. září 1865) 9. února – Josef Führich, malíř († 13. března 1876) 11. dubna – Jan Rudolf Kutschker, teolog a arcibiskup († 27. ledna 1881) 21. června – Eduard Schubert, právník a politik německé národnosti († 22. listopadu 1879) 7. srpna – Josef Krasoslav Chmelenský, obrozenecký básník († 2. ledna 1839) 29. září – Michal Antonín Kotler, podnikatel a cestovatel († 18. listopadu 1879) 30. září – Hieronymus Eustach Brinke, starosta, tkadlec a písmák († 7. září 1880) 22. října – František Xaver Chotek, skladatel († 5. května 1852) 9. listopadu – Emanuel Arnold, novinář a agitátor († 4. ledna 1869) 19. prosince – Kamil Rohan, šlechtic francouzského původu († 13. listopadu 1892) 30. prosince – František Kristián Wieser, řeholník, kněz a teolog († 14. listopadu 1868) ? – Josef August Heller, hudební skladatel a kritik († 17. prosince 1855)

Svět náhled|upright|Helmuth von Moltke starší (* 26. října) 7. ledna – Millard Fillmore, prezident Spojených států amerických († 8. března 1874) 11. ledna – Štefan Anián Jedlík, uherský fyzik († 13. prosince 1895) 14. ledna – Ludwig von Köchel, rakouský muzikolog († 3. července 1877) 26. ledna Johann Gerhard Oncken, německý baptistický kazatel († 2. ledna 1884) Elizabeth Ann Whitney, vůdčí osobnost mormonů († 15. února 1882) 1. února – Brian Houghton Hodgson, anglický zoolog a politik († 23. května 1894) 6. února – Achille Devéria, francouzský malíř a litograf († 23. prosince 1857) 11. února – William Fox Talbot, britský vynálezce, fotograf, lingvista a matematik († 17. září 1877) 12. února – John Edward Gray, britský zoolog († 7. března 1875) 23. února Adéla Anhaltská, manželka oldenburského velkovévody Augusta († 13. září 1820) William Jardine, skotský přírodovědec († 21. listopadu 1874) 28. února – Johann Heinrich Christian Schubart, německý klasický filolog († 1. května 1885) 2. března – Jevgenij Abramovič Baratynskij, ruský básník († 11. července 1844) 16. března – Ninkó, japonský císař († 21. února 1846) 28. března – Johann Georg Wagler, německý herpetolog († 23. srpna 1832) 31. března – Osip Senkovskij, ruský spisovatel a orientalista († 16. března 1858) 15. dubna James Clark Ross, britský námořník a objevitel († 3. dubna 1862) Gilbert Thomas Burnett, britský botanik († 27. července 1835) 24. dubna – Heinrich Wydler, švýcarský botanik († 6. prosince 1883) 9. května – John Brown, americký radikální abolicionista († 2. prosince 1859) 17. června – William Parsons, britský astronom († 31. října 1867) 15. července – Jean-Baptiste Dumas, francouzský chemik a politik († 11. dubna 1884) 22. července – Jakob Lorber, rakouský hudebník a mystik († 24. srpna 1864) 31. července – Friedrich Wöhler, německý chemik († 23. září 1882) 4. srpna – Pavlína Württemberská, württemberská královna († 10. března 1873) 12. září – Pierre Charles Fournier de Saint-Amant, francouzský šachový mistr († 29. října 1872) 15. září – Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský, meklenbursko-zvěřínský velkovévoda († 7. března 1842) 2. října Francis Kiernan, britský anatom a lékař († 31. prosince 1874) Felix Schwarzenberg, rakouský politik († 4. dubna 1852) Nat Turner, americký vůdce povstání proti otrokářům († 11. listopadu 1831) 25. října Thomas Macaulay, britský historik, esejista, politik a básník († 28. prosince 1859) Jacques Paul Migne, francouzský patrolog a křesťansky orientovaný vydavatel († 24. října 1875) 26. října – Helmuth von Moltke starší, německý polní maršál († 24. dubna 1891) 1. listopadu – Charles Lemaire, francouzský botanik a spisovatel († 22. června 1871) 10. listopadu – Anton von Doblhoff-Dier, rakouský politik († 16. dubna 1872) 18. listopadu – John Nelson Darby, angloirský biblista a evangelista († 29. dubna 1882) 21. listopadu – Karel Robert Croll, německý malíř († 3. listopadu 1863) 26. listopadu – Anton Martin Slomšek, slovinský biskup a spisovatel († 24. září 1862) 30. listopadu – Franz Unger, rakouský paleontolog a botanik († 13. února 1870) 1. prosince – Mihály Vörösmarty, maďarský spisovatel († 19. listopadu 1855) 3. prosince – France Prešeren, slovinský básník († 8. února 1849) 4. prosince – Emil Aarestrup, dánský básník († 21. července 1856) 15. prosince – Josef Kriehuber, rakouský malíř a litograf († 30. května 1876) 29. prosince – Charles Goodyear, americký chemik a vynálezce († 1. července 1860) ? – Auguste Belloc, francouzský fotograf († 1867) ? – Eugène Durieu, francouzský fotograf († 1874) ? – Émilie Evershedová, francouzská básnířka († 19. ledna 1879) ? – Vincent Grimm, maďarský šachista († 15. ledna 1872) ? – William Schlumberger, francouzský šachista († 1837)

Úmrtí

Česko 4. ledna – Johann Heinrich Marzy, historik a kronikář Jihlavy a mědirytec (* 15. srpna 1722) 25. května – Karel Godefried von Rosenthal, olomoucký kanovník a biskup (* 1. října 1738) 1. října – Franz Anton Leonard Herget, matematik a inženýr (* 6. listopadu 1741) ? – Antonín Stamic, houslista, violista a skladatel (* 27. listopadu 1750)

Svět náhled|upright|Alexandr Vasiljevič Suvorov († 18. května) 13. ledna – Petr Biron, kuronský a semgalský kníže (* 15. února 1724) 25. dubna – William Cowper, anglický básník (* 26. listopadu 1731) 4. května – Armand Vignerod, duc d’Aiguillon, francouzský generál (* 31. října 1761) 6. května – Alexandr Vasiljevič Suvorov, ruský vojevůdce (* 13. listopadu 1729) 7. května – Niccolò Piccinni, italský operní skladatel (* 16. ledna 1728) 18. května Alexandr Vasiljevič Suvorov, ruský vojevůdce (* 24. listopadu 1729) František Leopold Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda a toskánský princ (* 15. prosince 1794) 25. května – Karel Godefried von Rosenthal, olomoucký kanovník a biskup (* 1. října 1738) 14. června Louis-Charles-Antoine Desaix, francouzský generál (* 14. června 1768) Jean-Baptiste Kléber, francouzský generál (* 9. března 1753) 24. června – Karl Joseph Hadik von Futak, rakouský vojevůdce (* 28. října 1756) 23. července – John Rutledge, americký politik (* 17. září 1739) 29. září – Michael Denis, rakouský básník (* 27. září 1729) 28. října – Artemas Ward, americký voják a politik (* 26. listopadu 1727) 14. listopadu – François-Claude-Amour de Bouillé, francouzský generál (* 19. listopadu 1739) 28. listopadu – Sebastian Mutschelle, německý teolog (* 18. ledna 1749) ? – Louis Granier, francouzský houslista, hudební skladatel a dirigent (* ? 1740)

Hlavy států náhled|upright|Papežem se stal Pius VII. Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814) Habsburská monarchie – František I. (1792–1835) Osmanská říše – Selim III. (1789–1807) Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840) Rusko – Pavel I. (1796–1801) Spojené království – Jiří III. (1760–1820) Španělsko – Karel IV. (1788–1808) Švédsko – Gustav IV. Adolf (1792–1809) USA – John Adams (1797–1801) Papež – Pius VII. (1800–1823) Japonsko – Kókaku (1780–1817)

Externí odkazy

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1800: Krameriusovy císařské královské vlastenské noviny (vyd. Václav Matěj Kramerius) —

Kategorie:18. století