Jana Krejcarová (provdaná Jana Černá, naposled Jana Ladmanová, 14. srpna 1928, Praha – 5. ledna 1981, Praha) byla česká básnířka, prozaička a výtvarnice. Byla dcerou architekta Jaromíra Krejcara a novinářky Mileny Jesenské a dlouholetou partnerkou Egona Bondyho.
Život Studovala od roku 1938 gymnázium. V letech 1942–1944 studovala na grafické škole. Ve školním roce 1946–1947 absolvovala jeden ročník konzervatoře u Františka Maxiána. Po uvěznění a smrti matky vyrůstala pod dohledem dědečka Jana Jesenského. Po jeho smrti v roce 1947 zdědila značný finanční obnos, rozhodla se však pro bohémský život bez trvalého zaměstnání – její příjmy pocházely z psaní a příležitostných prací. Z politických důvodů byla odsouzena na půl roku podmíněně. Její manžel Pavel Fischl v této době emigroval do Izraele. Doslov k prvotině Hrdinství je povinné uvádí, že získala osobní zkušenost se stavbou mládeže.
Účastnila se aktivit surrealistů kolem Karla Teigeho a Vratislava Effenbergera. Po roce 1950 spolupracovala s Ivo Vodseďálkem, Mikulášem Medkem, Zbyňkem Sekalem a Egonem Bondym.
V 70. letech se živila užitou výtvarnou tvorbou, šila a batikovala tuniky a haleny, odlévala ze sádry figurální reliéfy jako kopie dlaždic či kachlů, obojí prodávala s velkou obchodní zdatností.
Osobní život Od roku 1947 byla krátce poprvé provdána za herce, spisovatele a pozdějšího psychologa Pavla Fischla (1922–2008), který emigroval do Izraele, kde žil pod jménem Gabriel Dagan. Později se provdala za sociologa Miloše Černého. Byla matkou pěti dětí – Jana Černého (jeho biologickým otcem byl možná Egon Bondy, krátce byla též milenkou Karla Köchera, známého dvojitého krtka v CIA), Martina Černého (* 1952), Františka Černého (*1953 – jeho biologickým otcem byl údajně Mikuláš Medek), Terezie a Štěpána. O děti se ale většinou ani jeden z rodičů nestaral, a tak skončily v dětském domově. V roce 1961 se provdala za Ladislava Lipanského. V šedesátých letech byla odsouzena na jeden rok nepodmíněně za zanedbání rodičovské péče. Počtvrté se v roce 1969 provdala za výtvarníka Daniela Ladmana (1946– 2013)Daniel Ladman ilustrátor. Žili v Praze v Korunovační č. 32 a Raspenavě.
V roce 1981 tragicky zahynula jako spolujezdec v autě řízeném manželem Danielem při dopravní nehodě – srážce s nákladním autem vezoucím klády.
Dílo V roce 1949 přispěla do surrealistického sborníku Židovská jména pod pseudonymy Sarah Silberstein a Gala Mallarmé. V 60. letech přispívala do časopisu Divoké víno a do Literárních novin.
Ve své prvotině Hrdinství je povinné se pokusila o jiný pohled na stavbu mládeže, než prezentovala tzv. budovatelská próza, s motivy absurdity a odcizení. Emigraci otce hlavního hrdiny popsala bez odsudku.
Hrdinství je povinné, Praha : Československý spisovatel, 1964 Nebyly to moje děti ..., Praha : Naše vojsko, 1966 V zahrádce otce mého, Praha : Revolver Revue, 1988 Clarissa a jiné texty, Praha : Concordia, 1990, , napsáno v roce 1951 Adresát Milena Jesenská, Praha : Concordia, 1991, druhé vydání, (první vydání 1969: Divoké víno)
Ocenění Laureát Ceny Revolver Revue za rok 1990.
Jana Krejcarová v umění 1993 – Seděla ve skleníku a házela kameny, dokumentární film Nadji Seelichové, výpověď tří blízkých přátel Jany Černé – Egona Bondyho, Ivo Vodseďálka a Johany Kohnové. 2009 – 3 sezóny v pekle, koprodukční film; životem Jany Krejcarové a Egona Bondyho jsou inspirovány postavy Jany a Ivana 2013 – Na dně propasti perlička – pořad Českého rozhlasu Plzeň, připravili Tamara Salcmanová a Miroslav Buriánek, režie Miroslav Buriánek 2023 – Osudové ženy: Jana Krejcarová, dokumentární rozhlasový pořad
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Jana Krejcarová na stránkách Revolver Revue Britské listy: Blanka Kovaříková, Vlasta 20.5.2017
Kategorie:České spisovatelky 20. století Kategorie:Surrealističtí spisovatelé Kategorie:České básnířky Kategorie:Oběti silničních dopravních nehod v Česku Kategorie:Narození 14. srpna Kategorie:Narození v roce 1928 Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1981 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze