Nesvětice jsou před rokem 1500 zaniklá středověká vesnice na pomezí mosteckého a teplického okresu v k. ú. Libkovice u Mostu. Archeologická lokalita se nacházela mezi Mariánskými Radčicemi a zaniklými Libkovicemi a Jenišovým Újezdem v prostoru hnědouhelného Lomu Bílina. Lokalita byla zcela odtěžena na přelomu let 2023 a 2024.
Archeologický výzkum Koncem šedesátých let 20. století došlo na poli v blízkosti později objevené zaniklé středověké vesnice k náhodným nálezům svědčících o lidské přítomnosti ve středověku, šlo převážně o nálezy keramických střepů, ale prozkoumán byl také jeden hrob pod náhrobníkem porušený orbou. Tyto nálezy vedly k archeologickému výzkumu, při kterém zde bylo v letech 1984–1988 prozkoumána část rozsáhlého středověkého pohřebiště spolu se zbytky dvou základů staveb, z nichž jedna byla pokládána za kostel. Podle závěrů publikovaných na sklonku osmdesátých let 20. století se mělo jednat o dřevěný farní kostel ve vsi Nesvětice (též Nespěšice), který byl historickými zprávami doložen z rozmezí let 1352-1409, a k němu příslušný hřbitov. Archeologický výzkum však probíhal na relativně malé ploše a na spoustu otázek neodpověděl.
V roce 2011 se na lokalitu archeologové vrátili v rámci terénního projektu Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Severočeských dolů. V průběhu dvou sezón (2011–2012) se podařilo znovu lokalizovat pohřebiště, překryté zčásti deponií ornice. Zároveň došlo (díky geofyzikálním průzkumům) nedaleko od pohřebiště k objevu pozůstatků protiletadlové obrany chemických závodů z druhé světové války. Od roku 2013 byly zahájeny plošné výzkumy obou lokalit, které se postupně rozšířily na další polohy v okolí. Výzkum dělostřeleckých baterií z druhé světové války a jejich zázemí se stal v průběhu dvou let největší českou archeologickou výzkumnou akcí svého druhu.
V případě pohřebiště a kostela se ukázalo, že jejich datování oproti původnímu předpokladu spadá již do 11.–13. století. Současně se ukázalo, že mladší pohřbívání korespondující s písemnými prameny z 2. poloviny 14. a počátku 15. století se soustředilo na malém hřbitově, který byl spolu s kostelem součástí vrcholně středověké vsi, která byla objevena na přelomu let 2018 a 2019 asi 300 metrů východně od rozsáhlého pohřebiště. Díky tomu, že obě místa byla plošně prozkoumána, podařilo se prokázat jejich vzájemný vztah a postupný vývoj na pozadí vrcholně středověké transformace. Rozsáhlé pohřebiště, svým charakterem odpovídající zvyklostem z konce raného středověku, přestalo svému účelu sloužit ve druhé polovině 13. století a na jeho místě byla zřejmě ještě na konci 13. století založena pravděpodobně kamenná stavba s mohutným základem obdélného půdorysu, o které se uvažuje, že mohla být proboštstvím. Velikost pohřebiště čítající téměř 2500 prozkoumaných hrobů, přičemž počet skutečně pohřbených jedinců byl nepochybně snad ještě o několik stovek vyšší, napovídá, že toto pohřebiště sloužilo jako centrální pro obyvatele širšího okolí.
Počátky středověkého osídlení Nesvětic lze na základě archeologických nálezů předběžně datovat do 13. století, tehdy však mělo ještě podobu rozptýlených menších usedlostí doplněných o malou tvrz vymezenou přibližně kruhovým příkopem. Nejdříve na přelomu 13. a 14. století došlo na stejném místě k novému vysazení vsi s pravidelným plánovitým půdorysem v jejímž centru stál kamenný kostel s přilehlým malým hřbitovem, který tak sloužil patrně již jen obyvatelům Nesvětic. K opuštění lokality došlo zřejmě až v průběhu druhé poloviny 15. století, kdy byli místní obyvatelé vysídleni a jejich domy a kostel sloužily jako snadno dostupný zdroj stavebního materiálu. Význam Nesvětic tak spočívá především v unikátních možnostech poznání podoby pohřbívání v závěru raného a ve vrcholném středověku a nesporným přínosem je také zaznamenání proměny venkovských sídel ve vrcholném středověku.
Historie První písemná zmínka o vesnici je z roku 1238, kdy byla v držení Ludvíka z Nesvětic. Nejpozději v roce 1341 se však stala majetkem oseckého kláštera. Písemné zprávy se až na výjimky se dotýkají zdejší fary, která podle odváděných desátků (v letech 1352–1405) poskytovala duchovní správu přibližně stejnému počtu farníků jako blízké kostely v Libkovicích a Mariánských Radčicích. Krátce před husitskými válkami záznamy o Nesvěticích mizí. V novověku zůstala uchována tradice o její existenci v pověstech a v pomístním názvu Missplitz či Nissplitz, který vznikl zkomolením z původního pojmenování Nespěšice.
Reference
Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Mariánské Radčice Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Most