Vyšetřovací pokus je procesní úkon, jímž se v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách prověřují nebo upřesňují skutečnosti zjištěné v trestním řízení, popřípadě zjišťují nové skutečnosti důležité pro trestní řízení. Vyšetřovacím pokusem se nejčastěji prověřuje, zda je možné, aby dílčí část skutkového děje proběhla určitým způsobem. Řádně provedený vyšetřovací pokus může sloužit jako významný důkazní prostředek v trestním řízení. Patří k tzv. zvláštním způsobům dokazování v trestním řízení vedle konfrontace, rekognice, rekonstrukce a prověrky na místě.§ 104a, § 104b, § 104c, §104d, § 104e zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
Od ostatních zvláštních způsobů dokazování se liší tím, že orgán činný v trestním řízení například pomocí figuranta, obviněného, poškozeného, svědka aktivně prověřuje formou pokusu možný skutkový děj. Jako takový je vyšetřovací pokus vždy nepřímým důkazem svědčícím o možném skutkovém ději, který buďto jako věrohodný potvrdí či jej naopak jako prakticky neuskutečnitelný vyloučí, čímž ověřuje skutková zjištění a svědecké výpovědi nebo výpověď obviněného.
K vyšetřovacímu pokusu, který je prováděn v přípravném řízení, musí být přibrána alespoň jedna nezúčastněná osoba, ledaže by nemožnost zajistit její přítomnost při vyšetřovacím pokusu zmařila jeho provedení. Je-li to potřebné, přibere se k vyšetřovacímu pokusu navíc také znalec, popřípadě podezřelý, obviněný a svědek, kteří ale nemohou být k úkonům v rámci vyšetřovacího pokusu jakkoli donucováni. Účastní-li se osoba mladší 15 let, přibere se orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná vhodná osoba, např. rodič, a pokus se provádí zvlášť šetrně a tak, aby nemusel být opakován.§ 104c zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád
Reference
Kategorie:Trestní řízení Kategorie:Trestní právo Kategorie:Trestní právo procesní