Zoologická zahrada Ústí nad Labem

Zoologická zahrada Ústí nad Labem je zoologická zahrada v Ústí nad Labem, umístěná na svahu Mariánské skály východně od centra města. Předchůdcem zahrady byla soukromá ptačí rezervace založená roku 1908.

Historie

Předchůdce zoo – Lumpepark Předchůdcem současné zoologické zahrady se stala soukromá ptačí rezervace, kterou pod názvem „Lumpepark“ založil ústecký podnikatel a obchodník s železářským zbožím Heinrich Lumpe (1859–1936). Tento uznávaný amatérský ornitolog odkoupil v roce 1908 od obce pozemky o rozloze 3,5 hektaru v prostoru bývalé cihelny na jihovýchodním svahu Mariánské skály a založil zde park na ochranu ptactva. Své plány konzultoval s odborníky, jako byli např. Jiří Janda, který v roce 1931 založil pražskou zoo, přírodovědec Josef Kořenský nebo zahradní architekt Rudolf Jenatský. Byla vybudována infrastruktura (vodovod, cesty a mostky, fontány, oplocení) a vysázeny stromy, keře a květiny.

náhled|vlevo|upright=0.7|Pamětní deska H. Lumpeho V letech 1913–1914 byla vybudována umělá jeskyně a tzv. Jindřichův hrádek (dnes Trpasličí hrádek) vystavěné z tufu dovezeného až z Durynska. V roce 1913 přikoupil Lumpe sousední pozemek, na kterém měla být postavena sklárna. Tou by byla ptačí rezervace znehodnocena. Lumpepark, ač byl před první světovou válkou proslaven i v zahraničí, byl soukromou rezervací, kam neměla veřejnost běžně přístup a návštěva byla možná pouze na pozvání majitele. V říjnu 1914 byl park poprvé na dva dny otevřen pro veřejnost jako dobročinná akce ve prospěch Červeného kříže. Akce se během války několikrát opakovala.

náhled|vlevo|upright=0.7|Umělá zřícenina Trpasličí hrádek V roce 1919 Lumpe získal podporu ministerstva školství a osvěty ohledně ochrany svého parku proti výstavbě průmyslových podniků v okolí a na počátku 20. let zpřístupnil svůj park veřejnosti trvale; park zůstával uzavřen pouze v období zimního krmení a jarního hnízdění. Už v roce 1922 byl přivítán 100 000. návštěvník od založení parku a v následujících letech se roční návštěvnost blížila k 50 000 osob. Park po přikoupení okolních pozemků měl již pět hektarů. Sloužil především k propagaci ochrany ptactva, protože ptáci nebyli umístěni v klecích a voliérách, ale hnízdili volně v přírodě. V roce 1928 zde bylo napočítáno na 81 druhů ptáků. Roku 1935 byl v parku natočen zvukový dokumentární film o ochraně ptactva.

V roce 1936 Lumpe nečekaně zemřel při svém lázeňském pobytu v Dubí. Dohled nad parkem převzal jeho synovec Alfred Lumpe. Chod parku se podařilo udržet i přes těžkosti během druhé světové války a uzavřen byl až na jaře 1945. cho Vznik zoologické zahrady V roce 1946 byla rodina Alfreda Lumpeho odsunuta do Bavorska, park se jako znárodněný majetek dostal pod národní správu a stal se nehlídaným městským parkem s názvem Sady Edvarda Beneše. V letech po válce se v parku začaly objevovat klece a výběhy se zvířaty a došlo k proměně na zoologickou zahradu, která v roce 1957 přešla do správy města.

V roce 1959 se ředitelem zahrady stal MVDr. Dušan Sedlář, který jím byl až do roku 1968. V tomto období zahrada získala exotická zvířata jako šimpanze, levharta skvrnitého, mandrila rýholícího, nandu pampového, medvěda himálajského, tygra indického, lamu alpaka, plameňáka chilského, krajtu tygrovitou aj. Ve správní budově bylo vybudováno exotárium, vznikly malé pavilony šelem a opic a další výběhy. Na konci 60. let zde bylo chováno 75 druhů s počtem 326 kusů.

Období územního rozvoje Roku 1972 se ředitelem stal Ing. Bořek Voráč. V 70. letech dosáhla zahrada velkého územního rozmachu, když se rozrostla na dnešních 26 hektarů zabráním okolních polí a zahrádek. Začaly se stavět nové pavilony šelem (1976–1980), dvoupodlažní exotárium (1975–1978), pavilon pro nosorožce tuponosé jižní, žirafy Rothschildovy, slony indické a výběhy pro zebry a antilopy.

V 80. letech došlo k významnému nárůstu jak druhů, tak i počtu chovaných zvířat. Výstavba nových pavilonů probíhala především v horní části zahrady. V roce 1984 byla otevřena restaurace Koliba s areálem minigolfu, rovněž vznikla Naučná stezka dinosaurů s dřevěnými maketami prehistorických zvířat a Dětský svět s plastovými modely zvířat a skluzavkami. V roce 1988 bylo dosaženo historického rekordu v návštěvnosti, který nebyl dosud překonán – 178 143 osob.

V roce 1989 přišli do zoo orangutani bornejští Ňuňák a Ňuninka, kteří měli po natáčení filmu Dva lidi v zoo z ústecké zoo odejít, ovšem nakonec zde zůstali natrvalo.

Po sametové revoluci V roce 1990 ve funkci ředitele vystřídal Ing. Voráče MVDr. Vladimír Mikulica. Došlo k přestavbě některých pavilonů a vznikla Dětská zoo pro bezprostřední kontakt dětí se zvířaty. Nově přibyla zvířata jako osel somálský, anoa nížinný, panda červená nebo vydra malá.

V roce 1996 se ředitelkou stala Ing. Zdenka Jeřábková. Došlo k rekonstrukci lachtaního bazénu a zoo se stala členem Unie českých a slovenských zoo (UCSZOO), Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA).

V letech 2000–2005 bylo vybudováno vytápění geotermální energií, kdy je voda o teplotě 32 °C čerpána z hloubky 514 metrů. V letech 2001–2004 byl postaven nový pavilon slonů, který byl slavnostně otevřen v létě 2004. Také byl zrekonstruován pavilon orangutanů.

Od roku 2005 byl ředitelem zahrady Mgr. Tomáš Kraus. Ve stejném roce se zoo po 14 letech vrátila k chovu lvů. Tehdy ale začala chovat lva konžského. V roce 2008 se zoo také vrátila k chovu tygrů. Místo tygra indočínského ovšem začala chovat tygra malajského. V roce 2009 byly zrekonstruovány venkovní výběhy pavilonu šelem pro levharty a tygry.

Období častého střídání ředitelů V letech 2009–2012 vedl zoo MVDr. Václav Poživil, který dlouhá léta působil jako veterinář.

V roce 2011 byla z finančních důvodů odložena stavba Asijského domu na neurčito, podobně jako další projekty – Africká savana, pavilon pro aligátory atd. Roku 2012 však byla dokončena velice potřebná rekonstrukce zebřích stájí. Město Ústí nad Labem v roce 2013 přidělilo zoologické zahradě peníze na rekonstrukci tuleního bazénu, která mimo jiné obsahuje také vybudování bazénku pro březí samici, a na rekonstrukci pavilonu orangutanů.

V roce 2013 do zoo nastoupila nová ředitelka, Mgr. Marina Vančatová, Ph.D. Za jejího působení byl postaven nový průchozí výběh pro lemury či nový výběh pro surikaty. V listopadu 2014 byla odvolána z funkce. Dočasným vedením zoo byla již poněkolikáté pověřena Jana Černá.

V březnu 2015 nastoupil na pozici ředitele Jiří Bálek, který v předchozím výběrovém řízení skončil druhý. V říjnu 2015 byl však Bálek odvolán. Od října 2015 až do konce roku 2015 byl pověřen vedením zoo její bývalý dlouholetý ředitel Ing. Bořek Voráč (zahradu předtím vedl v letech 1972–1990).

Dne 1. ledna 2016 nastoupil na pozici ředitele bývalý ředitel děčínské zoo Lubomír Moudrý, který ovšem v roce 2017 rezignoval.

V letech 2017–2020 byl ředitelem zoo Ing. Roman Končel.

V prosinci roku 2017 byla otevřena expozice pro tučňáky brýlové. Expozice byla vybudována na místě bývalé expozice pro lachtany kalifornské, jejichž chov skončil v ústecké zoo v roce 2014.

V roce 2019 zoo neprošla kontrolou od Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) a přišla tak o plnohodnotné členství v této asociaci.

Ve stejném roce byl také ukončen chov nosorožce tuponosého jižního.

V listopadu roku 2020 byl pověřen vedením zoo MVDr. Dušan Usvald.

Stabilizace za Ilony Pšenkové (od 2021) V červenci roku 2021 se stala ředitelkou zoo Ing. Ilona Pšenková, Ph.D. Krátce po nástupu Ilony Pšenkové byla otevřena nová venkovní expozice s názvem Samburu. Expozice vznikla přebudováním původního venkovního výběhu nosorožců u pavilonu žiraf, který dříve obývali právě i nosorožci. Místo nosorožců zde nově začali být chováni watusi a pštrosi dvouprstí.

V létě roku 2022 navštívila ústeckou zoo opět kontrola od Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Jelikož zoo za nového vedení napravila nedostatky, získala v září roku 2022 zpět plnohodnotné členství.

V roce 2022 zoo dočasně opustily dva ikonické druhy – slon indický a orangutan bornejský. Důvodem byly hlavně jejich expozice, které již nesplňovaly standardy pro optimální chov těchto zvířat. Po odchodu orangutanů z ústecké zoo byl jejich pavilon přejmenován na Malý pavilon primátů. Expozici po orangutanech bornejských dočasně obsadili kočkodani Brazzovi (ti zde budou pouze do té doby, než se postaví pavilon Konžský prales, který by měl stát na místě expozice opic, a kde by se měli kočkodani Brazzovi stát jedním z vlajkových druhů).

V dubnu roku 2023 byl otevřen upravený pavilon slonů, nově pojmenovaný Asijský prales. Upravenou expozici po slonech indických nově obsadili tapíři čabrakoví (tapíři budou v pavilonu pouze do té doby, než bude pavilon přestavěn pro orangutany bornejské). Venkovní výběh po slonech indických naopak v létě 2023 obsadil nově chovaný druh – kůň Převalského. Původní expozici po tapírech ve spodní části zoo obsadil v květnu roku 2023 hrošík liberijský, který se do ústecké zoo vrátil po 18 letech.

V červenci roku 2023 byla vedle vyhlídky na expozici Samburu (otevřené v roce 2021) otevřena nová vyhlídka na výběh žiraf, který sousedí s již zmíněnou expozicí Samburu. Nová vyhlídka nese také název Samburu. Ve výběhu žiraf také přibyl nový druh - voduška jelenovitá, která se do ústecké zoo vrátila po 20 letech. U nové vyhlídky přibylo také občerstvení Hakuna Matata Grill.

V květnu roku 2024 byla otevřena nová průchozí expozice pro klokany s názvem Wongaburra.

Na podzim roku 2024 byl po 19 letech ukončen chov lva konžského.

V únoru roku 2025 přibyl v zoo nový druh - levhart cejlonský. Před příchodem tohoto druhu byla provedena částečná revitalizace pavilonu šelem, jehož výběhy byly doplněny přírodními prvky. Proměnou prošla i návštěvnická hala pavilonu.

V říjnu roku 2025 byla otevřena expozice Les gibonů. Domov zde našli giboni bělolící, kteří se sem přesunuli ze starého pavilonu opic. Ve stejném měsíci také přibyla k žirafám Rothschildovým jedna samice žirafy síťované.

V dubnu roku 2026 byl otevřen druhý výběh pro medvědy malajské v pavilonu šelem. Výběh vznikl na místě bývalého výběhu lvů konžských. O měsíc později byl opět otevřen vnitřek pavilonu šelem, ve kterém byly provedeny další úpravy.

V létě 2026 se otevřela nová vyhlídka u expozice gepardů naproti expozici zeber a také se částečně zrevitalizoval jejich výběh.

V roce 2026 by měla začít demolice starého pavilonu opic.

Zvířata v zoo K 31. prosinci 2024 zoo chovala 207 druhů zvířat v celkovém počtu 1412 jedinců.

Mnoho druhů se zde také podařilo odchovat, jako například levharty mandžuské, irbisy, nosorožce tuponosé jižní, orangutany bornejské, jeleny bělohubé, tuleně obecné a další.

K nejúspěšnějším naopak patří chov zebry Hartmanové, která je v zoo chována od roku 1975. Do roku 2024 se narodilo 113 mláďat a zoo byla v roce 1992 pověřena vypracováním návrhu evropského chovného programu.

Servis pro návštěvníky Zahrada má dva vstupy: dolní v Drážďanské ulici, kam zajíždí trolejbusové linky 46, 70, 71, 76, 88 a autobusy 41 a 92, a horní vchod v ulici Výstupní, kde zajišťuje dopravní spojení trolejbus č. 74 a 75. Ve střední části zahrady fungovala v letních měsících restaurace Koliba s minigolfem a od roku 2007 u spodního vchodu existuje restaurace Savana, která má vlastní vstup z Drážďanské ulice, a je proto otevřená i mimo běžnou provozní dobu zahrady. V roce 2006 byla otevřena cukrárna U Geparda v horní části zahrady. Od roku 2007 jezdí v zahradě silniční vláček, který dopravuje návštěvníky do horní části zahrady (převýšení areálu činí 96 m). Pro děti je v zahradě několik dětských hřišť, největší je Dětský svět s laminátovými modely zvířat a Dětská zoo s dřevěným modelem tzv. Minivětruše. Kromě Naučné stezky dinosaurů byla v roce 2008 u příležitosti 100. výročí založení Lumpeparku zprovozněna Naučná stezka Lumpepark s informačními panely a výukové centrum Zooškola Heinricha Lumpeho.

Zajímavosti