Vasilij Vasiljevič Rozanov (; 2. května 1856 Vetluga, Kostromská gubernie – 5. února 1919 Sergijev Posad) byl originální ruský filozof, spisovatel a publicista. Jeden z významných představitelů bohohledačství.
Život a působení Narodil se v rodině malého úředníka a poměrně brzy osiřel. Studoval jazyky na Moskevské univerzitě a ještě během studia se oženil s mnohem starší A. P. Suslovovou, bývalou milenkou F. M. Dostojevského, která ho však po pěti letech opustila. Roku 1882 promoval v historii a filologii a pak učil na různých gymnáziích v Rusku a věnoval se psaní. Po neúspěchu své první knihy „O rozumění“ (1886) začal psát do různých časopisů, konzervativních i pokrokových, a pod různými pseudonymy zastával často i protichůdná stanoviska.
Roku 1891 se podruhé oženil s V. T. Butjaginovou, ale protože jeho první žena odmítala rozvod, zůstalo při civilním sňatku, což oba velmi trápilo. Jejich manželství však vydrželo a měli spolu pět dětí. Roku 1893 se odstěhovali do Sankt Petěrburgu, kde Rozanovovi udržovali salon, kam docházela řada významných hostí. Rozanov se zabýval ruskou kulturou, Dostojevským a filosofií náboženství, ale ostře kritizoval církev, psal o manželství a sexualitě, kterou podle něho křesťané na rozdíl od Židů potlačují, ale psal i články vyloženě antisemitské.náhled|upright=0.8|A. P. SuslovaRoku 1911 byl v Kyjevě zavražděn třináctiletý chlapec a i když podezření vedlo k zločinecké bandě Věry Čeberjakové, příslušníci Černé sotni rozšířili fámu o rituální vraždě a obvinili židovského dělníka Bejlise. Zpolitizovaný proces skončil roku 1913 fiaskem a porota Bejlise nakonec osvobodila, připustila však, že mohlo jít o rituální vraždu. Když se Rozanov k tomuto názoru připojil, musel na nátlak Merežkovského a dalších opustit Filosoficko-náboženskou společnost a většina přátel se s ním rozešla. Rozanov reagoval čtyřmi antisemitskými pamflety, ale časopisy odmítaly jeho články. Věnoval se pak i egyptskému náboženství a mnoha dalším tématům.
Od roku 1912 vydával své zápisky a aforismy (Solitaria, Spadané listy), které se dodnes vydávají a překládají. Jako přesvědčený monarchista utekl po Říjnové revoluci s rodinou do Sergijeva Posadu (později Zagorsk) u Moskvy, kde napsal Apokalypsu naší doby, výslovně se zřekl svého antisemitismu a roku 1919 zemřel.
Česky vyšlo V. Rozanov, Apokalypsa naší doby. Praha: Torst 1997 V. Rozanov, Spadané listy. Praha: Triáda 1997 V. Rozanov, Svět ve světle ruské ideje. Praha: Oikumené 1999
Slovensky vyšlo V. Rozanov, Solitéry. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2011 V. Rozanov, Apokalypsa nášho veku. Bratislava: Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2012
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Rozanov. Sv. 21, str. 1062 Ottův slovník naučný nové doby, heslo Rozanov. Sv. 10, str. 769
Externí odkazy
Životopis a bibliografie
Kategorie:Ruští filozofové Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Filozofové 19. století Kategorie:Filozofové 20. století Kategorie:Narození v roce 1856 Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Muži