Alois Elhenický (7. června 1844 Lhenice – 23. října 1915 Smíchov) byl rakouský a český stavitel, architekt a politik, na přelomu 19. století a 20. století starosta Smíchova, koncem 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
Biografie Narodil se do rodiny truhlářského mistra Kašpara Elhenického (1816–1890). Absolvoval reálku a pak roku 1869 pražskou techniku, kde studoval inženýrské stavitelství. V roce 1874 se v Písku oženil s Marií Bohumilou Podlejší (1848–1925). Z manželství vzešel syn Emil Josef (1875–1917) a dcera Berta (1887–?).
Nastoupil do firmy E. Muzika a spol., jež budovala železniční tratě. Zde působil do roku 1879. Složil stavitelskou zkoušku a od roku 1879 měl koncesi stavitele a civilního geometra na Smíchově, kde také bydlel. Od 23. května 1888 působil ve Spolku inženýrů a architektů a patřil mezi zakládající členy České matice technické. Roku 1898 mu byla na výstavě architektury a inženýrství udělena stříbrná medaile hlavního města Prahy. Roku 1901 založil v obci Obrnice u Mostu továrnu na hliněné a cihelné zboží, která vyráběla glazované střešní tašky.
Architektonicky tvořil v historizujících slozích, zejména neorenesanci. Jeho dílem je komplex ústředních jatek v Praze-Holešovicích z roku 1893. Podle projektu Achille Wolfa s dílčími změnami realizoval budovu Hypoteční banky na Senovážném náměstí. Roku 1902 se podílel na dostavbě Pražského soukromého ústavu pro hluchoněmé v Holečkově ulici. V roce 1904 postavil neobarokní kanceláře pro Schwarzenberský sklad dřeva v Nádražní ulici na Smíchově. Je rovněž autorem projektu ústavu slepců Palata na Smíchově, postaveného v letech 1891–1893 Leonardem Řepkou. V roce 1908 navrhl a provedl přístavbu severního a jižního křídla kláštera sv. Gabriela na Smíchově.
Angažoval se i ve veřejném a politickém životě. Od roku 1887 zasedal ve smíchovském obecním zastupitelstvu. V období let 1888–1906 byl starostou Smíchova. Za jeho působení v čele obce byl vybudován přístav na Císařské louce. V centru Smíchova vyrostl Národní dům a tržnice.
Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Smíchov) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k staročeské straně.
Roku 1893 mu byl udělen Řád Františka Josefa. Roku 1907 se stal stavebním radou.
Zemřel roku 1915 na Smíchově. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Dílo - fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Čeští stavební inženýři Kategorie:Rakouští inženýři Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Rakouští architekti Kategorie:Čeští stavitelé Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Starostové Smíchova Kategorie:Staročeši Kategorie:Narození v roce 1844 Kategorie:Narození 7. června Kategorie:Úmrtí v roce 1915 Kategorie:Úmrtí 23. října Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Narození ve Lhenicích Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Pohřbení na Olšanech