náhled|Mařákovi žáci, zleva – Kalvoda, Langer, Sátra, Ullmann, Bubeníček, Lolek
Stanislav Lolek (10. listopadu 1873 PalonínMatriční záznam o narození a křtu – 9. května 1936 Uherské HradištěMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Uherské Hradiště ) byl český malíř, grafik a ilustrátor, žák Julia Mařáka.
Život Pocházel z okolí Mohelnice. Narodil se v rodině učitele Jakuba Lolka a jeho ženy Anny, rozené Hlouškové. Nejprve studoval lesnickou školu v Písku a v letech 1893–1895 pracoval jako lesník na velkostatku ve Lnářích. Zde kreslil mapy a doplňoval je svými ilustracemi.
Po třech letech svého zdejšího působení mu bylo doporučeno, aby šel studovat malířství na Akademii výtvarných umění do Prahy. Zde studoval v letech 1895–1901 u profesorů Julia Mařáka a Rudolfa von Ottenfelda. Absolvoval jarní a letní malířské exkurze na Okoři a v Lochovicích u Zdic. Dle vzpomínek Aloise Kalvody na jarním malířském pobytu v Lochovicích profesor Mařák bolestně snášel Lolkovu sytou barevnost a pravil: „Já vám ten cinggrün musím zkonfiscírovat.“ Na konci studia obdržel Stanislav Lolek Hlávkovo absolventské cestovní stipendium, a to v letech 1901 a 1902. V následujících letech studoval v Mnichově, pravděpodobně v nově založené soukromé grafické škole u Heinricha Wolffa (1875–1940). Dle Prokopa Tomana studoval u profesorů Neumanna a Heinemanna (nedohledatelní).
V letech 1903 až 1907 nejčastěji maloval v jižních Čechách (např. Lnáře, Blatná a Mirovice). Rovněž cestuje na hony do Bukoviny a do Ruska. V roce 1906 má první soubornou výstavu v Mladé Boleslavi v nově vybudované Sokolně boleslavské. Příznivou, výstižnou a květnatou kritiku na jeho výstavu zveřejnil v Národní politice 29. prosincer 1906 Karel Domorázek-Mráz: „…všude vidíte a cítíte to hřejivé kouzlo koloristní, odvážně uchvacované s pevnou, osobitou jistotou, která už dnes zjevně vystupuje, rozlišujíc Lolka od druhých malířů-krajinářů." Zároveň však varuje před "sklonem k líbivosti, snad i neuvědomělou koncesí přílišnému lyrismu, v níž mohl by utonouti…“
Jeho tvorbu po formální stránce významně ovlivnila společná cesta do Francie, Belgie a Německa s Antonínem Slavíčkem a Janem Minaříkem v roce 1907. Slavíčka a jeho choť v roce 1909 doprovázel i do Dalmacie. Z těchto cest nejsou známy obrazy malované Stanislavem Lolkem. V následné domácí tvorbě se však autor přiklonil k impresionismu a k osobité verzi pointilismu. Mezi lety 1907 a 1912 maloval zejména v okolí Telče a na severní Moravě v Lošticích. Po první světové válce většinu života strávil v Uherském Hradišti, kde v roce 1931 postavil vilu s ateliérem a v letech 1929–1935 vykonával funkci ředitele Slováckého muzea.
Celoživotně sledoval život zvířat. Byl vášnivý nimrod a vlastnil kolibu v revíru u Ružomberku, který měl pronajatý v letech 1921 až 1934.
V letech 1896–1900 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Následně byl zakládajícím a dlouholetým členem Sdružení výtvarných umělců moravských. Rovněž byl členem Jednoty umělců výtvarných v Praze, zřejmě od roku 1907. Tyto spolky mu uspořádaly souborné výstavy v letech 1924 a 1934. Roku 1931 byl Stanislav Lolek jmenován řádným členem České akademie výtvarných umění.
Zemřel 9. května 1936 v Uherském Hradišti a byl pohřben v rodinné hrobce na hlavním městském hřbitově v Mařaticích.
V Praze, v Olomouci a v Zábřehu na Moravě jsou po Stanislavu Lolkovi pojmenovány ulice.
Dílo Maloval především krajinu, zvířata a pohledy do parků a zámeckých alejí s figurální stafáží. Jeho krajinářskou tvorbu charakterizovala dobová kritika jako impresionistickou a temperamentní.
Stanislav Lolek v době studia na AVU Praze tvořil v duchu střední generace Mařákových žáků (např. Na Litavce pod Plešivcem, Na okraji lesa a Krajina před bouří, vše z roku 1897). Intimní náladová krajinomalba, či symbolistní tematika se odráží například v obrazech Pasoucí se ovce (1900), Jarní krajina (1901) a Smutek v lese (1906). Výrazný zlom v jeho tvorbě nastal po návštěvě Paříže v roce 1907. V impresionistickém duchu maloval např. obrazy Luhačovická alej (1907), V hostinské zahradě (1909) a Železárny vítkovické (1909). Neoimpresionistický dělený rukopis využíval ve svém nejlepším obraze Za humny (Podvečer) z roku 1912.
V pozdějším období se jeho tahy štětcem prodlužovaly a bývaly uspořádány do šikmo směřující šrafury ornamentálního vyznění, např. Krajina s Buchlovem, Senoseč (1923), Cikánské baráky (1925) a Pastva podvečer (1933). K pastózně pojaté pointilistické „skvrně“ se překvapivě vrátil v obraze Krajina s kravami z roku 1926, který je v majetku Varšavského národního muzea. K vrcholným dílům pozdního období patří Letní restaurace z roku 1927.
Stanislav Lolek byl ve své době nejznámějším malířem lesní zvěře, kterou jako vášnivý nimrod měl možnost pozorovat v jejím přirozeném prostředí. Mezi rané práce zřejmě patří obraz Losi, dynamiku zvířecího boje dobře reprezentuje Útočící jestřáb a impresionistické pojetí obrazy Liška a Bažant a koroptev.
Ilustrace Z pole a lesa, Olomouc: Promberg. Kniha džunglí, Praha: Vilímek. Lovecký deník, ilustrace vlastní knihy z roku 1947. Liška Bystrouška, ilustrace ke knize Rudolfa Těsnohlídka z roku 1920. Těsnohlídek publikoval svoji zvířecí povídku Liška Bystrouška na základě Lolkových kreseb nejprve na pokračování od dubna 1920 v Lidových novinách. Hudební skladatel Leoš Janáček pak podle tohoto díla napsal hudbu a libreto ke své opeře Příhody lišky Bystroušky.
Zastoupení ve sbírkách Národní galerie v Praze, např. obrazy Na pastvě (1903) a Za humny (1931) Moravská galerie v Brně, např. obrazy Smutek v lese (1906) a Železárny vítkovické (1909) Galerie výtvarného umění v Hodoníně, např. obrazy Trh v moravském městě (1899), Za humny (Podvečer) (1912), Krajina s ovcemi a Tůň v lese Muzeum umění Olomouc, např. obrazy Krajina před bouří (1897), Luhačovická alej (1907) a Lesní krajina se srnkami Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, např. obrazy V hostinské zahradě (1909) a Lesní interiér Galerie Středočeského kraje, obrazy Kaštanová alej v Mladé Boleslavi, Stromová alej a Louka Galerie výtvarného umění v Ostravě, např. obrazy Večerní krajina (1905) a Pohled na Uh. Hradiště a Alej v Luhačovicích (1923)
Významné výstavy 1906 – první souborná výstava, Mladá Boleslav 1924 – výstavy k padesátinám, JUV v Praze a SVUM v Hodoníně 1929 – výstava Julius Mařák a jeho škola, JUV v Praze 1933 – výstava k šedesátinám, JUV v Praze 1934 – výstava k šedesátinám, SVUM v Hodoníně 1977 – souborná výstava, Galerie výtvarného umění v Hodoníně 1999 – výstava Julius Mařák a jeho žáci, NG v Praze 2016 – souborná výstava, Galerie výtvarného umění v Hodoníně
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Domorázek-Mráz, K.: Stanislav Lolek v Ml. Boleslavi. Národní politika, roč. 24, č. 357, s. 1-2, 29. 12. 1906. Kalvoda, A.: Stanislav Lolek. Dílo, roč. 9, 1911, s. 253–260. Šuman, V.: K Lolkově padesátce. Dílo, roč. 17, 1923–24, s. 31–32. Lolek, S.: Lovecký deník. Praha: Společenská knihtiskárna 1947. Pyšná, J.: Stanislav Lolek, výstava krajinářské tvorby. GVU v Hodoníně 1967. Kosíková, J.: Stanislav Lolek 1873–1936. Hodonín: GVU v Hodoníně 1977. Tunklová, I.: Stanislav Lolek 1873–1936. Hodonín: GVU v Hodoníně 2016.
Externí odkazy
Stanislav Lolek na stránkách tvrz.lnare-obec.cz Stanislav Lolek (1873–1936) – Galerie Marold (www.marold.cz) Article by Ursula Dubosarsky
Kategorie:Narození v Paloníně Kategorie:Narození v roce 1873 Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Impresionističtí malíři Kategorie:Žáci Julia Mařáka Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Úmrtí 9. května Kategorie:Narození 13. listopadu Kategorie:Úmrtí v Uherském Hradišti Kategorie:Pohřbení v Uherském Hradišti Kategorie:Členové JUV Kategorie:Pohřbení na Hřbitově v Mařaticích (Uherské Hradiště) Kategorie:Čeští malíři 20. století