náhled|vpravo|280px|Nejvyšší počet případů pojistných podvodů v České republice ČAP trvale zaznamenává u pojištění motorových vozidel Pojistný podvod je jednání, kterého se dopouštějí fyzické nebo právnické osoby za účelem získání výhody nebo obohacení se na úkor pojišťovny. V České republice, stejně jako v zahraničí, se jedná o trestný čin, jehož skutková podstata je obsažena v § 210 trestního zákoníku. Pojistného podvodu se dopustí každý, kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo uplatnění nároku na pojistné plnění uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, nebo úmyslně vyvolá pojistnou událost nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. Za toto jednání může být viník potrestán zákazem činnosti, propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty, popřípadě odnětím svobody s trestní sazbou do výše 10 let. Boj proti pojistnému podvodu, který je považován za velmi nebezpečnou formu trestné činnosti zejména pro svoji kvalifikovanost a výskyt jak v oblasti obecné kriminality, tak v oblasti hospodářské kriminality, je zásadní pro celou společnost, neboť neodhalené pojistné podvody vedou ke zhoršení celkového škodného průběhu pojištění s přímým dopadem na výši pojistného všech klientů pojišťoven.
Znění § 210 trestního zákoníku (1) Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí a) v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy, b) v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo c) při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
(7) Příprava je trestná.
Výklad Pojistný podvod je spáchán ve spojitosti s pojištěním a dopouštějí se ho fyzické nebo právnické osoby za účelem získání výhody nebo obohacení se na úkor pojišťovny. Dochází k němu při sjednání smlouvy nebo při uplatnění nároků z pojistné smlouvy, jsou-li uvedeny nesprávné údaje nebo jsou některé údaje zamlčeny. Za toto jednání může být uvalen trest odnětí svobody se základní sazbou na 2 roky (maximální sazba je 10 let), trest peněžitý, zákaz činnosti či propadnutí věci. Trestní sazba se zvyšuje podle rozsahu způsobené škody nebo v případě, že pachatel tohoto činu je členem organizované skupiny nebo pokud spáchal takový čin s úmyslem umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady, teroristického útoku nebo teroru. Základní skutková podstata (odstavec 1) nevyžaduje způsobení škody na majetku (tzv. ohrožovací trestný čin). K trestnosti postačí nepravdivé uvedení (resp. zatajení) relevantních údajů pro pojistnou smlouvu nebo v souvislosti s likvidací pojistné události nebo pro posouzení nároku na pojistné plnění. Pojistná událost je trestná i tehdy, pokud se podvodné jednání vztahuje pouze na část pojistného plnění. Naopak chybu, neúmyslné zkreslení nebo nedostatek pečlivosti nelze kvalifikovat jako podvod, protože toto jednání nebo opomenutí nezahrnuje úmysl podvádět.
Škodou nikoli nepatrnou se rozumí škoda, která dosahuje částky minimálně 5000 Kč, větší škodou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, značnou škodu představuje škoda dosahující částky nejméně 500 000 Kč a škoda velkého rozsahu značí škodu dosahující nejméně částky 5 000 000 Kč.
Druhy pojistných podvodů Způsoby pojistného podvodu jsou velmi různorodé a existuje široká škála rozsahu jeho páchání. Nejčastěji dochází k této trestné činnosti při zamlčování podstatných údajů či při úmyslném uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů (věk, zdravotní stav, velikost rizika, výše škody, důvod vzniku, doložené doklady atd.). Dále při úmyslném nadhodnocení náhodně vzniklé škody, při úmyslném způsobení škody (autonehoda, ublížení na zdraví atd.), která je prezentována jako náhodná událost krytá pojištěním. Nezřídka jde též o nadhodnocení majetku při uzavírání pojištění a následně uměle vyvolaná pojistná událost, pojištění již poškozené věci jako nové (např. havarovaného vozidla) nebo při různé kombinaci výše uvedených jednání. Jednou z nejčastějších klasických forem jsou tzv. oportunistické pojistné podvody, při nichž se klienti pojišťoven pokouší skutečnou pojistnou událost využít ke svému obohacení.
Způsoby páchání pojistného podvodu odborníci rozdělují podle toho, zda jsou předmětem tohoto účelného jednání pojistné smlouvy uzavřené v rámci životního pojištění (pojištění osob) nebo neživotního pojištění (pojištění majetku a odpovědnosti za škodu) – to je ještě možno rozdělit na pojištění zákonné nebo smluvní. Pojistné podvody lze rozdělit nejen podle předmětu útoku, ale také podle osoby pachatele, a to na vnější pojistný podvod a vnitřní pojistný podvod. U prve uvedeného je pachatelem pojištěný nebo pojistník, který obvykle nemá spolupachatele mezi zaměstnanci pojišťovny. Naproti tomu u vnitřního pojistného podvodu je pachatelem zaměstnanec pojišťovny, jenž má obvykle za spolupachatele osobu pojištěnou nebo pojistníka.Porada, Pršal, s. 46.
Po řadu let vévodily statistikám podvody v oblasti pojištění motorových vozidel, které jsou popsány níže. V roce 2018 však Allianz pojišťovna odhalila organizovaný podvod týkající se škod od vodovodního potrubí. Tento podvod byl spáchán formou falešné fotodokumentace a byl vyšetřován již od roku 2013.
Pojištění motorových vozidel Nejvíce pojistných podvodů Česká asociace pojišťoven (ČAP) a jednotlivé české pojišťovny evidují ve spojitosti s pojištěním motorových vozidel. Tento druh podvodu lze rozdělit do dvou skupin. První z nich zahrnuje pachatele, kteří se pokouší vymáhat náhradu za údajně zcizená vozidla. Klienti zde protizákonně uvádí pojišťovnu v omyl zejména tím, že se snaží nadhodnotit vozidlo dodatkovou výbavou, která k němu nikdy pořízena nebyla nebo je vymontována ihned poté, co je sjednaná pojistná smlouva. Dále tím, že ve spolupráci se zaměstnanci pojišťoven uzavírají pojistné smlouvy na vozidla, která již byla skutečně odcizena, a antedatováním smlouvy se snaží vzbudit dojem, že vozidlo bylo v době krádeže pojištěno nebo pojišťují vozidla prodaná do zahraničí a de facto pojišťují pouze doklady vozidla. Nezřídka je také pachateli nahlášeno zcizení vozidla, které bylo ve skutečnosti vyvezeno a prodáno do zahraničí nebo deklarují krádež vozidla, které bylo předtím prodáno na náhradní díly na území ČR.Porada, Pršal, s. 43–44. Ve druhé skupině pojistných podvodů motorových vozidel dochází k údajným poškozením vozidel při živelních událostech nebo dopravních nehodách. Při sjednávání pojistné smlouvy se pachatelé pokouší uvést pojišťovnu v omyl zejména tím, že se ve spolupráci s pracovníky autoopraven úmyslně nadhodnocují cenu opravy vozidla nebo uvádí výměnu náhradních dílů, které ve skutečnosti nebyly vůbec poškozeny nebo byly pouze opraveny.Porada, Pršal, s. 44.
K pojistným podvodům nezřídka dochází také u pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (povinné ručení), kdy pachatelé ve spolupráci s tzv. „dobrým známým“ zinscenují dopravní nehodu a škoda je posléze hrazena z pojistky viníka nebo, stejně jako výše, deklarují výměnu náhradních dílů, které ve skutečnosti nebyly vůbec poškozeny nebo byly pouze opraveny.
Moderním způsobem organizovaného pojistného podvodu u motorových vozidel jsou tzv. „dvojčata“. Ve většině případů jde o luxusní automobily s pojistnou částkou vyšší než 1 milión korun. Vozidlo legálně zaregistrované v zahraničí je v ČR podvodníky přihlášeno na falešné doklady. Organizátoři s tímto duplicitním vozem časem vyjedou na dovolenou do zahraničí, kde nahlásí jeho odcizení. Tento postup je využíván především pro legalizaci kradených vozidel a jejich další transport do třetích zemí.
Pojištění domácnosti a budov občanů K pojistnému podvodu velmi často dochází také v pojištění domácnosti a budov občanů včetně rekreačních domácností. Pojištění se většinou vztahuje nejen na stavební součásti a veškeré věci vlastní, ale i zapůjčené a jeho součástí většinou bývá i pojištění odpovědnosti za škodu v běžném občanském životě. Pachatelé pak při uplatňování nároku na pojistné plnění velmi často uvádí nepravdivé údaje tím, že jako odcizené věci deklarují předměty, které vůbec nevlastnili nebo sami zinscenují vloupání. Ve vztahu k pojištění budov je nejčastějším případem páchání pojistného podvodu skutečnost, kdy pachatel s cílem dosáhnout pojistného plnění pojistnou událost úmyslně vyvolá. Nejfrekventovanějším způsobem tohoto protizákonného jednání bývá podpálení pojištěné stavby s cílem získat pojistné plnění, které převyšuje skutečnou hodnotu objektu.Porada, Pršal, s. 42–43.
Pojištění podnikatelů a průmyslu V této značně frekventované oblasti páchání pojistného podvodu, při níž je úmysl spáchat trestný čin velmi těžce prokazatelný a pachatelé bývají velmi profesionálně připraveni, bývá využito jednak omylu ve faktu činnosti společně s omylem ve faktu události, pod nímž si lze představit zatajování skutečné hodnoty věci při uzavírání pojistné smlouvy. Pojištění je například uzavíráno na bezcenné nebo neprodejné zboží na částku několikrát vyšší než je jeho skutečná hodnota, popřípadě je pojištěno neexistující zboží, které je deklarováno pouze zfalšovanými doklady o jeho existenci. Při této formě podvodu nezřídka bývá opotřebované nebo bezcenné strojní zařízení upraveno tak, aby budilo dojem funkčního, cenného majetku. Pachatelé, ve velké převaze neúspěšní podnikatelé, se posléze neprodejného zboží snaží zbavit založením požáru haly se strojním zařízením nebo zinscenováním krádeže vloupáním do skladu věcí. Neprodejné zboží bývá zapáleno ve skladu, prodejné je vyvezeno do zahraničí, kde je zpeněženo a posléze je v ČR nahlášena jeho krádež.Porada, Pršal, s. 45–46.
Úrazové a životní pojištění