náhled|vpravo|Znak Litevského království Seznam představitelů Litvy zahrnuje vládce a hlavy historického Litevského území, tzn. velkoknížata, krále a prezidenty. Seznam zahrnuje Litvu jako suverénní entitu či jako legitimní součást větších celků, stejně jako Litvu pod nadvládou či okupací vnější mocnosti.
Historický vývoj Litevci byli ve 30. letech 13. století ohrožováni ze severu livonským řádem a teutonskými rytíři na západě, proto se baltské kmeny se spojily pod vedením Mindaugase. Ten se stal jediným korunovaným králem litevským. Jeho země vešla do povědomí jako Velkoknížectví litevské. Poté, co se velkokníže Jogaila (Vladislav II.) stal také králem polským roku 1386, oba státy se sblížily a od roku 1440 byly spojeny panovníkem v personální unii. Roku 1569 byla uzavřena Lublinská unie, čímž vznikl nový stát Polsko-litevská unie.
Roku 1795 došlo k rozdělení unie a Litva se stala součástí Ruského impéria až do 16. února 1918. Litevská rada (Lietuvos Taryba) nastolila nezávislost teprve roku 1919, poté, co bylo Německo poraženo v první světové válce. První litevská republika existovala do roku 1940, než byla anektována Sovětským svazem. Během sovětsko-německé války byla Litva okupována nacistickým Německem. Roku 1944, kdy Německo začínalo prohrávat válku, SSSR znovu okupoval Litvu a zřídil Litevskou sovětskou socialistickou republiku.
11. března 1990, Litva jako první Sovětská republika vyhlásila nezávislost na SSSR. Obnovená Litevská republika je demokratický stát, člen Evropské unie a NATO. Vznik Litevského státu Litevská a žemaitská knížata v 1. polovině 13. století Deltuva Juodkys (1219) • Pukeikis (1219) • Bikšys (1219) • Ligeikis (1219) Litva Daugirutis • Stekšys • Živinbudas (1219) • Dausprungas (1219) • Mindaugas (1219, 1248) Nalšia Daujotas (1219) • Viligaila (1219) • Gerdenis (1248) •Lengvenis (1248) • Daumantas • Gotartas • Liumbis • MilgerinasNeris Parbus Upytė Ruškaičiai (1219) Alšėnai Alšis • Bunis ŽemaitijaGerdvilas (1219) • Vykintas (1219, 1248) • TreniotaŠiauliaiBulaičiai (1219)
Velkoknížectví litevské ((1219?)/1236–1569)
Titul: velkokníže (litevsky: didysis kunigaikštis; bělorusky: vialiki kniaź; polsky: wielki książę) s výjimkou Mindaugase, jenž se stal králem litevským (litevsky: Lietuvos karalius).
Mendogovci (1219/36–1285) Data jsou přibližná z důvodu nedostatku písemných pramenů. Vláda Velkokníže Portrét Poznámky asi před 1219– asi 1236 Dausprungas <small>velkokníže, zmiňován 1219. Mindaugasův bratr asi 1236–1263 Mindaugas 100px <small>Zpočátku velkokníže, od roku 1253 král litevský. Po zavraždění jeho synovcem Treniotou vypukla mezi šlechtickými rody válka o moc v zemi. 1263–1264 Treniota 100px<small>Mindaugasův synovec 1264–1267 Vaišvilkas/Vaišelga 100px <small>Syn Mindaugase, dobrovolně se vzdal trůnu ve prospěch svého švagra Švarna
Rurikovec Vláda Velkokníže Portrét Poznámky 1267–1269 Švarn Vaišvilkasův švagr
Neznámého původu Vláda Velkokníže Portrét Poznámky 1269–1282 Traidenis 100px<small>Přítel Vaišvilkasova vraha Lva Daniloviče 1282–1285 Daumantas
Gediminovci (1285–1440) Některá data jsou přibližná.
Vláda VelkoknížePortrét Poznámky 1285–1291 Butigeidis <small>Zakladatel dynastie Gediminovců 1291–1295 Butvydas<small>Bratr Butigeidise, otec Vytenise a Gediminase 1295–1316 Vytenis100px <small>Syn Butvydase 1316–1341 Gediminas 100px <small>Syn Butvydase. Po jeho smrti byla země rozdělena mezi jeho 7 synů. 1341–1345 Jaunutis <small>Syn Gediminase. Vládce a velkokníže, svržen svými bratry Algirdasem a Kęstutisem. 1345–1377 Algirdas100px <small>Syn Gediminase. Jeho spoluvládcem byl Kęstutis, který měl na starosti západní část státu, zatímco Algirdas především východ. 1377–1381 Jogaila 100px<small>Syn Algirdase. Roku 1386 byl korunován polským králem a ustanovil personální unii Litvy a Polska. Zakladatel dynastie Jogailaičiai (Jagellonců). 1381–1382 Kęstutis 100px<small>Syn Gediminase, spoluvládce s Algirdasem. Kęstutis panoval v západní Litvě (s hlavním městem Trakai). Sesadil Jogailu v roce 1381 a ovládl celou Litvu, aby jím byl o rok později zajat a usmrcen. 1382–1392 Jogaila100px <small>Též král polský v letech 1386–1434. Jeho místodržícím v Litvě byl Skirgaila (1387–1392). 1392–1430 Vytautas Veliký 100px <small>Syn Kęstutise. Bojoval se svým otcem proti Jogailovi, poté změnil strany a roku 1392 se stal velkoknížetem Litvy. Roku 1429 měl být korunován králem litevským, avšak Poláci zadrželi korunu. Zemřel dříve, než koruna dorazila. 1430–1432 Švitrigaila100px <small>Syn Algirdase, bratr Jogaily. Sesazen stoupenci Žygimantase, syna Kęstutise. 1432–1440 Zikmund Kęstutaitis 100px <small>Syn Kęstutise, bratr Vytauta. Zabit stoupenci Švitrigaily.
Jagellonci (1440–1569) Krewská unie s Polskem byla podepsána již v roce 1385, nicméně souvislá řada společných panovníků obou států začala teprve Kazimírem IV. (I přesto si později Poláci a Litevci dvakrát zvolili různé panovníky po předčasné smrti předchozího panovníka, ale Litevci vždy nakonec získali polský trůn). Monarchové obou částí státu si ponechali rozdělené tituly a jejich číslování probíhalo odděleně. Jagellonci se stali přímým pokračovatelem Gediminovců.
VládaÚřadujícíPortrét Poznámky 1440–1492Kazimír IV. Jagellonský100px <small>Syn Jogaily. Zvolen a korunován králem polským roku 1447 po smrti krále Vladislav III. Varnenčik 1492–1506 Alexandr I.100px <small>Syn Kazimíra IV. Zvolen a korunován králem polským roku 1501 po smrti krále Jana I. Olbrachta 1506–1548 Zikmund II.100px<small>Syn Kazimíra IV. 1548–1569 Zikmund III.100px<small>Syn Zikmunda I. Starého. Fakticky vládl od roku 1529.
Republika obou národů (1569–1795)
Polsko-litevská unie vznikla podpisem Lublinské unie roku 1569. Volený král polský měl být volen litevskou šlechtou jako velkokníže litevský (do doby, než se litevské knížectví stalo dědičným). Prvním panovníkem společného státu se stal Zikmund II. August. V důsledku dělení Polska v letech 1772, 1793, a 1795, unie přestala existovat a Litva se stala na dalších 123 let součástí Ruského impéria. Mezi jednotlivými volbami králů jsou časové prodlevy. Prvním velkoknížetem zvoleným poté, co vymřela dynastie Gediminovců a poté, co Valois uprchl zpět do Francie, byl Štěpán Báthory. Ten se chtěl jako velkokníže litevský zviditelnit založením Vilniuské univerzity.
Titul: Král polský a velkokníže litevský (litevsky: Lenkijos karalius ir Lietuvos didysis kunigaikštis; bělorusky: karol Polščy, vialiki kniaź litoŭski; polsky: Król Polski, wielki książę litewski).
VládaÚřadujícíPortrét House Poznámky 1569–1572 Zikmund II. August 100pxJagellonci<small>Syn Zikmunda I. Starého. 1573–1575 Jindřich z Valois 100pxValois<small>Opustil trůn a uprchl do Francie, kde byl korunován jako Jindřich III. 1576–1586 Štěpán Báthory 100pxBáthory Báthory <small> 1588–1632 Zikmund III. Vasa100px Vasa <small>Navrhovatel personální unie mezi republikou a Švédskem, král švédský v letech 1592 až 1599. 1632–1648 Vladislav IV. Vasa100px 1648–1668 Jan Kazimír II. Vasa100px<small>Abdikoval a stal se mnichem, poslední panovník z dynastie Vasa na polsko-litevském trůnu. 1669–1673 Michał Korybut Wiśniowiecki100px Litevská šlechta<small> 1674–1696 Jan III. Sobieski 100pxPolská szlachta 1697–1706 August II. Silný100px Wettinové <small>též saský kurfiřt jako Bedřich August I. 1706–1709 Stanislaw Leszczyński100px Polská szlachta <small>Severní válka. 1709–1733 August II. Silný 100px Wettinové <small>též saský kurfiřt jako Bedřich August I. 1733–1736Stanislaw Leszczyński100pxPolská szlachta<small>válka o polské následnictví. 1733–1763August III. Wettin100pxWettinové <small> 1764–1795Stanislav August II.100pxPolská szlachta<small>Za jeho panování došlo v roce 1791 ke sloučení velkoknížectví s Polským královstvím. Abdikoval po dělení Polska. Zemřel v ruském exilu.
Království litevské (1918)
16. února 1918 vyhlásila Litevská rada (Taryba) nezávislost, když byla Litva okupována Reichswehrem. Stát získal název Království litevské. 9. července 1918 rada prohlásila knížete z Urachu králem Mindaugas II. Litevský. Nicméně 2. listopadu rada své rozhodnutí odvolala a prohlásila Litvu demokratickou republikou.
VládaÚřadujícíPortrét House Poznámky 11. července – 2. listopadu 1918 Mindaugas II.(Vilém Karel) 100pxWürttemberkové<small> Změna vlády na demokratickou republiku.
Litevská republika (od 1918)
Odkazy Reference
Literatura Dějiny , Kancelář prezidenta Litevské republiky. Obnoveno 26. srpna 2006. Litva: Vytautas Spečiūnas (ed.), Lietuvos valdovai (XIII-XVIII a.) (Litevští panovníci (13.–18. stol.)), Mokslo ir enicklopedijų leidybos institutas, Vilnius 2004.
Související články Premiér Litvy
Externí odkazy
Další seznam litevských panovníků
Panovníci představitelé Litva