Martin E. P. Seligman (* 12. srpna 1942) je americký psycholog, profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě a 31. nejcitovanější psycholog 20. století.Haggbloom, S.J.; et al. (2002). "The 100 Most Eminent Psychologists of the 20th Century". Review of General Psychology 6 (2): 139–152 Proslul svou teorií naučené bezmocnosti, kterou rozvinul při pokusech vysvětlit fenomén deprese. Rozvinul dynamický koncept osobní pohody (well-being), který se nazývá také PERMA model. Je autorem řady publikací. Knihy „Naučený optimismus: Jak změnit své myšlení a život“, „Opravdové štěstí: Pozitivní psychologie v praxi“ a „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ vyšly v češtině.

Seligman získal několik cen za mimořádný vědecký přínos udělovaných Americkou psychologickou asociací (APA). V roce 2009 obdržel inaugurační Wileyovu cenu Britské akademie za celoživotní přínosy psychologii. V roce 1996 byl Dr. Seligman zvolen prezidentem Americké psychologické asociace, a to největším počtem hlasů v její moderní historii.

Se svou rodinou žije nedaleko Philadelphie.

Teorie naučené bezmocnosti První experimenty na téma naučené bezmocnosti provedl Martin Seligman v 60. a 70. letech 20. století. Vyšel z pokusů na zvířatech, do nichž pouštěl elektrický proud. Všiml si, že zvířata, která si zvyknou, že nejsou schopna chováním a vůlí ovlivnit příchod bolestivého impulsu, propadnou apatii a demotivaci. Pokusy vysvětlit naučenou bezmocností depresi však nebyly vědeckou komunitou jednoznačně přijaty.

S odkazem na závěry výzkumu konstatoval, že živý organismus nebo skupina organismů se mohou naučit, že svým chováním nemohou ovlivnit určitý situační výsledek, a tuto svoji zkušenost zobecňují a přenáší do jiné situace. Naučenou bezmocnost spojuje s lidmi, kteří „uvízli v situacích vyvolávajících masivní úzkost“ a nabyli dojmu, že události nemohou pozitivně ovlivnit. Podle Seligmana se dá bezmocnosti naučit a přenáší se i na jiné situace než na ty, v nichž původně vznikla. Šíří se poplašnými zprávami a nápodobou.

S ohledem na tyto závěry se rozvinula řada metod, například mindfulness, kterou rozpracoval Jon Kabat-Zinn. Mindfulness mimo jiné říká, že bychom měli vnímat jedinečnost aktuální situace bez předsudků a předpojatosti.

Na teorii naučené bezmocnosti navázal Seligman svou typologií, když rozdělil lidi na externalisty a internalisty. Externalisté připisují výsledky své činnosti vnějším vlivům, internalisté vnitřním vlivům.

Osobní pohoda (well-being) Seligman je označován za „pionýra pozitivní psychologie“. Rozpracoval koncept osobní pohody (well-being). Jedním z pěti pilířů pozitivní psychologie jsou pozitivní emoce, společně se zaujetím, pozitivními vztahy, smysluplností a úspěšným výkonem.

Pro těchto pět prvků se používá akronym PERMA tvořený z anglických termínů:

Positive Emotions (pozitivní emoce), Engagement (zaujetí), Relationship (pozitivní vztahy), Meaning (smysluplnost), Accomplishment (úspěšný výkon).

Tyto prvky podle Seligmana představují stavební kameny trvale spokojeného života.

Kniha Vzkvétání Seligman ve své poslední knize „Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody“ (česky vyšla v roce 2014 v nakladatelství Jan Melvil Publishing) přináší nové poznatky o podstatě lidského štěstí a spokojenosti. Opírá se o výzkumy a ukazuje, jak člověk může zvýšit kvalitu svého života tak, aby „vzkvétal“.

Konstatuje, že západní civilizace vnímá štěstí spíše jako „dobrou náladu“, sám ale v knize pracuje s pojmem „vzkvétání“ – prohlubování duševní pohody. I když je štěstí důležitou součástí našich životů, samo o sobě nedává smysl. Podstatná je duševní pohoda, která stojí na prožívání pozitivních emocí a na dalších čtyřech pilířích: angažovaném zaujetí, pozitivních vztazích, smysluplnosti a úspěšném výkonu (koncept PERMA).

V publikaci odpovídá na otázky, jak uplatnit pozitivní psychologii v praxi, jak může duševní pohoda pomoci zlepšit zdraví, odhaluje, jak zlepšit vztahy se svými blízkými, a vysvětluje, proč je vhodné ovládat umění pomalosti či jak prozkoumat své vlastní postoje a cíle.

Dílo

Česky Naučený optimismus: Jak změnit své myšlení a život. BETA Dobrovský, Praha 2013, Opravdové štěstí: Pozitivní psychologie v praxi, Ikar, 2003, Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody, Jan Melvil Publishing,

Anglicky Helplessness: On Depression, Development, and Death (1975) Learned Optimism: How to Change Your Mind and Your Life (1990) What You Can Change and What You Can't: The Complete Guide to Successful Self-Improvement (1993) The Optimistic Child: Proven Program to Safeguard Children from Depression & Build Lifelong Resilience (1996) Authentic Happiness (2002) Character Strengths and Virtues (2004) Flourish: A Visionary New Understanding of Happiness and Well-being (2011)

Reference

Externí odkazy

Profil na stránkách University of Pennsylvania Heslo na About.com

Kategorie:Američtí psychologové Kategorie:Narození 12. srpna Kategorie:Narození v roce 1942 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Albany (New York)‎ Kategorie:Absolventi Pensylvánské univerzity