Oskar Fischer (12. dubna 1876 Slaný – 28. února 1942 KT Terezín) byl český vědec, psychiatr a neuropatolog židovského původu, který popsal Alzheimerovu demenci ve stejném roce jako Alois Alzheimer.
Život
Mládí Narodil se v německojazyčné židovské rodině Ferdinanda Fischera (1849–1923) a jeho manželky Anny, rozené Witzové (1856–1914). Základní i střední vzdělání získal ve Slaném. Následně studoval na lékařských fakultách Německé univerzity v Praze a Univerzity ve Štrasburku. Pražskou fakultu absolvoval roku 1900.
Jeho otec Ferdinand Fischer byl předsedou Israelitské obce náboženské ve Slaném. Jejich vzdálený bratranec Josef Fischer zastával funkci představeného tamní synagogy.
Odborné působení Svou odbornou praxi zahájil Fischer na katedře patologie Německé univerzity v Praze. V roce 1902 nastoupil na oddělení psychiatrie na téže univerzitě a působil zde až do roku 1919. Počátkem 20. století založil se svým bratrancem MUDr. Leo Kosákem úspěšné sanatorium ve Veleslavíně. Mezi jejich pacienty patřili například Charlotta Garrigue Masaryková, Milena Jesenská a Adolf Loos.
Během první světové války působil jako přednosta oddělení neurologie a psychiatrie vojenské nemocnice v Praze, kde ošetřoval vojáky trpící duševními potížemi v důsledku bojů na východní frontě. Tehdy se střetl s nadřízeným, psychiatrem Halbhuberem, napojeným na pražské německé nacionalistické kruhy, který používal sadistické prostředky elektroterapie na vojáky trpící válečnou psychózou. V důsledku tohoto sporu byl Fischer převelen do nemocnice v Pardubicích, kde pracoval až do konce války. V Pardubicích se seznámil se svou budoucí manželkou, která působila jako dobrovolná zdravotní sestra u Červeného kříže. Později se jim narodila dvojčata, dcera Lotte a syn Heinz.
Studie o Alzheimerově chorobě Fischer byl od svých studií na německé univerzitě členem Pražské neuropatologické školy v čele a Arnoldem Pickem. Tato škola byla jednou ze dvou neuropatologických škol (druhou vedl v Mnichově Emil Kraepelin a zde pracoval i Alois Alzheimer), které studovaly Alzheimerovu demenci prostřednictvím empirických zkoumání. Ve skutečnosti spolu tyto školy soupeřily, což vedlo nakonec i k tomu, že psychiatr Emil Kraepelin ve své publikaci z roku 1910 onemocnění označil jako „Alzheimerovu chorobu“. Fischer ovšem ve stejném roce jako Alois Alzheimer (1907) popsal tzv. senilní plaky, které jsou vedle neurofibrilárních smotků dodnes přijímány jako hlavní příznaky onemocnění. Zatímco Alzheimer vycházel ze vzorku jediné pacientky Augusty Deterové, Fischer publikoval 12 pozitivních nálezů z 16 případů senilní demence a porovnal je s 10 zdravými kontrolami, 10 nálezy u psychotických pacientů a 45 nálezy u pacientů s diagnózou neurosyfilis (u těchto kontrolních vzorků nebyly plaky přítomny).
Fischerův objev upadl v zapomenutí. Až v souvislosti se stým výročím popsání Alzheimerovy nemoci objevil Michel Goedert z Laboratoře molekulární biologie na univerzitě v Cambridge v archivu Univerzity Karlovy v Praze zapomenuté Fischerovy studie a informoval o nich v odborném zahraničním tisku. Důvodem, proč se na Fischera zapomnělo, bylo nacionalistické napětí před druhou světovou válkou a antisemitismus, jakož i konkurence mezi neuropatology v Praze a Mnichově.
Závěr života Ve 20. letech 20. století se angažoval v politice a kandidoval za Německou liberální stranu do pražského zastupitelstva. Roku 1941 byl zatčen gestapem a následně uvězněn v Malé pevnosti v Terezíně. Dne 28. února 1942 zde zemřel. Podle svědectví mohlo jít o násilnou smrt, úředně však byla jako příčina úmrtí uvedena srdeční příhoda. Pohřben je na Vinohradském hřbitově.
Ocenění
V roce 2019 byla po Oskaru Fischerovi pojmenována vědecká cena za nejlepší syntetizující studii o Alzheimerově chorobě, dotovaná čtyřmi miliony amerických dolarů. Dne 4. září 2020 bylo Fischerovi in memoriam uděleno čestné občanství Prahy 6. Dne 10. dubna 2026 byla ve Vlastivědném muzeu ve Slaném uvedena výstava k 150. výročí Fischerova narození. K témuž výročí vydala Česká pošta příležitostné poštovní razítko. Dne 17. června 2026 byl Fischerovi ve Španělské ulici 759/4 v Praze 2 položen Stolpersteine.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští vědci Kategorie:Židovští vědci Kategorie:Pedagogové na Německé univerzitě v Praze Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 12. dubna Kategorie:Úmrtí 28. února Kategorie:Narození ve Slaném Kategorie:Úmrtí v Terezíně Kategorie:Čestní občané Prahy 6 Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Terezín Kategorie:Oběti holokaustu