Seznam měsíčních sond obsahuje v chronologickém pořadí všechna umělá tělesa, jejichž cílem (nebo jedním z cílů) byl Měsíc.

Poznámky: V seznamu nejsou uvedeny mise, které neměly k Měsíci letět (například proto, že jen testovaly technologii na dráze kolem Země). Naopak jsou tam sondy, které k Měsíci letěly například na testovací lety, nebo které měly let k Měsíci jen jako vedlejší část programu. V seznamu jsou uvedeny i neúspěšné mise (které sice startovaly k Měsíci, ale nedosáhly cíle). U sovětských sond byl často cíl utajen, proto nejsou v dobových zveřejněných materiálech materiálech uvedeny jako součást měsíčního programu.

1958–1960 V této době probíhal závod SSSR a USA o kosmická prvenství. Americké pokusy byly neúspěšné. Sovětský svaz dosáhl několika prvenství. Sovětské neúspěchy byly z velké části utajeny, takže jejich úspěchy o to více vynikly.

Start Rok Start Den, měsíc, UT Název sondy Obrázek Stát Cíl mise Úspěšnost Nosná raketa Hmotnost na dráze k Měsíci [kg] Ukončení mise poznámky 1958 17. 8. 12:18 Explorer 0 90px|Pioneer-0-1-2 Družice Měsíce Havárie nosné rakety Thor DM-18 Able I 38 17. 8. 12:19 Vybuchla po 73.6 sekundách letu 1958 23. 9. 07:03 E-1-1 Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Vostok Vybuchla po 93 sekundách letu 1958 11. 10. 08:42:13 Pioneer 1 90px|Pioneer-0-1-2 Družice Měsíce Nedoletěla k Měsíci Thor-Able 38,2 13. 10. 03:46 Doletěla jen do 1/3 vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře. 1958 11. 10. 21:42 E-1-2 Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Vostok Vybuchla po 42 sekundách letu 1958 8. 11. 07:30:00 Pioneer 2 90px|Pioneer-0-1-2 Družice Měsíce Porucha nosné rakety Thor-Able 39,6 8. 11. 14:22:00 Doletěla jen do výšky 1550 km. Spadla nad západní Afrikou. 1958 4. 12. 18:18 E-1-3 Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Vostok Selhání motoru nosné rakety po 242 sekundách letu 1958 6. 12. 05:45:12 Pioneer 3 90px|Pioneer-3-4 Družice Měsíce Nedoletěla k Měsíci Juno II 5,87 7. 12. 19:51 Doletěla jen do 1/3 vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře. 1959 2. 1. 16:42:21 Luna 1 Dopad na povrch Měsíce Minula Měsíc Luna 8K72 361,3 4. 1. 1959 Přešla na oběžnou dráhu kolem Slunce. V současnosti je družicí Slunce. 1959 3. 3. 05:10:56 Pioneer 4 90px|Pioneer-3-4 Blízký průlet kolem Měsíce Vzdálenější průlet Juno II 6,1 7. 12. 19:51 Průběh letu velmi podobný sondě Luna 1. Minula Měsíc v příliš velké vzdálenosti (60000 km). Vysílala 82 hodin. V současnosti je družicí Slunce. 1959 18. 6. 08:08 E-1-5 Dopad na Měsíc Havárie nosné rakety Luna 8K72 387 18. 6. 08:10 Porucha nosné rakety, po 152 sekundách letu proto dostala povel k autodestrukci. 1959 12. 9. 06:39:42 Luna 2 Dopad na Měsíc Dopad na povrch Luna 8K72 390 13.9. 21:02:24 Dopadla na povrch, před dopadem vyslala snímky povrchu. 1959 24. 9. Pioneer P-1 90px|Pioneer-P-31 Družice Měsíce Havárie nosné rakety Atlas-D Able 168,7 24. 9. Raketa explodovala ještě během předstartovních příprav. Sonda ještě nebyla na palubě, byla proto vypuštěna později pod názvem Pioneer P-3 1959 4. 10. 00:43:39.7 Luna 3 mapování povrchu Snímky odvrácené strany Luna 8K72 278,5 20. 4. 1960 Zaslala první snímky odvrácené strany Měsíce. Po 11 obězích zanikla v zemské atmosféře. 1959 26. 11. Pioneer P-3 90px|Pioneer-P-31 Družice Měsíce Havárie nosné rakety Atlas-D Able 168,7 26. 11. Uvolnil se aerodynamický kryt a sondu zničil odpor vzduchu 1960 15. 4. 15:06 E-3-1 Oblet Měsíce Nedoletěla k Měsíci Vostok 16. 4. Doletěla jen přibližně do poloviny vzdálenosti k Měsíci. Shořela v atmosféře. 1960 19. 4. 16:07 E-3-2 Oblet Měsíce Havárie při startu Vostok 15. 4. Porucha jednoho z bočních stupňů nosné rakety 1960 25. 9. Pioneer P-30 90px|Pioneer-P-30 Družice Měsíce Porucha nosné rakety Atlas-D Able 175,5 25. 9. Porucha motorů 2. stupně. Spadla do Indického oceánu. 1960 15. 12. 09:10 Pioneer P-31 90px|Pioneer-P-31 Družice Měsíce Havárie nosné rakety Atlas-D Able 175.0 15. 12. 2. stupeň nosné rakety se zažehl bez odpojení 1. stupně. Raketa explodovala.

1961–1965 Obě kosmické velmoci v tomto období přes řadu neúspěšných pokusů postupně zdokonalovaly techniku, potřebnou k letu na Měsíc. Američané dořešili spolehlivý let sond k Měsíci (prozatím s tvrdým dopadem), SSSR byl jen krok od měkkého přistání sondy na povrchu.

Start Rok Start Den, měsíc, UT Název sondy Obrázek Stát Cíl mise Úspěšnost Nosná raketa Hmotnost na dráze k Měsíci [kg] Ukončení mise poznámky 1961 23. 8. Ranger 1 Průzkum okolí Měsíce Selhání nosné rakety Atlas-Agena B 306 30. 8. Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal při pokusu o druhý zážeh. Sonda zůstala na oběžné dráze a po týdnu zanikla v atmosféře. 1961 18. 11. Ranger 2 Průzkum okolí Měsíce Selhání nosné rakety Atlas-Agena B 304 20. 11. Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal při pokusu o druhý zážeh. Sonda zůstala na oběžné dráze a po dvou dnech zanikla v atmosféře. 1962 26. 1. Ranger 3 Dopad na povrch Měsíce Minula Měsíc Atlas-Agena B 327 Nosná raketa udělila vyšší rychlost, sonda proletěla příliš daleko. Skončila jako oběžnice Slunce. 1962 23. 4. Ranger 4 Dopad na povrch Měsíce Dopad na povrch Atlas-Agena B 328 24. 4. Sonda sice dopadla na povrch Měsíce, ale díky selhání zdrojů proudu nevysílala žádné údaje. 1962 18. 10. Ranger 5 Dopad na povrch Měsíce Minula Měsíc Atlas-Agena B 340 24. 4. Sonda těsně minula povrch Měsíce. Díky selhání zdrojů proudu nevysílala žádné údaje. 1963 4. 1. E-6-1 Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L 5.1. Poslední stupeň nosné rakety, který měl sondu navést k Měsíci, selhal. Sonda po několika obězích zanikla v atmosféře. 1963 3. 2. 9:29 E-6-2 Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L 3.2. Nosná raketa selhala po 294 sekundách letu 1963 2. 4. 08:04:00 Luna 4 Měkké přistání Minula Měsíc Molnija-L 1 422 Nezdařila se korekce dráhy a sonda minula Měsíc. Po několika obězích přešla sonda na dráhu kolem Slunce. 1964 30. 1. 15:49:00 Ranger 6 Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 262 2. 2. 09:24:32 Sonda sice dopadla na povrch, ale zkrat v přístrojích způsobil, že nevyslala žádné snímky. 1964 21. 3. 8:15 E-6-4 Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L Selhal třetí stupeň nosné rakety 1964 20. 4. 8:15 E-6-5 Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L Nedosáhla ani oběžné dráhy 1964 20. 4. 8:15 E-6-5 Měkké přistání Selhání nosné rakety Molnija-L Nedosáhla ani oběžné dráhy 1964 28. 7. 16:50:00 Ranger 7 Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 365,7 31. 7. 13:25:48,82 Úspěšné snímkování. 4300 snímků z posledních 17 minut letu. 1965 17. 2. 17:05:00 Ranger 8 Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 367 20. 2. 09:57:36.756 Úspěšné snímkování. 7 137 snímků z poslední fáze letu. 1965 12. 3. Kosmos 60 Měkké přistání Nedoletěla k Měsíci Molnija-L 6 530 17. 3. Selhal poslední stupeň nosné rakety. Sonda zůstala na oběžné dráze Země a po týdnu zanikla v atmosféře. 1965 21. 3. 21:37:00 Ranger 9 Snímkování během dopadu na povrch Dopad na povrch Atlas-Agena B 367 24.3. 14:08:19.994 Úspěšné snímkování. 5814 snímků z posledních 19 minut letu. 1965 10. 4. E-6-8 Měkké přistání Porucha nosné rakety Molnija-L 6 530 10. 4. Selhal poslední stupeň nosné rakety. Nedosáhla ani oběžné dráhy. 1965 9. 5. 07:49:37 Luna 5 Měkké přistání Dopadla na povrch Molnija-L 1 474 12. 5. 19:10:00 Selhal gyroskop v navigační jednotce. Proto se nespustily ani brzdící motory. Sonda se roztříštila o povrch. 1965 8. 6. Luna 6 Měkké přistání Minula Měsíc Molnija-L 1 442 Během korekce dráhy se nevypnul korekční motor, čímž udělil sondě špatný směr. Sonda minula Měsíc o 161000 km. Stala se oběžnicí Slunce 1965 18. 7. 07:55 Zond 3 Průlet kolem Měsíce Průlet kolem Měsíce Molnija-L 960 2. 3. 1966 Sonda měla testovat možnost letu k Marsu. Jako vedlejší úkol provedla průlet kolem Měsíce (nejkratší vzdálenost 9200 km) a zaslala na svou dobu velmi kvalitní fotografie jeho odvrácené strany. 1965 4. 10. 07:55 Luna 7 Měkké přistání Dopad na povrch Molnija-L 1 506 7. 10. 22:08 Brzdící motor se zapnul příliš brzy. Sonda se roztříštila o povrch Měsíce. 1965 3. 12. 10:46:14 Luna 8 Měkké přistání Dopad na povrch Molnija-L 1 550 6. 12 21:51:30 Poslední fáze přistávacího manévru proběhla nepřesně. Sonda dopadla o vyšší rychlostí, než mohly její přístroje snést (rychlost dopadu byla asi 15-20 m/s).

1966–1970 V tomto období vyvrcholily závody o dobytí Měsíce. Zkušenosti, nabyté v předchozích letech zmenšily počet neúspěšných misí. Sovětský svaz získal ještě několik prvenství v programu automatických sond, ale USA dopravily na Měsíc člověka.