Blahoslavený Maurus () (1000/1001 – kolem roku 1075, Pécs) byl slovenský básník a prozaik, autor nejstarší uherské latinsky psané legendy o poustevnících sv. Svoradovi Ondřejovi a sv. Benediktu a opat v klášteře na Panonské hoře a biskup v Pětikostelí.KÁKOŠOVÁ, Zuzana: MAURUS (heslo). In: MIKULA, V., a kol.: Slovník slovenských spisovateľov, s. 370–371.
Životopis O původu tohoto muže existuje několik hypotéz. Pocházel z okolí Nitry. Vzdělání získal v klášteře na Zoboru, kde byl scholastikem. Vysvěcen byl v benediktinském klášteře sv. Martina na Panonské hoře (Pannonhalma, Maďarsko), kde se stal později opatem (1034).MAURUS: Legenda o sv. Svoradovi a Benediktovi. In: Antológia staršej slovenskej literatúry, 1981, s. 43–45. Dle Bratislavských análů ze 13. století byl v roce 1036 ustanoven biskupem v Pětikostelí.
Tvorba Své dílo Vita sanctorum Zoerardi-Andree Confessor et Benedicti Martyr, eremitarum (Život svatých Svorada Ondřeje vyznavače a Benedikta mučedníka, poustevníků), jehož přesné datum vzniku není známo, napsal zřejmě jako tzv. kanonizační legendu (oba svatí byli kanonizováni v roce 1083) na podnět vévody Gejzy. Přibližuje v ní život těchto světců, kteří působili za panování sv. Štěpána I. Děj této latinsky psané legendy se váže ke slovenskému prostředí, konkrétně k Nitře a asi i k Trenčínu. Psal o lidech, které osobně znal, proto jsou jeho vyjádření velmi autentická. Zaznamenal svědectví Benedikta a opata Filipa o svatém životě a mučednické smrti Svorada a o zázracích, které se děly po jeho smrti. Z Benediktova života zaznamenává pouze jednu epizodu – jeho smrt.
Styl legendy je klidný, referující (vlastní pasáže a reprodukování Benediktova svědectví), ale i emocionálně patetický (oslavné pasáže a reprodukování svědectví opata Filipa) a kromě klasického prozaického podání se v něm objevují i části rýmování prózy.
Legenda je i důležitým pramenem k počátkům uherského státu a pro slovenské dějiny zvlášť významná, neboť je prvním literárním dílem, které se nejen zabývá konkrétním slovenským prostředím (Zobor, Nitra, Váh, Skalka u Trenčína), ale i její autor i oba oslavenci – poustevníci byli podle všeho slovenského etnického původu.
Odkazy
Reference
Literatura VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1931. sv. 2, s. 238–239. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:adc2043d-4d1e-4543-9e7e-2c1c0b1362e9. BUGAN, Bystrík: Biskup Maurus v slovenských dejinách. In: Bobák, J. a kol.: Historický zborník č. 19, 2/2008. Martin: Vydavateľstvo Matice slovenskej, 2008, s. 54–66. MAURUS: Legenda o sv. Svoradovi a Benediktovi [online]. Antológia staršej slovenskej literatúry. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV, 1981. In: Univerzitná knižnica v Bratislave [citované 28. 11. 2010]. dostupné online MIKULA, Valér, a kol.: Slovník slovenských spisovateľov. Knižnica slovenskej literatúry. Bratislava: Kaligram a Ústav slovenskej literatúry SAV, 2005. PAŠTEKA, Július a kol.: Lexikón katolíckych kňazských osobností Slovenska. Bratislava: Lúč, 2000, s. 904–905. ZRUBEC, Laco: Osobnosti našej minulosti. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1991, s. 86–89.
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Život svatých poustevníků Svorada-vyznavače a Benedikta-mučedníka od biskupa Maura z poloviny 11. století
Kategorie:Slovenští blahoslavení Kategorie:Slovenští římskokatoličtí biskupové Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští benediktini Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Úmrtí v 11. století Kategorie:Nitra Kategorie:Muži Kategorie:Benediktinští opati