Barvení příze (angl.: yarn dyeing, něm.: Garnfärbung) je definováno jako proces, při kterém vniká do příze tekuté, obvykle horké barvivo.
K textiliím, které se vyrábějí téměř výhradně z barvené příze, patří šicí nitě (5), příze na ruční pletení (6) (na háčkování, vyšívání a ostatní ruční práce), pestře tkané (8) a pletené textilie(7) a osnovy na jeansové tkaniny. Podíl barvených přízí na množství vyráběných textilií není známý.
Výjimky: Příze z materiálů, které se dají racionálně barvit jen před zvlákňováním (např. polypropylen), viguré, jaspé, imitáty pestře tkaných nebo pletených textilií vyrobené potiskováním (viz snímek (10)).
Z historie barvení příze Nejstarší barevné textilie pocházejí z doby neolitu v Anatolii. Podle některých historiků byly až do poloviny 19. století všechny pestrobarevné textilie zhotoveny z barvených přízí (teprve v roce 1849 se začalo ve francouzském Lyonu s barvením v kuse). Barvení se provádělo ručně, ve vanách, většinou na přadenech. V 19. století došlo k prvním pokusům o mechanizaci barvení přaden, se stroji na barvení příze na potáčích a na kontinuální barvení osnovních nití.Peter/Routte: Grundlagen der Textilveredlung, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1989, , str. 520-528
Za nejstarší stroj na barvení příze se považuje výrobek Němce Obermaiera z roku 1882,Choudhury: Textile Preparation and Dyeing, Science Publishers 2006, , str. 413–429 asi první patent na barvicí aparát obdržel v roce 1858 Francouz Weber. Aparáty na barvení osnovních válů byly zavedeny do výroby v roce 1953 Američanem Newcombem.Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, , str. 481
V 21. století se k průmyslovému barvení příze používají barvicí aparáty na cívky a osnovní vály a barvicí stroje na přadena a na osnovy (3). U moderních zařízení je proces barvení vesměs řízen počítačem a stroje jsou často spojeny s technikou na dopravu materiálu.
Technologie barvení příze Výrobní postup sestává z navinování příze do vhodné formy, příp. paření, vlastního barvení, odmáčení, sušení a převíjení. Bavlněné příze se před barvením často opalují a mercerují.
Ke zpracování se předkládají příze z téměř všech textilních materiálů. Jako barvivo se doporučují prakticky všechny známé látky.Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 938–94
Výrobní zařízení je většinou specializované na určitou formu a velikost návinu příze, postup barvení je závislý zejména na druhu zpracovávaného materiálu a předpokládanému použití hotové příze.
Jedná se vždy o tzv. lázňové barvení, při kterém se barvivo postupně „vytahuje“ z lázně a dlouhodobě fixuje.
K běžným způsobům barvení příze patří zejména:
Barvení na cívkách Konvenční aparáty jsou nádoby (kotle) s uzávěrem, do kterých naváží až 1000 kg příze. Cívky s přízí (500–2000 g) nasoukanou s tvrdostí cca 300–400 g/l jsou navlečeny na trnech nebo perforovaných rourách v horizontální nebo vertikální poloze. Barvicí lázeň se ohřívá obvykle na 60- 98 °C a cirkuluje s pomocí čerpadla, kompresoru nebo obojího. U moderních aparátů se dosahuje poměr barvicí lázně pod 1:5, spotřeba vody se udává s 25–50 l/kg.
Např. barvení partie bavlněné příze trvá cca 4 hodiny, pro jádrovou přízi (90% CO/10% elastan) se udává včetně předchozího paření a bělení zhruba stejná doba.
Ke konstrukčním variantám barvicích aparátů patří např. zařízení se sadou až 30 horizontálně uložených rour s obsahem po 20 kg cívek (viz snímek (4))
Barvení na osnovních válech Konstrukce barvicího aparátu a technologie barvení je velmi podobná zařízení k barvení cívek. Aparáty se staví např. na 4 vály po 200 kg osnovní příze.
Osnovy se používají na tkaniny s různobarevnými podélnými pruhy (snímek(9)).
Barvení přaden U některých druhů příze, např. z přírodního hedvábí, z viskózových filamentů, z vlny s nesráživou úpravou, akrylu na ruční pletení, BCF příze na koberce aj. je barvení v přadenech výhodnější než barvení na cívkách.
Aparát na barvení přaden sestává z vany s cirkulující barvicí lázní, nad lázní jsou zavěšena přadena (s váhou do 5 kg a hustotou vinutí 80–130 g/l) na ramenech ovladatelných tak, že se přadena zčásti ponořují do barvicí lázně. Aparáty se staví s kapacitou od 10 do 1000 kg příze. Poměr barvicí lázně bývá 1:15 až 1:25. Na aparátech s cirkulujícím přadeny je možná práce s poměrem barvicí lázně pod 1:5. Podobné výsledky se dosahují také s aparáty, ve kterých se postřikují barvicí lázní celá přadena.
Ruční barvení přaden Ruční barvení příze se provádí už několik tisíc let v nádobách různého tvaru, příze ve tvaru přadene se opakovaně protahuje horkou lázní a suší (viz snímky (1) (2)). Na začátku 21. století se ruční barvení provozuje jako živnost v několika manufakturách např. v Indii, v Evropě se nabízejí pro amatéry kurzy a návody k barvení textilií.
Barvení osnov V článku Denim jsou popsány tři způsoby barvení osnovních nití, jednak v plné šíři tkalcovské osnovy a jednak v provazci.
Galerie barvení příze
Odkazy Související články Space dyeing Barvicí lázeň Barvení textilií Diferenční barvení textilií Diskontinuální barvení textilií Viguré Džigr Hašple
Literatura Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006,
Reference
Kategorie:Technologie a technika výroby příze Kategorie:Barvení textilií