Jan (III.) Turzo z Betlanovců (starší Thurzo; Thurzo de Bethlenfalvy; uváděn jako také jako I. a podobně, Bethlenfalvi Thurzó János, 30. dubna 1437, Levoča – 10. října 1508, Baia Mare; pohřben v Levoči) byl kremnický komorní hrabě, obchodník, podnikatel evropského významu, znalec moderní dobývací techniky, levočský, krakovský a banskobystrický měšťan, zvolenský župan, jeden z hlavních věřitelů uherského panovnického dvora. Založil Turzovsko-fuggerovskou společnost. Působil v Horních Uhrách, v Polsku, Čechách a Sedmihradsku.
Životopis Narodil se jako syn levočského měšťana a kupce Juraje Turza, nebyl tedy šlechtického původu navzdory přívlastku "de Bethlenfalva". Na barona byl povýšen až v roce 1505. Původně se měl stát knězem.
Podnikal v hornictví a hutnictví. V Krakově založil roku 1465 filiálku Turzovského podniku. V Mogile u Krakova postavil huť, v níž už kolem roku 1469 z mědi dovážené ze Slovenska odlučoval pomocí polského olova stříbro. Koncem století soustředil výrobu mědi a stříbra do středoslovenské oblasti do podniku, který se stal později základem tzv. Turzovsko-fuggerovské společnosti. v letech 1473–1474 byl činný jako rudokupec v Kutné Hoře.Zdeněk Jelínek, Dodávky stříbra a jeho zpracování v kutnohorské mincovně v poslední čtvrtině 15. století a v první třetině 16. století, In: Sborník archivních prací XXV./1, 1978, s. 477-499, cit.s. 497.. V roce 1475 založil v Krakově hornickou společnost, která sdružovala několik hutí na území českých zemí, Slovenska, Malopolska a Sedmihradska. V roce 1477 byl zvolen radním města Krakova. 14. září 1478 si koupil stříbrnickou huť Rammelsbergu u Goslaru.Christoph Bartels (ed.): Geschichte des deutschen Bergbaus. Münster 2012, svazek 1, s. 254–255, 269, 317, 321, 496–497.
V roce 1494 založil Turzovsko-fuggerovskou společnost (první nebo jednu z prvních kapitalistických společností v Evropě), a tím i bohatství a slávu svého rodu Turzů. V roce 1498 byl díky úvěrům, které poskytl uherskému králi, povýšen na komorního hraběte Kremnice v roce 1502 byl jmenován županem ve Zvolenské župě.
Vztah k Banské Bystrici V roce 1494–1496 začal podnikatelsky pronikat do banskobystrického měděného revíru, postupně se zmocnil všech dolů. Roku 1495 založil šlajsovací měděnou huť a měděný hamr v Banské Bystrici; zkoncentroval produkci mědi a stříbra z této oblasti; hamr byl hlavním zdrojem zisků Turzovsko-fuggerovské společnosti (90. léta 15. stol.).
Od roku 1496 se stal banskobystrickým měšťanem, majitelem komorského domu spolu s Fuggery, vlastnil doly, hutě, lesy a nemovitosti v Banské Bystrici, kde podpořil i vznik Bratrské hornické pokladny jako její mecenáš.
Mecenášství Jako člen městské rady Krakova byl roku 1477 jedním z těch, kteří rozhodovali o realizaci Stossova monumentálního mariánského oltáře pro kostel Panny Marie v Krakově, objednaný tamní komunitou německých obchodníků. Později byl hlavním mecenášem Veita Stosse během jeho pobytu v Krakově.Milan Dospěl, Olomoucká dílna Mistra Ukřižování z Kunčic kolem roku 1500. K výtvarné kultuře střední Moravy a východních Čech, Umění LX, 2012, s. 26 - 38
Rodina Rodiče: otec Juraj I. Turzo (? – před 1458) matka Katarína (z neznámého rodu) Manželky: Uršula Bamová (Bem; + před 1483), dcera Jana Bema z Krakova Barbora Becková (Barbara Beck) 8 dětí, např.: Jan IV. Turzo Stanislav I. Turzo Juraj III. Turzo (1467–1521) Alexej I. Turzo (kolem 1490–1543) Jan VI. Turzo (kolem 1492 – 29. 3. 1558)
Reference
Literatura Slovenský biografický slovník
Kategorie:Narození v roce 1437 Kategorie:Úmrtí v roce 1508 Kategorie:Narození v Levoči Kategorie:Turzové Kategorie:Slovenští podnikatelé Kategorie:Muži