Kerhartice (1880 Kerhatice, 1890–1910 Kerhartice nebo Gerhartice; ) jsou bývalou, téměř zaniklou obcí, rozkládající se na moravské straně historické zemské hranice Moravy a Slezska. Jejich katastrální území nese název Kerhartice u Budišova nad Budišovkou a měří 4,93 km². Území je součástí obce Jakartovice v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Zástavba dědiny se rozkládá v nadmořské výšce 457 metrů, čtyři kilometry od Moravské Harty, 3,3 kilometru jižně od Hořejších Kunčic a sedm kilometrů jihozápadně od Jakartovic, u silnice II/442, po které je značena cyklotrasa 503. Vesnice stávala v údolí potoka, který od severu přitéká do vodní nádrže Kružberk. Západně od Kerhartic se nachází vrch Hůra (502 metrů) a severozápadně vrch Stráž (548 metrů).
Název Německy se obec nazývala Gersdorf, v letech 1890–1920 bylo v češtině kromě názvu Kerhartice používáno i pojmenování Gerhartice.
Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1397.Hosák, Ladislav. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, úvodní svazek, str. 299,320 První záznamy o zdejším kostele pocházejí z konce 16. století. V roce 1804 byl na jeho místě postaven kostel svatého Martina. Kromě něj zde stály dva mlýny, lihovar. Lidé pracovali v břidlicovém lomu. Po zrušení poddanství se Kerhartice staly roku 1850 samostatnou obcí. V roce 1890 zde v 47 domech žilo 337 obyvatel, roku 1921 v 60 staveních 279 obyvatel, kteří byli převážně německé národnosti. Na počátku 20. století se domy začaly pokrývat jinými materiály a těžba břidlice upadala, což mělo vliv i na život v obci. V prnmí polovině 20. století místní přebudovali Polouveský mlýn na vodní elektrárnu, která zásobovala elektrickou energií širší okolí Kerhartic. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvo odsunuto. V letech 1948–1955 zde byla vybudována vodní nádrž Kružberk, pod jejíž hladinou zůstalo 28 domůZatopené osudy – Kružberská přehrada (od času 9:06) na jihu obce.
V roce 1960 byly Kerhartice připojeny k Hořejším Kunčicím společně s Medlicemi a osadou Moravská Harta. Z důvodu zřízení prvního pásma hygienické ochrany kružberské přehradyZatopené osudy – Kružberská přehrada (od času 3:35 a 8:07) byly později zbořeny i téměř všechny nezatopené domy a obec zanikla. V horní části zůstal jeden průmyslový objekt, který později sloužil jako farma Hořejších Kunčic, na počátku 21. století však byl opuštěn a chátrá. Dále tu zůstalo torzo kříže, dva domy a budova bývalého lihovaru, která je rovněž ve špatném stavu. V roce 1974 byly Kerhartice připojeny k Jakartovicím. U silnice k přehradě je patrný půdorys hřbitova se základy kostela svatého Martina, který byl v roce 1985 zbořen. Základy ostatních domů pohlcuje les. Kerhartice nemají status části obce, nýbrž jsou jakožto základní sídelní jednotka součástí části Hořejší Kunčice, a představují tedy neevidovanou místní část Hořejších Kunčic.
Obyvatelstvo + Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 Obyvatelé 333 314 337 327 285 279 284 127 Domy 45 58 47 49 62 60 67 73
Pamětihodnosti Smírčí kříž stojí na hřbitově
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Opava Kategorie:Základní sídelní jednotky v okrese Opava Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Jakartovice