Battagliové (celým názvem Battaglia de Sopramonte e Ponte alto) byl český, původně benátský šlechtický rod. Slovo Battaglia v překladu znamená boj nebo bitva. Battagliové pocházeli z Tridentska, později se přestěhovali do vlastních Tyrol.
Historie V roce 1677 byl rodu přiznán šlechtický stavMAŠEK, Petr. Modrá krev, str.21 a v roce 1708 byl Šimon de Battaglia císařem Josefem I. povýšen do stavu svobodných pánů. Na konci 18. století se rod rozdělil do dvou linií. Mladší linie se usadila v Haliči a starší linie se usadila v Čechách poté, co po rytíři Josefu Talackovi z Ještětic zdědil v roce 1864 majetek v Bratronicích jeho synovec Josef Battaglia (1824–1891). Ten měl s manželkou Henriettou (roz. baronka von Schönau, 1832–1897) děti Quida (1873–1962) a Mariettu (1875–1946).
Česká větev rodu Quido Julius Battaglia byl v Bratronicích známý jako dobrý hospodář a chovatel kaprů. V září 1939 podepsal Národnostní prohlášení české šlechty. Jeho manželka Gizela, rozená Bolzany (1888–1958) byla údajně velmi vzdělaná, hovořila šesti jazyky a také skládala básně. Posledními potomky české větve rodu byly jejich dvě děti, Blanka Marie (1911–2005) a Christian (1914–1992), kteří žili v Čechách i po roce 1948, kdy byl majetek rodiny Battagliů v Bratronicích vyvlastněn. V roce 1990 byl sice bratronický zámeček Blance a Christianovi v rámci restitucí vrácen, ale Blanka jej v roce 1994 prodala.
Asi 4 km severovýchodně od Bratronic na kraji chvalovského lesa je památkově chráněná novogotická lesní kaple s hrobkou, společnou rodům Battagliů z Bratronic a Enisů z Lažan.
Erbem rodu Battaglia je červeno-zlatý polcený štít, v něm kosmé břevno opačných barev.
Haličská větev rodu Haličskou větev rodu založil M. Hieronymus (1783–1846). Z této větve pocházel rakouský důstojník, později úředník, Quido Battaglia, celým jménem Gwidon Szymon Hieronim Battaglia di Sopramonte Pontcalto (1846 Bolechiv – 1915 Lvov), známý mj. jako ctitel Zdeňky Havlíčkové (1848–1872), která byla jediné dítě Karla Havlíčka Borovského a jeho ženy Julie; Quido Battaglia se později oženil s polskou šlechtičnou Olgou von Lodgia-Baranowskou a žil ve Lvově. Jejich syn Roger Battaglia byl poslanec Říšské rady.
Pohřebiště náhled|upright|Lesní hrobní kaple v Jindřichovicích Lesní kaple Battagliů a Enisů v Jindřichovicích, okres Strakonice Hrobka na hřbitově v Záboří v okrese Strakonice
Odraz v literatuře Ota Pavel napsal o Christianovi Battagliovi povídku Baroni na kolech. Jana Poncarová napsala o Blance Battaglia román Cyklistka.
Odkazy Reference
Literatura
MAŠEK, Petr. Modrá krev: minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v Českých zemích. Petr Mašek. 4. vyd. Praha : Mladá fronta, 2010. 326 s. : il. ISBN 978-80-204-2349-8.
Související články Šlechta Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Rakouské šlechtické rody