Braslav (†901?) byl v letech 880–900 knížetem Sávského knížectví (později území Panonského Chorvatska) a mezi roky 896–900/901 vládl i na území bývalého Blatenského knížectví, v němž předtím vládl Kocel (861–876), vnuk nitranského knížete Pribiny.
Život Sávské knížectví leželo mezi řekami Dráva a Sáva a bylo lénem Východofranské říše.
Do funkce sávského knížete Braslava dosadil východofranský panovník Karel III. Tlustý, jemuž roku 884 vzdal Braslav hold v Tullnu u Vídně. Za odměnu měl chránit východní hranice Franské říše před útoky starých Maďarů. Jako východofranský vazal kníže Braslav vystupoval vůči Velké Moravě nepřátelsky; např. v roce 892 zaútočil neúspěšně na Svatoplukovy země. Na lepší obranu proti útokům starých Maďarů v roce 896 Frankové území pod správou Braslava rozšířili o prostor Blatenského knížectví. Nepomohlo to však a v letech 900/901 maďarští nájezdníci toto území dobyli.
O dvě století později bylo pod jménem Slavonie začleněno do Uherského království.
Podle některých badatelů je slovenská Bratislava pojmenovaná po Braslavovi (Brezalauspurc, 907).
Reference
Související články Velká Morava Východofranské říše
Externí odkazy
Kategorie:Chorvatští panovníci Kategorie:Muži Kategorie:Historie Slavonie