Kostel svatého Floriána je římskokatolický chrám v Krásném Březně, významná památka gotizující saské renesance. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem, které sídlí v sousedním zámku. Od roku 2008 je chráněn jako národní kulturní památka České republiky.

Historie náhled|vlevo|upright|Kostel sv. Floriána v průběhu opravy v září 2012 náhled|vlevo|upright|Kostel sv. Floriána před opravou v roce 2008 Místo kostela bylo podle keramiky, získané z archeologického výzkumu z roku 1995, osídleno Slovany od 12. století. Výběr z keramickýchz nádob je vystaven ve stálé expozici v krovu kostela. Na roztroušené nálezy navázala ve 14. až 15. století souvislá sídlištní vrstva středověké osady.

Chrám byl postaven až v letech 1597–1604 jako soukromá luteránská kaple Panny Marie pro zámeckou rodinu Rudolfa III. z Bünau, příslušníka saského rodu, který vlastnil statky na Ústecku a Děčínsku, a pro jeho čeleď. Císař Rudolf II. stavbu nekatolické svatyně povolil za podmínky, že bude soukromou, veřejně nepřístupnou. K zasvěcení patronovi proti ohni, sv. Floriánovi, došlo až po zásadních zkušenostech s požáry při zřízení římskokatolické farnosti Krásné Březno v roce 1897.

Kostel vystavěl z podnětu majitele zámku neurčený stavitel ve stylu saské renesance, která imitovala pozdně gotickou architekturu. Z řemeslníků je písemně zaznamenán pouze kameník Hans Bog z Pirny. Typická je kombinace ploch se světlou omítkou a plastických - zde pískovcových článků z kamene. Kostel měl ti zvony z roku 1601. V této podobě přetrval až do první čtvrtiny 18. století. V letech 1714–1751 majitel panství Johann Ludwig Richard Cavriani dal v souvislosti s přestavbou svého zámku přistavět ke kostelu otevřenou oratoř s balustrovým zábradlím a hlavní vstup do kostel překrýt předsíní. Po záplavách kolem poloviny 18. století byl terén kolem kostela navýšen, a tak se vstupní portál ocitl o metr pod jeho úrovní. Kostel sv. Floriána v Krásném Březně, historická zobrazení, stavební vývoj, archeologie, obnova. Autor neuveden. Vydalo NPÚ územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem 2020, s.22

Opravy jsou zaznamenány v letech 1897, 1926, 2011–2014.

V roce 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku.

V současnosti je kostel veřejnosti přístupný o víkendu a ve svátek v rámci průvodcovské služby (duben–září) nebo po předchozí domluvě (celoročně) i v pracovní dny (Národní památkový ústav v Ústí nad Labem - Krásné Březno ). Každou sobotu od 16 hodin se konají římskokatolické bohoslužby zdejší farnosti. Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Ústí nad Labem-Krásné Březno.

Popis stavby Kostel je jednolodní stavba s odsazeným trojbokým presbytářem a užší věží se zvonicí čtvercového půdorysu v ose průčelí. Hlavní vchod kostela je otočen k severu a směřuje mimo zámecký areál. Na jižní straně je spojen se stavbami zámku. Původně to byl v patře zděný krček s úzkou chodbou, vedoucí přímo do presbytáře, v patře na panskou emporu, a chodba v přízemí pro čeleď. Vnějšek stavby je členěn okny a opěrnými pilíři. Má úzká lomená okna s pozdně gotickými kružbami. Na severní straně lodi je půlkruhem zaklenutý portál s profilovaným ostěním, do kterého je vyryt letopočet 1601. V patře presbyteria a v krovu lodi prolomena obdélná okénka s kamenným ostěním. Krov má trámovou konstrukci v poměru výšky k šířce 1:1, střecha je sedlová, s keramickou krytinou. Věž vrcholí barokní střechou s cibulovou bání a lucernou. Visí v ní tři zvony. náhled|vlevo|upright|Interiér kostela v roce 2014 (restaurování hlavního oltáře) Interiér Obbdélná loď i trojboký presbytář mají pozdně gotické síťové žebrové klenby. V lodi je trojkřídlá renesanční empora, při západní straně třípodlažní, podklenutá křížovými hřebínkovými klenbami. Kuriozitou v křížení žeber pozdně gotických síťových kleneb jsou štukové motivy vřeten s hrotem, jež barvou napodobují kovové hřeby.

Zařízení

Zachovala se podstatná část umělecky kvalitní výzdoby z doby výstavby kostela, kterou je hlavní oltář. Objednal ho Rudolf III. z Bünau. Barokní socha sv. Floriána, kamenná plastika z 1. třetiny 18. století, stojí vedle hlavního oltáře. Kazatelna, lavice i varhany jsou pozdější. Ve sbírkách Městského muzea v Ústí nad Labem se dochovaly fragmenty skříně renesančních varhan v podobě dvou sošek andělů (jejichž hudební nástroje chybí) a čtyř malovaných desek, král David hrající na harfu má protějšek v andělovi hrajícím na loutnu, oba doprovází dvě skupiny andělského chóru.

Hlavní oltář Hlavní oltář je třípatrový. Je vykládán osmi alabastrovými reliéfy a po stranách doplněn sedmi sochami. Jde o pozdně renesanční sochařské dílo, datované rokem 1604. Reliéfy vytvořil saský sochař Melchior Kuntze z Freibergu, jehož iniciály M a K jsou na vrcholu dvou desek pod sloupy. Na predele nejníže uprostřed je zlacený německy psaný citát z Matoušova evangelia (Mat 26, 26-28). Vlevo je zobrazeno Zvěstování Panně Marii (podle grafické předlohy Jana Sadelera), uprostřed scéna Poslední večeře Páně a vpravo Adorace Páně s Klaněním pastýřů. V oválných kartuších po stranách oltáře jsou výjevy Klanění Tří králů a Křest Kristův. Hlavní desku uprostřed oltáře zaujímá alabastrový rodokmen Kristův, začíná dole ležícím otcem Jesse (Jišaiem), od něhož se odvíjejí větve Stromu života přes jeho syna Davida, Šalamouna a jejich potomky ve 27 polopostavách se jmény v nápisových páskách, až po Krista na vrcholu. Po stranách rodokmene jsou na osmi reliéfech polychromované erby majitelů panství a kostela, pánů rodu z Bünau, jejich manželek a potomků. Sochy čtyř evangelistů představují svatého Marka se lvem, Matouše s andělem, Jana Evangelistu a Lukáše bez charakteristických atributů špatně rozlišujeme.Oltář kostela sv. Floriána v Krásném Březně. (bez autora). Vydal N PÚ územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem 2020, nemá isbn

Restaurování oltáře proběhlo v roce 2014.

Kazatelna Dochovaná kazatelna je osmiboká novobarokní, kamenná, z roku 1887. Na poprsni má dedikaci donátorů, jimiž byli Malvína a Jindřich Kolowrat–Krakovští. Sedmnáct alabastrových reliéfů z poprsně renesanční dřevěné kazatelny představuje pašijový cyklus. Byly sňaty roku 1887, nedávno restaurovány a jsou vystaveny ve stálé expozici muzea.Katalog uměleckořemeslných památek z kostela v Muzeu města Ústí nad Labem: PDF V roce 2015 byly repliky všech 17 reliéfů v dřevěných rámech po třech zavěšeny na stěny kostela pod emporami.

Hřbitov Kostel je z jižní strany obklopen zrušeným farním hřbitovem, z něhož do současnosti zůstaly jen čtyři kolowratské hrobky na jihovýchodní straně od kostela, obehnané hřbitovní zdí. Nejblíže u zdi kostela to je společná hrobka Malvíny Kolowrat-Krakowské, provdané Skrbenské z Hříště (1873–1932) a jejího manžela Jana Skrbenského z Hříště. Dále pak hrob Jindřicha Kolowrat-Krakovského (1826–1904) a jeho manželky Malvíny Kolowrat-Krakovské, rozené z Palik-Ucsevny (1836–1911). Je tu pohřben rovněž Jindřichův mladší bratr Arnošt Kolowrat-Krakowský (1827–1908) a jedna z dcer jindřicha a Malvíny.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Kostel svatého Václava (Valtířov) Seznam národních kulturních památek České republiky

Externí odkazy

na webu Národního památkového ústavu Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Floriána, Ústí nad Labem-Krásné Březno (katalog biskupství litoměřického) Bohoslužby ve farním kostele sv. Floriána, Ústí nad Labem-Krásné Březno na webu církev.cz/bohoslužby Program NOCI KOSTELŮ, Ústí nad Labem – Krásné Březno, kostel sv. Floriána

Floriána Krásné Březno Floriána Krásné Březno Krásné Březno Floriána Krásné Březno Floriána Krásné Březno Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Památky ve správě Národního památkového ústavu Kategorie:Kulturní památky v Ústí nad Labem