Spišský Hrušov je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.
Polohopis Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny na soutoku potoků Lodina a Hrušov.
Sousední obce Buglovce, Bystrany, Domaňovce, Hincovce, Chrást nad Hornádom, Jamník, Olcnava, Vítkovce
Vodní toky Lodina, Hrušov
Symboly obce Http://www.crwflags.com/fotw/flags/sk-sn-sh.html
Historie
Staré a cizí názvy obce 1250 1280 1299 1307 1319 1773 1786 Německý název: Maďarský název:
Politika
Starostové obce 1990 – 2010 Viktor Butvin (nekalá)
2010 – Elena Franková (Směr)
Zastupitelstvo 1990 – 1994 – 9 poslanců 1994 – 1998 – 9 poslanců (6 HZDS, 3 SDĽ) 1998 – 2002 – 9 poslanců (5 HZDS, 4 KDH) 2002 – 2006 – 7 poslanců (4 KDH, 2 HZDS, 1 nekalá)
Obyvatelstvo Vývoj obyvatelstva od roku 1869: Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů 1869 - 1880 680 105 1890 624 102 1900 624 96 1910 592 93 1921 538 98 1930 532 97 1950 689 123 1961 864 156 1970 1 058 202 1980 1 108 229 1991 1 183 259 2001 1 251 278 Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001): Počet obyvatel % Římskokatolická církev 1 227 98,1 Řeckokatolická církev 3 0,2 Pravoslavná církev 2 0,2 Bez vyznání 10 0,8 Ostatní a nezjištěno 9 0,7 Složení obyvatelstva podle národnosti (2001): Počet obyvatel % Slovenská 1 240 99,1 Maďarská 2 0,2 Ukrajinská 2 0,2 Česká 2 0,2 Ostatní a nezjištěno 5 0,4
Kultura a zajímavosti
Památky Zámeček
Původně renesanční z roku 1596, v polovině 18. stol. zbarokizován a zač. 19. stol. na průčelí upravován v klasicistním slohu. Dvoupodlažní budova s obdélníkovým půdorysem a trojtraktovou blokovou dispozicí. Na průčelí je střední triaxiální rizalit, členěný na přízemí pilastry a na poschodí pilířovou lodžií. Ústřední vestibul je zaklenut valenou klenbou s lunetami. V jedné místnosti je renesanční vyřezávaný trámový strop, na kartuši mešternice s letopočtem 1596 a iniciálami. Těžká, šindelem krytá mansardová střecha.
Katolický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
Je původně gotický z konce 13. stol., přestavěný v 17. a 18. stol., renovovaný roku 1900. Jednolodní s rovným uzávěrem, přistavěnou sakristií, boční kaplí a představěnou věží. Presbytář zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Loď měla původně dřevěný rovný strop a v 17. stol. byla zaklenuta křížovou hřebenovou klenbou. Po celé její délce je přistavěna kaple sv. Žofie z 18. stol., zaklenuta korýtkovou klenbou, v sakristii je pruská klenba. Interiérová výmalba kostela je od Jozefa Hanuly z roku 1896. Hlavní oltář je raně barokní etážový, z konce 17. stol., ve sloupové architektuře symetricky rozestavěné sochy světců, uprostřed nový obraz sv. Kateřiny Alexandrijské od J. Hanuly z roku 1900. V boční kapli oltář sv. Žofie, barokní z první poloviny 18. stol., sloupová architektura se štítovým nástavcem a novým ústředním obrazem sv. Žofie od J. Hanuly. Volné obrazy: Sedmibolestná P. Maria, barokní z první poloviny 18. stol., Narození, pozdněklasicistický z poloviny 19. stol., gotická Madona z konce 15. stol. Barokní kalich z období kolem roku 1740. Pacifikál barokní z 18. stol., pozdněgotický zvon z roku 1521 od zvonolijce Andreje. Z původního zařízení kostela dostalo se gotické ciborium do Budapešti, jeho kopie je z roku 1916 a je v sakristii.
Zřícenina Kostela sv. Stanislava
Východně od obce stojí v poli zřícenina středověkého kostela sv. Stanislava, z níž se zachovala už jen věž. Kostel byl součástí zaniklé vesnice Miloje.
Hospodářství a infrastruktura
Farní úřad Římskokatolický – č. d.. 213 Duchovní správce: ThLic. Roland Gerát
Školství Mateřská škola – č.. d. 217 Základní škola – č.. d. 264
Osobnosti
Významné osobnosti 2. 8. 1842 se v obci narodil Reginald Augustin Garžík, páter, dominikán, slovenský kazatel. Studoval na gymnáziu v Levoči a v Košicích. V r.. 1862 vstoupil do řehole dominikánů ve Vídni. Za kněze byl vysvěcen 28. 7. 1867 ve Vídni, 11. 6. 1876 se stal převorem dominikánského kláštera v Košicích. Zasloužil se o rozvoj náboženského života Slováků, založil Slovenský církevní zpěvokol tiskem vydal zpěvník. Postaral se o restauraci dominikánského kostela, dal vyhotovit v něm kvalitní varhany. Pro bratrstvo sv. Růžence zakoupil vlastní dům a založil útulek pro mrzáky. Jako jediný Slovák řádu v roce 1900 byl z trestu přeložen do Vídně. V roce 1922 se vrátil už do ČSR.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Stránka obce Www.apsida.sk - profil středověkého kostela v Miloji
Kategorie:Obce v okrese Spišská Nová Ves Kategorie:Obce v regionu Spiš