Prager Secession byl nejvýznamnější spolek německy hovořících výtvarníků v Praze před druhou světovou válkou. Jádrem Prager Secession byli členové zaniklého spolku Junge Kunst. Spolek působil v letech 1928–1937 a výraz "secese" v jeho názvu znamená „vydělení, vymezení ve smyslu exkluzivity členství a také rozchod s oficiálním uměním“, nikoli odkaz k výtvarnému stylu secese (něm. Jugendstil) a spíše navazuje na podobný spolek v Německu – Berliner Secession, který původně vznikl (1898) jako jakýsi Salon odmítnutých nebo nezávislých, nebo podobnou organizace ve Vídni (Vídeňská secese),

Historie spolku Spolek přijal poněkud upravené a doplněné česky psané stanovy Junge Kunst a zahájil činnost Valnou hromadou dne 28. 11. 1928. Novým členem se stal profesor pražské Akademie Willi Nowak. Vedení tvořilo volené osmičlenné předsednictvo s předsedou Maximem Kopfem, hodnotící výběrovou komisí pro výstavy (Mary Duras, Fritz Kausek, Maxim Kopf, Willi Nowak, Ludwig Püschel, Charlotte (Lotte) Radnitz, Karl Vogel, Karl Wagner) a čtyřčlennou komisí pro instalaci výstav (Mary Duras, Fritz Kausek, Maxim Kopf a Karl Vogel).Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno, str. 112, 123, 127

Důležitými novými členy spolku byli zakladatelé – vesměs příslušníci vážených šlechtických a podnikatelských rodin (hrabě Colloredo-Mansfeld, Otto Federer, dr. Ernst Kaun, dr. Karl Osthof, dr. Rolf Passer, Rosa Stutzová, Max a Anne Schmiedovi), sochař Karl Vogel a Friedrich Weinmann z Ústí nad Labem. Roku 1930 se k zakladatelům připojila pražská zednářská lóže Adoniram zur Weltkugel a následujícího roku šlechtic Boos-Waldek, bankovní dům Petschek a firma L. & C. Hardmuth z Českých Budějovic. Již od svého založení měl spolek vysoký počet neméně úctyhodných přispívajících členů z řad podnikatelů, bankéřů, sběratelů umění a pražské vědecké a kulturní elity (až 133 v roce 1931). Výstavám dodávali respekt a mezinárodní charakter tzv. korespondenční členové, kteří příležitostně obesílali spolkové výstavy. Zvláštní pozornost přitahovali zvaní hosté, kterých bylo v historii výstav Prager Secession celkem sedm a jejichž výběr a přítomnost dokládá umělecké směřování, ambice a zahraniční kontakty sdružení. Během let 1929–1937 se na výstavách Prager Secession v Krasoumné jednotě v Praze prezentovalo celkem sedmdesát čtyři umělců.

Členové spolku Zakládající Maxim Kopf, předseda 1929–30 Willi Nowak, profesor Akademie, předseda 1930 Karl Wagner, předseda 1931 Karl Vogel, předseda 1932–33 Friedrich Feigl, předseda 1934–39 Fritz Kausek, místopředseda Otto Kletzl, jednatel Arnold Schück, revisor Ernst Süssland, revisor Ludwig (Ludvík) Püschel, zapisovatel, později jednatel Mary Duras, zapisovatelka Anton Bruder Alfred Dorn Karl Klein Riko (Emerich) Mikeska Grete Passer-Schmied Martha Schöpflin Richard Schrötter Charlotte Schrötter-Radnitz Gabriele Waldert Alois Rudolf Watznauer

Přijatí později Wilhelm Klier, malíř, Karlovy Vary (od r. 1931) Josef Dobrowsky, malíř, Karlovy Vary (od r. 1931) Oswald Hofmann, sochař, Kadaň (od r. 1931) Kurt Hallegger, malíř, Šumperk (od r. 1932) Richard Fleissner, malíř, Jablonec nad Nisou (od r. 1932)

Korespondenční členové Josef Hegenbarth, Drážďany Georg Kars, Paříž Anton Kolig, Stuttgart Alfred Kubin, Wernstein Moriz Melzer, Berlín

Zvaní hosté Carl Hofer, (1929, 1930) Wilhelm Thöny, (1929, 1935, 1936) Max Beckmann, (1930) Oskar Kokoschka, (1930, 1936, 1937), členem 1936 Paul Klee, (1931, 1936), členem 1936 Georg Kolbe, (1931) Elisabeth Wolff (1934)

Kromě zvaných hostů se výstav zúčastnilo dalších 38 umělců jako hosté, mezi jinými Egon Adler, Jan Alster, Jakub Bauernfreund, Felix Bibus, Edith Fleissner-Plischke, Kurt Gröger, Hella Guth, Karl May, Maria(Mia) Münzer-Thorwart, Endre Nemes, Viktor Planckh, Rudolf Pollak, Gertrude Salus, Ilona Singer-Weinberger, Max Slevogt, Fritz J. Stonner, Inge Thiele-Peschka, Otto Ungar, Oswald Voh.

Tvorba členů Téměř všichni mladší členové Prager Secession strávili ve 20. letech nějaký čas v Paříži a byli ovlivněni francouzským uměním. Paralelně s francouzskými vlivy se však v německo-českém umění latentně, ale vytrvale prolínají také německá nová věcnost (August Brömse a skupina Die Pilger) a v určité omezené míře také italské vlivy – pittura metafisica. Podle kritika legionářského deníku Národní osvobození (V. Nikodém), který hodnotil první výstavu spolku, »Pražská secese«, je umělecké sdružení s programem moderním, pokrokovým a kvalitním a obrací se od expresionismu, výtvarné abstrakce a surrealismu k jakémusi modernímu výtvarně zainteresovanému realismu, na jedné straně temperamentně robustnímu, na druhé výrazově rafinovanému a kultivovanému“. Snad všichni čeští recenzenti uvedli francouzské příklady, ale téměř nikdo z nich nezmínil analogie v umění německém, které zde bylo cizí.

Výstavy Prager Secession uspořádala s roční periodou v Praze v letech 1929–1937 celkem devět výstav pod záštitou Krasoumné jednoty ve výstavní síni Pštrossova 12, Praha 1. Mimopražské výstavy se uskutečnily také v Českých Budějovicích, Brně, Ostravě a Košicích (1931), Teplicích (1933). Členové Prager Secession byli zastoupeni na mezinárodních výstavách v Karlových Varech a v Norimberku (1931), koncem třicátých let také na Zlínských salonech. Poslední podzimní výstava roku 1938 se vzhledem ke společenské atmosféře po Mnichovské dohodě už neuskutečnila. Odkazy Reference

Literatura Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, (Arbor vitae), (OGL) Rousová H (ed.), 1994, Mezery v historii 1890–1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s., GHMP, NG, Praha Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno Habán I, Prager Secession. In Tomáš Valeš. Work in Progress. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2011. s. 81–88, .

Externí odkazy

Webové stránky Německočeské umění/Deutschböhmische Kunst Ivo Habán 2012, text disertační práce FF MUNI

Hella Guth Mary Duras

Kategorie:Umělecké spolky v Československu Kategorie:Pojmenováno po Praze