Kara Mustafa Paša (1634/1635, Merzifon – 25. prosinec 1683) byl osmanským generálem a velkovezírem. Byl ústřední postavou závěrečné fáze osmanského vojenského snažení ve střední Evropě. Jako mladík byl adoptován mocnou rodinou dědičných velkovezírů Köprülüovců. Svojí službou pro stát a oddaností k rodině Köprülüovců se vyznamenal a získal si náklonnost mocných mecenášů. Roku 1663 se stal vezírem a roku 1665 hlavním velitelem osmanské flotily.
Kariéra Narodil se albánským rodičům v Merzifonu a výchovy se mu dostalo v rodině Mehmeda Köprülüye. Také se do této mocné rodiny přiženil.The Siege of Vienna, John Stoye, p. 18. V roce 1659 se stal místním vládcem v Silistře a následně zastával několik důležitých postů. Po deset let působil jako náměstek svému švagrovi, velkému vezírovi Köprülü Fazılovi Ahmedovi Pašovi, když byl u sultánského dvora nepřítomen.
Vojenská kariéra Ve válce s Polskem roku 1672 sloužil jako velitel pozemních vojsk. Byla to právě jeho zásluha, že během mírových jednání s Polskem, které po válce následovaly, si vynutil připojení oblasti Podolí k Osmanské říši. Když roku 1676 zemřel jeho předchůdce ve funkci velkovezíra, jeho nástupcem se stal Kara Mustafa jako hodnostář, který se osvědčil ve správě říše.
Bitva u Vídně náhled|vlevo|Kara Mustafa během popravy úškrcením hedvábnou šňůrou 25. prosince 1683. V roce 1683 byl sultánem Mehmedem IV. pověřený vést asi dvousettisícové vojsko s úmyslem dobýt Vídeň, zlomit moc Habsburků a ovládnout střední Evropu. S početnou armádou se Kara Mustafa dostal až k Vídni, oblehl město a připravoval se na jeho dobytí. Situace pro Vídeň vypadala beznadějně, dokud 12. září 1683 nepřišla Rakušanům na pomoc polská armáda v čele s Janem III. Sobieskim. V následující bitvě se obzvláště vyznamenala polská husarská jízda; osmanští Turci se dali na ústup a stáhli se do Uherska.Ferguson, s. 68-72.
Po porážce u Vídně už Osmané nebyli schopni obnovit svou vojenskou moc a v roce 1686 se po sérii porážek museli stáhnout z Uherska – jejich vojenská moc ve střední Evropě definitivně zanikla. Porážky na balkánské frontě vyvolaly v Istanbulu politickou krizi a sultán Mehmed IV. byl svržen. Ještě předtím byl však Kara Mustafa, jako hlavní viník potupné porážky, zbaven všech funkcí a hodností a na příkaz sultána Mehmeda IV., slavnostně popraven.
Jeho ostatky jsou uloženy v Edirne.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura TARABA, Luboš, Rozum proti víře. Velká turecká válka 1683-1699. Epocha, Praha 2021, E. van Donzel, Islamic Desk Reference: Compiled from the Encyclopaedia of Islam, Brill Academic Publishers, p 219 Robert Bator, Daily Life in Ancient and Modern Istanbul, Runestone Press, p 42 Douglas Arthur Howard, The History of Turkey, Greenwood Press, p 195 John Freely – Inside the Seraglio, published 1999, Chapter 9: Three Mad Sultans
Externí odkazy
Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Úmrtí v roce 1683 Kategorie:Muži Kategorie:Osmanští generálové Kategorie:Osmanští velkovezíři v 17. století Kategorie:Velkovezíři albánského původu Kategorie:Rodina Köprülü Kategorie:Manželé osmanských princezen