náhled|Výzdoba vchodových dveří během Mrkvancové pouti Mrkvancová pouť v Polné se slaví druhou neděli v září na památku zdejšího svatého patrona, poustevníka sv. Liguria (Liguriáše), pravděpodobně již od 18. století, církevní oslavy nuceně skončily po roce 1950, ovšem světské oslavy nikdy přerušeny nebyly a trvají od 18. století dodnes.
Církevní Poutě byly obnoveny po roce 1989. Mrkvancová pouť patří v současnosti mezi největší poutě na Vysočině.
Historie left| 330px|thumb|Relikviář sv. Liguriáše, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Polné náhled|Mrkvance V roce 1652 dědic polenského panství Ferdinand z Ditrichštejna dostal od papeže Inocence X. relikvii z těla svatého Liguriáše, údajně řeckého poustevníka ze 7. století,Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 32–33 . Konkrétně to byla světcova lopatka, kterou dal adjustovat do dracounové dekorace v dřevěné prosklené skříňce),, kterou uložil do starého kostela Panny Marie v Polné. odtud byla truhlička roku 1707 přenesena na oltář Čtrnácti svatých pomocníků nového chrámu Panny Marie. Tento světec se tak stal patronem města. V 17.–19. století byl sv. Ligurius ctěn v Itálii a byl mu zasvěcen kostel Santo Ligurio v Neapoli.<ref>[https://books.google.cz/books?id=uJhgAAAAcAAJ&pg=PA130&dq=santo+Ligorio&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwiQ4KzQsLn4AhWjSPEDHcEPDrEQ6wF6BAgdEAE#v=onepage&q=%20Ligorio&f=false Giovanni Battista MANSO: Vita, virtù, e miracoli principali di S. Patricia vergine, protettrice della citta e regno di Napoli, Napoli 1741, s. 130]</ref> Vrcholu kultu dosáhl v roce 1874, kdy by zapsán do římského martyrologia pro celý římskokatolický svět, ale z následujících martyrologií byl pro nedostatek historických údajů vyškrtnut.SALES-DOYÉ Franz von, Heilige und selige der römisch-katholischen Kirche, I. díl, Leipzig 1929, s. 693 Lokální a lidový kult světce v Polné zůstal. Svátek má 13. září.CHLUMSKÝ Jan (1812-1880): Světci k nám hovoří, dostupné online na webu catholica.cz
V českých zemích v letech 1770–1772 došlo k rozsáhlému hladomoru, způsobenému neúrodou obilí a vyčerpáním po sedmileté válce. Podle legendy Polensko, tedy Polnou a přilehlé vesnice, zachránila před hladomorem právě mrkev. I proto se v regionu začala slavit Mrkvancová pouť. V Polné se traduje říkanka: "Svatý Liguriáši, opatruj nám mrkev naši, ať nám ji přibyslavští řepáci neodnáší.."
Na počest svatého Liguriáše se slaví pouť vždy druhou neděli v září, což je doba, kdy se na Vysočině sklízela mrkev, která se na tomto území hojně pěstovala před příchodem brambor (1780). Rozšířené pěstování této plodiny zavedl již o století dříve šlechtický rod Žejdliců ze Šenfeldu, aby zpestřil jídelníček chudého lidu, dokonce ustanovil jeden „mrkvový den“ v týdnu, kdy se nesmělo jíst nic jiného. Další výhodou bylo, že se lehce pěstovala, čímž usnadnila obyvatelstvu robotu. Majitelé domů podle tradice věší nad vchodovými dveřmi mrkev s pentlemi v národních barvách, pečou se místní koláče plněné mrkví zvané mrkvance či mrkvánky'', což jsou buchty či koláče s mrkvovou náplní.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:České lidové svátky Kategorie:Společenské události Kategorie:Poutě Kategorie:Kultura v Polné Kategorie:Náboženství v Polné Kategorie:Události v Polné Kategorie:Vzniklo v 17. století