náhled|Nejstarší vyobrazení Hradeckého kraje na Aretinově mapě (1619) náhled|Hradecký kraj roku 1909. V roce 1868 byly zrušeny krajské úřady a kraje jako administrativní jednotky. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů, krajský soud sídlil v Hradci Králové. náhled|Zmenšená veduta Hradce Králové z roku 1602 náhled|Obyvatelstvo Hradeckého kraje v roce 1830: I. města královská, II. města poddanská, III. městyse. Dále je zde uvedeno panství (dominium), počet budov, obyvatelstvo přítomné, domácí a další členění. náhled|Obyvatelstvo Bydžovského kraje v roce 1830: I. města královská, II. města poddanská, III. městyse. Dále je zde uvedeno panství (dominium), počet budov, obyvatelstvo přítomné, domácí a další členění. náhled|Sever Hradeckého kraje na Mullerově podrobné mapě (1720) náhled|Severovýchod Hradeckého kraje na Mullerově mapě (1720) náhled|Jihovýchod Hradeckého kraje na Mullerově mapě (1720) náhled|Jihozápad Hradeckého kraje na Mullerově mapě (1720) Hradecký kraj neboli Hradecko byl historický český kraj, jehož počátky spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Centrem původního hradského zřízení bylo až do zavedení krajského zřízení hradiště s tržním předhradím na místě soutoku Labe a Orlice, kraj se proto nazývá podle královského věnného města Hradce Králové, které bylo jeho správním centrem od nepaměti. Zrušen byl k roku 1862 a jeho nástupcem se o století později stal krátce nový Hradecký kraj, poté nahrazený krajem Východočeským a ještě později Královéhradeckým.
Geografie Rozsáhlé roviny křídové tabule Polabí silně kontrastují s nejvyšším pohořím Čech, Krkonošemi a jejich „menším bratrem“ Orlickými horami. Oblast je protkaná říčkami a řekami povodí Labe, které jsou na jaře vydatně syceny vodou z horských pokrývek, které reprezentují každoročně kolem miliardy litrů. Přesně na takových místech existují ideální podmínky pro využívání půdy k zemědělským účelům. Na hranici s Polskem se tyčí třetí nejvyšší pohoří v Česku, masív Králického Sněžníku. Na něj k severozápadu navazují nižší a plošší Orlické hory.
Lugická geologická oblast se táhne od Šluknovského výběžku na jihovýchod až na pomezí Čech a Moravy. Značnou částí zasahuje i do Polska. Jedná se v podstatě o vyzdviženou hrásťovou kru z prvohorních a druhohorních sedimentů. Byla ovlivněna saxonskou tektogenezí ve třetihorách, která vnesla do tváře Českého masívu řadu hlubinných zlomů, například středosaské nasunutí hraničící s východní větví středočeské oblasti. Větší část tvoří turonské pískovce (mladší druhohory). Ty přecházejí v předhůří Sudet, tedy Krkonoš a malých Orlických hor, v přeměněné horniny jílovitého původu, břidlice a fylity. Na samotných pohořích se pak lze setkat s přeměněnými hlubinnými vyvřelinami, pararulami a svory.
Historie Když roku 995 došlo ke sjednocení českých kmenů pod vládou Přemyslovců, stal se Hradec sídlem knížete a správním střediskem rozsáhlého území severovýchodních Čech po obou stranách Labe podle jeho toku od Dvora Králové až k Pardubicím. Ve 12. století zaujímá Hradecko již několik správních okrsků, spojených v celou provincii se čtyřmi hrady, soudem purkrabího hradeckého kraje a arcijáhenstvím. Později, roku 1664 bylo založeno i královéhradecké biskupství.
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Hradeckém kraji 163 203 křesťanů a 1062 židů, dohromady 164 265 obyvatel nad 10 let. Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl Hradecký kraj rozdělen na podíl hradecký a bydžovský, přičemž z důvodu polohy bylo sídlo Bydžovského kraje od roku 1784 převedeno z Nového Bydžova do Jičína. Krajský úřad Hradeckého kraje byl také načas (1779–1792) přesunut do Hořiněvsi.Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 160, 161, 275. V letech 1857 čítala výměra kraje 2967 km², počet obyvatelstva přítomného 340 792, což činilo 115 obyvatel na 1 km², smíšených okresních úřadů bylo 13, dále 522 katastrálních-místních obcí, 24 měst, 17 městysů a 759 vesnic.Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850–1970.
Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 ř. z., o nové organizaci soudní, č. 255/1849 ř. z., o nové organizaci správy, a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou). Od roku 1850 se stal Hradec Králové sídlem okresního hejtmanství, kraj byl ale obnoven v pozměněných hranicích roku 1855 a vydržel až do 23. října 1862, kdy bylo krajské zřízení definitivně zrušeno. Po zrušení se země členily již jen na okresy. Nadále však zůstala zachována krajská organizace u soudů, krajský soud stále sídlí v Hradci Králové.
Významní hejtmané 1422–? Diviš Bořek z Miletínka (husitský hejtman) 15. století Jetřich z Miletínka 1517–1524 Jindřich Berka z Dubéhttp://www.kumburk.cz/kumburk/dejiny_hradu.htm od 1602 Jan Rudolf Trčka z Lípy 1657–1667 Pavel z Morzinu 16. století Vilém Trčka z Lípy 17. století Jiří Sadovský ze Sloupna 18. století Karel Josef Biener z Bienenberka
Sídla v kraji roku 1654 Místa v kraji hradeckém z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města.
Města město stav počet obyvatel roku 1651Soupis poddaných podle víry z roku 1651. Dostupné online. Počet hospodářů roku 1654Zdanění českých měst podle katastrů z r. 1654–1757. Dostupné online.Hradec Králové královské věnné město 1746 637Broumov poddanské, duchovní město, panství Broumov rok 1702 = 1251 obyv. 453Dvůr Králové nad Labem královské věnné město 1133 249Jaroměř královské věnné město 761 230 Trutnov královské věnné město 670 225Nový Bydžov královské věnné město 809 209Jičín poddanské město panství Kumburk a Oulibice rok 1702 = 1361 obyv. 198 Kostelec nad Orlicí poddanské, duchovní město, panství Kostelec 658 173 Solnice poddanské, panské město, panství Solnice 320 160Nové Město nad Metují poddanské, panské město, panství Nové Město 555 156Náchod poddanské, panské město, panství Náchod 599 155Poděbrady komorní město panství Poděbrady 669 125Chlumec nad Cidlinou poddanské město panství Chlumec nad Cidlinou rok 1702 = 693 obyv. 124Žamberk poddanské, panské město, panství Žamberk 86Hostinné poddanské město panství Hostinné 444 76
Hradecký a Bydžovský kraj po rozdělení roku 1751, stav roku 1830
Města Hradecka město stav počet budov roku 1830Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online. obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830Hradec Králové královské věnné město 736 7454 7020 Dvůr Králové nad Labem královské věnné město 591 4280 4282 Rychnov nad Kněžnou poddanské město, panství Rychnov 503 3895 3969Jaroměř královské věnné město 448 3433 3348 Broumov poddanské město, panství Broumov 424 2916 2908 Dobruška poddanské město, panství Opočno 403 2359 2410 Kostelec nad Orlicí poddanské město, panství Kostelec 381 2321 2353 Trutnov královské věnné město 383 2405 2324 Králíky poddanské město, panství Králíky 374 2303 2324 Náchod poddanské město, panství Náchod 305 2210 2184 Třebechovice pod Orebem poddanské město, panství Opočno 343 1987 2056 Josefov královské město 46 1800 1705 Nové Město nad Metují poddanské město, panství Nové Město 238 1583 1549 Police nad Metují poddanské město, panství Police 250 1516 1535 Opočno poddanské město, panství Opočno 231 1411 1434 Solnice poddanské město, panství Solnice 255 1402 1417
Městyse Hradecka městečko stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830Žamberk poddanské městečko, panství Žamberk 436 2689 2751 Vamberk poddanské městečko, panství Rychnov 289 1821 1890 Týniště nad Orlicí poddanské městečko, panství Častolovice 285 1638 1659 Česká Skalice poddanské městečko, panství Náchod 247 1548 1559 Borohrádek poddanské městečko, panství Borohrádek 212 1403 1445 Horní Jelení poddanské městečko, panství Jelenské 248 1382 1415Nový Hrádek poddanské městečko, panství Opočno 199 1274 1278Letohrad poddanské městečko, panství Kyšperk 207 1268 1290Smiřice poddanské městečko, panství Smiřické 150 1256 1229Úpice poddanské městečko, panství Náchod 208 1114 1138Častolovice poddanské městečko, panství Častolovice 149 1078 1085Červený Kostelec poddanské městečko, panství Náchod 161 1078 1292Brandýs nad Orlicí poddanské městečko, panství Brandýs nad Orlicí 180 1055 1067Žacléř poddanské městečko, panství Žacléř 164 1014 1036Hronov poddanské městečko, panství Náchod 129 922 924Choustníkovo Hradiště poddanské městečko, panství Choustníkovo Hradiště 137 880 881Rokytnice v Orlických horách poddanské městečko, panství Rokytnické 165 828 856Stárkov poddanské městečko, panství Stárkov 148 825 823Mladkov poddanské městečko, panství Králíky 148 819 835Potštejn poddanské městečko, panství Potštejn 128 711 717Machov poddanské městečko, panství Náchod 91 603 599Olešnice v Orlických horách poddanské městečko, panství Opočno 103 587 591Velký Vřešťov poddanské městečko, panství Smiřice 77 524 538Žireč poddanské městečko, panství Žireč 54 313 306
Města Bydžovska město stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830Nový Bydžov královské věnné město 483 3867 3865Jičín poddanské město, panství Kumburk 586 3775 3414Vrchlabí poddanské město, panství Vrchlabí 359 2972 2875Hořice poddanské město, panství Hořice 414 2909 2995Poděbrady komorní město, panství Poděbrady 327 2822 2867Chlumec nad Cidlinou poddanské město, panství Chlumec nad Cidlinou 317 2619 2769Nová Paka poddanské město, panství Kumburk 361 2302 2343Sadská komorní město, panství Poděbrady 339 2095 2161Hostinné poddanské město, panství Hostinné 240 1421 1456
Městyse Bydžovska městečko stav počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830Jilemnice poddanské městečko, panství Jilemnice 239 2037 2033 Lomnice nad Popelkou poddanské městečko, panství Lomnice nad popelkou 310 2006 2027 Žiželice poddanské městečko, panství Chlumec nad Cidlinou 247 1581 1642 Městec Králové poddanské městečko, panství Dymokury 291 1537 1633 Miletín poddanské městečko, panství Miletín 210 1304 1344 Železnice poddanské městečko, panství Kumburk 216 1273 1300 Pecka poddanské městečko, panství Pecka 192 1174 1182Libáň poddanské městečko, panství Kopidlno 204 1113 1154Smidary poddanské městečko, panství Smidary 170 1038 1119Kopidlno poddanské městečko, panství Kopidlno 165 945 961Vysoké Veselí poddanské městečko, panství Vysoké Veselí 153 921 968Nechanice poddanské městečko, panství Sadová 145 910 925Pilníkov poddanské městečko, panství Vlčice 163 897 933Libštát poddanské městečko, panství Kumburk 140 888 894Lázně Bělohrad poddanské městečko, panství Lázně Bělohrad 108 709 738Mlázovice poddanské městečko, panství Hořice 109 662 671Svoboda nad Úpou poddanské městečko, panství Vlčice 129 606 639Černý Důl poddanské městečko, panství Vrchlabí 61 417 416Podhradí poddanské městečko, panství Vokšice 52 354 373
Panství v kraji roku 1654 Místa v kraji hradeckém z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako panství a statky.Popis Čech r. 1654. Dostupné online.