Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) je autonomní organizace Evropské unie sloužící jako její diplomatický sbor na supranacionální úrovni. ESVČ vznikla na základě Lisabonské smlouvy a mezi její úkoly patří reprezentovat zájmy Unie jako celku a podporovat instituce a funkcionáře EU, především pak Vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ve výkonu jejich funkcí a implementaci Společné bezpečnostní a zahraniční politiky.

Vznik a vývoj ESVČ

Stav před ESVČ Zahraniční vztahy Evropských společenství, potažmo Evropské unie, byly po většinu jejich existence, tedy po celé více než půlstoletí před vznikem ESVČ zajišťovány převážně skrze Komisi, nebo delegace Evropské unie.DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 13. Tento přístup se zaměřoval na rozvoj ekonomické zahraniční kooperaceNEISSER, Heinrich. Corner Stones of Foreign Policy Cooperation, s.19  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 19-31, s.19. a nikdy si nedělal ambice na to stát se plnohodnotným diplomatickým sborem.CARTA, Caterina. The Diplomatic System of a non-state actor: the Commission's entry into the diplomatic scene, s. 34 v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 33-44, s.36  Zahraničněpolitické působení Komise se opíralo  o činnost generálních ředitelství (Directorates General, DG), především pak DG RELEX (obzvláště pak 1993 vytvořené RELEX/K), DG DEV, DG Trade a DG ENLARG, ve spolupráci s organizacemi ECHO a EuropAid.CARTA, Caterina. The Diplomatic System of a non-state actor: the Commission's entry into the diplomatic scene, s. 34 v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 33-44, s.34 Tento systém fungování však neumožňoval ES/EU prezentovat jednotný názor, efektivně reagovat na náhlý vývoj, ba ani poskytnout jednu kontaktní osobu pro potřeby mezinárodních styků.NEISSER, Heinrich. Corner Stones of Foreign Policy Cooperation, s.19  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 19-31, s.22. S postupným rozšiřováním komplexity problematiky, úzce související i s rozšiřováním Společenství jako takového, se rozvinula potřeba harmonizace zahraniční politiky.CARTA, Caterina. The Diplomatic System of a non-state actor: the Commission's entry into the diplomatic scene, s. 34 v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 33-44, s.38

Vznik ESVČ Koncept budoucí EVSČ se objevil již počátkem devadesátých let na Konventu o budoucnosti EvropyMURDOCH, Zuzana, 2012. Negotiating the European External Action Service (EEAS): Analyzing the External Effects of Internal (Dis)Agreement*. JCMS: Journal of Common Market Studies [online]. 50(6), 1011–1027, s.1015. a v souvislosti s přijetím Maastrichtské smlouvy. Po neúspěšném prvním pokusu spojit post Vysokého představitele pro zahraniční politiku s pozicí místopředsedy Komise ve smlouvě o ústavě pro Evropu,NEISSER, Heinrich. Corner Stones of Foreign Policy Cooperation, s.19  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 19-31, s.29. byla tato funkce, společně s ESVČ, přijata a ukotvena v článku 27 Lisabonské smlouvy: „Při výkonu své funkce se vysoký představitel opírá o Evropskou službu pro vnější činnost. Tato služba působí ve spolupráci s diplomatickými službami členských států a skládá se z úředníků příslušných oddělení generálního sekretariátu Rady a Komise, jakož i z vyslaného personálu vnitrostátních diplomatických služeb. Organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost stanoví rozhodnutí Rady. Rada rozhoduje na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise."European Union, Consolidated version of the Treaty on European Union, 13. prosince 2007, 2008/C 115/01, článek 27. dostupné z: http://www.refworld.org/docid/4b179f222.html  [staženo 23. prosince 2016]

Vyjednávání o formě a kontrole Vzhledem k tomu, že v Lisabonské smlouvě není ESVČ nikterak podrobně vymezena, a protože tato nová organizace měla potenciál změnit rozložení moci mezi institucemi EU,WEISS, Tomáš, 2012. Evropská služba pro vnější činnost a legitimita zahraniční politiky Evropské unie. Mezinárodní vztahy. 47(1), 5–21, s.11. okamžitě se rozproudila vyjednávání o konkrétní formě, struktuře a zařazení této nové organizace. Oficiální vyjednávání začala 4. října 2009, nicméně neformální příprava a předběžné dohody probíhaly již předtím.MURDOCH, Zuzana, 2012. Negotiating the European External Action Service (EEAS): Analyzing the External Effects of Internal (Dis)Agreement*. JCMS: Journal of Common Market Studies [online]. 50(6), 1011–1027, s.1016. Všechny hlavní instituce zapojující se do vyjednávání o podobě ESVČ sledovaly své zájmy : Komise se snažila udržet si stávající kontrolu nad zahraniční politikou a vystupováním Unie skrze generální ředitelství,DIALER, Doris. Shaping the Institutional Set-up of the EEAS, s. 13.  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 47-56, s.50. hlavní cíle Parlamentu bylo přiřadit administrativně Službu pod Komisi, aby takto mohl využít svých pravomocí spolurozhodování a dohledu,DUKE, Simon, 2011. Learning to cooperate after Lisbon: Inter-institutional dimensions of the EEAS. Cuadernos europeos de Deusto. (44), 43–61, s.51. nebo alternativně získat skrze ESVČ vliv v otázkách společné bezpečnostní a zahraniční politiky.MURDOCH, Zuzana, 2012. Negotiating the European External Action Service (EEAS): Analyzing the External Effects of Internal (Dis)Agreement*. JCMS: Journal of Common Market Studies [online]. 50(6), 1011–1027, s.1018. Současně také docházelo k vyjádřením ze strany existujících skupin – DG Trade, například, deklarovalo svůj záměr zůstat oddělené od vznikající ESVČ.DUKE, Simon, 2011. Learning to cooperate after Lisbon: Inter-institutional dimensions of the EEAS. Cuadernos europeos de Deusto. (44), 43–61, s.50.

Po ratifikaci Lisabonské smlouvy se lady Ashtonová ujala své nové pozice vysoké představitelky a zapojila se do probíhajících vyjednávání. Kvůli nedůvěře v existující instituce vytvořila vlastní třináctičlenný tým, který měl jednání usměrňovat, avšak vyjednávání záhy zamrzla a nedošlo k zásadnějším posunům až do února roku 2010MURDOCH, Zuzana, 2012. Negotiating the European External Action Service (EEAS): Analyzing the External Effects of Internal (Dis)Agreement*. JCMS: Journal of Common Market Studies [online]. 50(6), 1011–1027, s.1017. a slib vysoké představitelky o větším zapojení Parlamentu do tvorby nové Služby zůstal nevyplněn.DIALER, Doris. Shaping the Institutional Set-up of the EEAS, s. 13.  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 47-56, s.47.

Ustavení ESVČ Evropská služba pro vnější činnost dostala konkrétní podobu na základě Rozhodnutí Rady z 26. července 2010. Vzniklá organizace sui generis, autonomní „hybrid“ na pomezí diplomatického sboru a instituce EUDUKE, Simon, 2011. Learning to cooperate after Lisbon: Inter-institutional dimensions of the EEAS. Cuadernos europeos de Deusto. (44), 43–61, s.46. deklaruje svůj účel jako „podporu vysoké představitelky ve vytváření zahraniční a bezpečnostní politiky“Evropská unie, Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost, 26. července 2010, 2010/427/EU, dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32010D0427 [staženo 23. prosince 2016] a zefektivnění vnějšího vystupování EU skrze sloučení fragmentovaných institucí.WEISS, Tomáš, 2012. Evropská služba pro vnější činnost a legitimita zahraniční politiky Evropské unie. Mezinárodní vztahy. 47(1), 5–21, s.12. Jistá omezení však stále platí: ESVČ nesmí především zasahovat do obvyklých činností Komise nebo sekretariátu Rady, Evropský Parlament si vydobyl závazek být, především v bezpečnostních a strategicky důležitých otázkách,DUKE, Simon, 2011. Learning to cooperate after Lisbon: Inter-institutional dimensions of the EEAS. Cuadernos europeos de Deusto. (44), 43–61, s.55. konzultován  a získal pravomoc dohledu nad rozpočtem a obsazováním vyšších postů v ESVČ.DIALER, Doris. Shaping the Institutional Set-up of the EEAS, s. 13.  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 47-56, s.48. Mezi další definované úkoly ESVČ patří i podpora ostatních institucí EU v oblasti mezinárodních vztahů.

Vývoj V rámci naplnění Rozhodnutí Rady pohltila nově vzniklá Služba záhy DG RELEX a DEV, jejichž zaměstnanci vytvořili jádro ESVČ. Zaměstnanci bývalých generálních ředitelství pak byli doplněni diplomaty zapůjčenými sbory jednotlivých členských států na omezenou dobu.Evropská unie, Rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost.

Budování a rozvoj ESVČ v letech po jejím prvotním ustanovení zahrnoval přesnější vymezení Lisabonskou smlouvou vágně určených povinností ke kterému došlo Barrosovou komisíDUKE, Simon, 2011. Learning to cooperate after Lisbon: Inter-institutional dimensions of the EEAS. Cuadernos europeos de Deusto. (44), 43–61, s.49-50. a nastartování procesu integrace a konsolidace fragmentovaných organizací zabývajících se různými aspekty mezinárodního styku, kde ESVČ dosahuje úspěchů.REHRL, Joachen. The EEAS: Legal Basis - State of Affairs - Perspective. v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 57-65, s.64.

V zájmu usnadnění komunikace s dalšími institucemi EU vznikl odbor pro komunikaci s Parlamentem a členskými státyWEISS, Tomáš, 2012. Evropská služba pro vnější činnost a legitimita zahraniční politiky Evropské unie. Mezinárodní vztahy. 47(1), 5–21, s.15. a neshody s Komisí jsou průběžně řešeny tvorbou „Vademek o pracovních vztazích“.DIALER, Doris. Shaping the Institutional Set-up of the EEAS, s. 13.  v: DIALER ,NEISSER a OPITZ, 2014. The EU’s External Action Service: Potentials for a one voice Foreign Policy. B.m.: innsbruck university press. EUROPAWISSENSCHAFTLICHE REIHE ; 3., s. 47-56, s.52.

Dále došlo k vytvoření postu výkonného ředitele, který má na starosti krizové centrum ESVČ a k integraci diplomatických misí, což, v souladu s principem hospodárného a úsporného jednání přineslo úspory skrze racionalizaci.European External Action Service, EEAS Review, 29. července 2013, dostupné z: http://collections.internetmemory.org/haeu/20160313172652/http://eeas.europa.eu/library/publications/2013/3/2013_eeas_review_en.pdf [staženo 23. prosince 2016]

Přijetí a reflexe