Nemocenské pojištění je pojištění, jehož cílem je pojistit krátkodobé následky některých sociálních událostí osob výdělečně činných, např. při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě, při ošetřování a péči o člena domácnosti, nebo při těhotenství a mateřství.KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. . s. 260.
Nemocenské pojištění slouží k finančnímu zajištění zaměstnaných osob v případě, kdy z důvodu nemoci či mateřství dočasně ztratí výdělek. Tuto agendu zajišťují v součinnosti se zaměstnavateli OSSZ.ČSSZ: Nemocenské Nemocenské pojištění je takto důležitou součástí sociálního zabezpečení. Cílem nemocenského pojištění je pojistit krátkodobé následky některých sociálních událostí osob výdělečně činných, např. při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě, při ošetřování a péči o člena domácnosti, nebo při těhotenství a mateřství.KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. . s. 260. Uvedené oblasti, a kromě toho též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění, reguluje také zákon 187/2006 Sb. (Sazby pojistného však stanovuje zákon 589/1992 Sb.Zákon č. 589/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).
Pojištění se účastní fyzické osoby a) povinně, jde-li o zaměstnance v ČR (§ 5 písm. a uvádí 15 podtypů), b) dobrovolně, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné nebo o zahraniční zaměstnance.
Nemocenské pojištění jako součást sociálního pojištění V 90. letech 20. století v České republice začaly vznikat tři relativně samostatné systémy sociální ochrany obyvatelstva, jež na sebe navazují. Jedná se o sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. Souhrnně se nazývají sociální zabezpečení. Rozdíl mezi nimi je zejména ve způsobu financování, organizačního zabezpečení a v tom, jaké sociální situace řeší. Do systému sociálního zabezpečení zasahují všechny sociální instituce, které poskytují občanům poradenství, prevenci, materiální a peněžní pomoc, služby a ústavní péči k uspokojení jejich sociálních potřeb.KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. . s. 177.
Státní sociální podpora je souborný název pro zaopatřovací dávky poskytované určitým skupinám, především pro rodiny s dětmi. Jsou to dávky, které dorovnávají příjem jedince. Sociální pomoc je nápomocná lidem, kteří se neúčastní na sociálním pojištění. Je určená těm, kteří ji prokazatelně potřebují. Sociální pojištění řeší sociální situace, na které se občan může předem připravit a pojistit se do budoucna na krytí případné krátkodobé, či dlouhodobé kritické sociální situace. Mezi pilíře sociálního pojištění patří důchodové pojištění a nemocenské pojištění.KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. . s. 178.
Systém nemocenského pojištění je tedy určen pro osoby, které jsou z důvodu krátkodobých sociálních událostí bez finančních příjmů. Jeho právní regulace je obsažena v zákoně o nemocenském pojištění,Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz. který upravuje:
účast na nemocenském pojištění, nároky osob a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, orgány nemocenského pojištění a uskutečňování jejich úkolů a oprávnění, odpovědnost, sankce a správní delikty v souvislosti s nemocenským pojištěním a řízení ve věcech nemocenského pojištění.KAHOUN, Vilém, Vladimír VURM a Božena KUČEROVÁ. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 87 s.
Každou část nemocenského pojištění ošetřuje samostatný soubor právních norem. Rozlišujeme: nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenská péče v ozbrojených silách pro příslušníky ozbrojených sil.
Účast na nemocenském pojištění Nemocenské pojištění je povinné jen pro osoby zaměstnané. Zaměstnavatel má za povinnost zaměstnance nemocensky pojistit. Jsou to tedy osoby v pracovním poměru, služebním poměru, zaměstnaní na dohodu o pracovní činnosti, zaměstnaní na dohodu o provedení práce, ovšem pokud výdělek přesahuje 10 000 korun, státní zaměstnanci, soudci, poslanci a odsouzení. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je účast na nemocenském pojištění dobrovolná.TOMEŠ, Igor. Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Vyd. 2. rozš. a přeprac. Editor Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana Koláčková. Praha: Portál, 2009, 304 s. . s. 250 Nemocensky pojištěna je i osoba pracující mimo Českou republiku, pokud v ní má trvalý pobyt. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká tehdy, kdy je sjednaný příjem nad minimální částku 2 500 korun.BŘESKÁ, Naděžda. Právní předpisy z oblasti sociálního zabezpečení. Vyd. 2. nezm. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 1998, 436 s.
Služební poměr Účastníky na nemocenském pojištění jsou žáci vojenských škol, vojáci a pracovníci bezpečnostních sborů. Účast na nemocenské péči pro příslušníky ozbrojených sil a sborů vzniká nástupem do služby a končí odchodem ze služby. Stejné je to i se vzděláváním, začíná a končí s nástupem a odchodem ze školy. Nemocenská péče se vztahuje i na rodinné příslušníky.KAHOUN, Vilém, Vladimír VURM a Božena KUČEROVÁ. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 87 s.
Dávky nemocenského pojištění ČSSZ uvádí, že se v českém systému nemocenského pojištění podle zákona poskytuje šest typů dávek: nemocenské, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Podmínky nároku na dávku, podrobnosti o žádostech, dokladech a další podrobnosti popisuje ve formě životní situace.ČSSZ: Nemocenské, Ošetřovné, Dlouhodobé ošetřovné, Peněžitá pomoc v mateřství, Otcovská, Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Nemocenské Nemocenské zaměstnanci náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Podmínkou je, že pacient byl lékařem uznán pro nemoc nebo úraz dočasně práce neschopným a bylo vyplněno hlášení pracovní neschopnosti (více viz článek E-neschopenka).
Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel. Ta náleží jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Zaměstnanec ji dostává pouze za pracovní dny, od července 2019 je také zrušena takzvaná karenční doba, takže jsou zaměstnanci vyplaceny i první tři pracovní dny nemocenské.
Náhrada mzdy není zdaňována a neplatí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění.TOMEŠ, Igor. Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Vyd. 2. rozš. a přeprac. Editor Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana Koláčková. Praha: Portál, 2009, 304 s. . S. 249 Období, po které jsou dávky nemocenské vypláceny, se nazývá podpůrčí doba. Délka podpůrčí doby začíná dnem, kdy byl zaměstnanec uveden do neschopnosti, a končí dnem, ke kterému je opět uschopněn, nebo do uznání částečné, popřípadě plné invalidity. Maximální délka podpůrčí doby je 380 kalendářních dní, pokud není stanoveno jinak.
Výjimky v nemocenské Kdo je vyjmutý z nemocenské?
Krátkodobě nemocní – Až do 1. června roku 2019 byli z nemocenské vyjmuti krátkodobě pracovně neschopní zaměstnanci. První tři dny marodili zadarmo, ale od 1. července 2019 jsou i tyto první tři dny zahrnuty do nemocenské. To schválila 31. října 2018 poslanecká sněmovna. Dlouhodobě nemocní – Pokud zaměstnanec marodí déle než 380 pracovních dní, také nemá nárok na nemocenské dávky. Jediný způsob, jak v takové situaci získat nějaké dávky, je požádat o invalidní důchod. Dlouhodobě pracovně neschopní důchodci – Starobní důchodci nebo příjemci invalidního důchodu III. stupně mají nárok na nemocenskou o délce 70 dní v průběhu jedné pracovní neschopnosti nebo 70 dní v několika pracovních neschopnostech za jeden kalendářní rok. Nezaměstnaní – Nezaměstnaní nemají nárok na pobírání pracovní neschopnosti. Jediná výjimka je sedmidenní ochranná lhůta od ukončení pracovního poměru. V této lhůtě má nezaměstnaný ještě nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky. Živnostníci – Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok od 15. dne nemoci na nemocenské dávky od státu pouze za předpokladu, že si dobrovolně platili nemocenské pojištění nejméně 180 dní v posledním roce před začátkem čerpání nemocenské. Pracující na dohodu – Na nemocenskou nemá nárok pracující, když pracuje na dohodu o provedení práce a měsíčné vydělává méně než 10000 Kč. Na nemocenskou nemá také nárok pracující na dohodu o pracovní činnosti, který si měsíčně nepřijde na více než 2499 Kč. Ostatní – Nepracující studenti, matka, která pobírá příspěvek v mateřství, rodič pobírající rodičovský příspěvek a důchodci v předčasném důchodu, popřípadě všichni, kteří nevykonávají klasické zaměstnání.
Výpočet Denní vyměřovací základ – hrubý příjem za rok dělený 365 kalendářními dny, který se upraví pomocí redukčních hranic.
Redukční hranice (2025) Kurzy.cz - kalkulačka nemocenské Redukční hranice a výpočet upravené k 1. 1. 2025
z částky 1 552 Kč se započítává 90 %
z částky nad 1 552 do 2 328 Kč se započítává 60 %
z částky nad 2 328 do 4 656 Kč se započítává 30 %
z částky nad 4 656 Kč se nezapočítává nic
V případě, že nastane situace, kde bude nutné zaokrouhlovat, vždy se zaokrouhluje nahoru na celé koruny. Příklad: 515,33 = 516
Nemocenské pojištění činí 60 % z denního vyměřovacího základu.
Praktický příklad Mzda 14 000 Kč hrubého.
Vyměřovací základ: 12 * 14 000 Kč = 168 000 Kč
Denní vyměřovací základ: 168 000 Kč / 365 kalendářních dní = 460
Následuje redukce pomocí vymezených hranic. Částka 460 spadá pod první redukční hranici, započítává se tedy 90 %.
460 Kč * 90 % = 414 Kč (460 * 0,9 = 414)
A jelikož nemocenské pojištění činí 60 % z denního vyměřovacího základu, započítává se 60 %.
414 Kč * 60 % = 248,4 = 249 Kč
Výše příspěvku nemocenské tedy činí 249 Kč denně.
Ošetřovné Je dávka náležící člověku, který nemůže docházet do zaměstnání, protože se stará o nemocného člena rodiny nebo o dítě mladší 10 let. V úplné rodině se rodiče mohou v ošetřování dítěte vystřídat, ovšem pouze jednou. Ošetřovné se však týká pouze zaměstnanců, nikoliv osob samostatně výdělečně činných. Ty na ošetřovné nemají nárok.PŘIB, Jan. Nemocenské pojištění v praxi ..: zákon s výkladem : [právní stav k ..]. Praha: Grada, 2009, ^^^sv. Účetnictví a daně (Grada).
Ošetřovné je pouze pro:
Zaměstnance, kteří se musí starat o nemocného člena domácnosti. Zaměstnance, jehož dítě je mladší 10 let a nemůže chodit do školky či školy kvůli uzavření daného zařízení (havárie, epidemie nebo jinou nepředvídatelnou událostí). V tomto případě nemusí rodič sdílet s dítětem společnou domácnost. Zaměstnance, kteří se musí starat o dítě, když mu byla nařízena karanténa, nebo v případech, kdy osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.
Ošetřovné se počítá stejně jako nemocenská a trvá nejdéle 9 kalendářních dnů. Pokud ošetřuje osamělý zaměstnanec, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do 16 let bez ukončené povinné školní docházky, ošetřovné se počítá nejdéle 16 kalendářních dnů. Dávku ošetřovného nelze zkombinovat s jinými dávkami, jako například s rodičovským příspěvkem nebo s peněžitou pomocí v mateřství.
Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí od 1. června 2018 také z nemocenského pojištění. Na toto ošetřovné mají nárok ti, kteří dlouhodobě pečují o člena domácnosti. Oproti klasickému ošetřovnému o něj však mohou žádat jak zaměstnanci, tak podnikatelé. Podnikatelé si však musí platit nemocenské pojištění. Dávku může ošetřovatel pobírat nejvýš 90 dní za rok. Také tato dávka se počítá jako nemocenská, a tedy i jako klasické ošetřovné. Dlouhodobé ošetřovné