Hvězdák vlhkoměrný (Astraeus hygrometricus (Pers.) Morgan 1889) je houba patřící mezi boletoidní gasteromycety. Vyznačuje se hvězdovkovitým habitem a hygroskopickými rameny reagujícími na vlhkost. Jde o jediný evropský druh z rodu hvězdákovitých.
Synonyma Astraeus hygrometricus (Pers.) Morgan 1889 Astraeus stellatus (Scop.) E. Fisch. 1900 Geaster hygrometricus Pers. 1801 Geaster stellatus (Scop.) Wettst. 1858 Geaster vulgaris Corda 1842 Lycoperdon stellatus Scop. 1772
české názvy hvězdák vláhojevný hvězdák vlhkoměrný hvězdice mnohopramenná proměnník mnohopramenný
Vzhled náhled|i – endoperidiea – exoperidieg – gleba náhled|Dospělé plodnice, dlaň jako měřítko
Makroskopický Plodnice jsou nejprve podzemní, zploštěle kulovité (uzavřené), široké 15–33 milimetrů. V dospělosti vystupují na povrch.
Exoperidie (povrch plodnice) rozpraskává na 7–13 (i 20) cípů a dosahuje rozpětí 50–100 milimetrů. Cípy exoperidie jsou hygroskopické – ve vlhku se rozevírají, za sucha se uzavírají. Z vnější strany jsou kožovité, šedé až černohnědé, vnitřní strana (horní, pokud je plodnice rozevřená) je zbarvená žlutohnědě až tmavě hnědočerveně a její povrch je políčkovitě rozpraskaný.
Endoperidie má bochníčkovitý tvar, dosahuje 15–30 milimetrů v průměru. Povrch má kožovitý, zbarvena je šedě až okrově hnědě, s otvorem na vrcholu.
Mikroskopický Výtrusy dosahují 8–11 μm, jsou kulovité a nesou ostnité bradavky až 1 μm dlouhé.
Výskyt Mykorhizní druh typický pro oblasti teplomilné květeny. Roste roztroušeně na výslunných stanovištích na písčitém, hlinitém i skalnatém podloží. Objevuje se od srpna do listopadu pod duby, habry a borovicemi. Plodnice na stanovišti vytrvávají do příštího roku. Plodnice mohou být napadeny parazitickým hřibem hvězdákožijným.
Rozšíření Hvězdák vlhkoměrný je rozšířený celosvětově v teplých oblastech. Roste v Evropě, Africe, Asii a Severní i Jižní Americe.
Záměna Dospělé plodnice mohou být zaměněny za některé hvězdovky. Od těch se liší makroskopicky i mikroskopicky v několika znacích. Teřich hvězdáku je snadno odloupnutelný, kdežto u hvězdovek je přirostlý. Ústí hvězdáku je na rozdíl od podobné hvězdovky kvítkovité (Geastrum floriforme) nepravidelné, nikoli kuželovité. Spóry hvězdáku jsou výrazně větší, kolem 10 μm, u hvězdovek dosahují zpravidla polovičních rozměrů. Mladé nerozevřené plodnice je možné zaměnit za pestřec.
Význam náhled|Chemický základ astrahygrolů Houba je nejedlá, z plodnic ale byly extrahovány různé látky (polysacharidy, steroidní složky, deriváty triterpenů astrahygroly), které vykazují protirakovinné, antioxidační a imunitu povzbuzující účinky.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Hvězdák vlhkoměrný na Mycobank
Kategorie:Hvězdákovité Kategorie:Nejedlé houby Kategorie:Léčivé houby