Josef Košťál (7. listopadu 1851, Neděliště (okres Hradec Králové)Soupis pražských obyvatel, Košťál Josef – 16. října 1920, PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Gotharda v Bubenči, sign. BBČ Z22, s. 146) byl středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví.

Životopis Dětství strávil Josef Košťál v Nedělišti a Rozběřicích. Základní školu navštěvoval ve Všestarech, kde získal obecné vzdělání. Psát, číst a počítat se naučil ještě před nástupem do školy z popudu otce. V letech 1864 až 1873 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. V tomto období byl také svědkem prusko-rakouské války, zážitky z níž popsal v autobiograficky laděném díle Moje vzpomínky na válku r. 1866. Po úspěšném složení maturitní zkoušky, začal studovat klasickou filologii a češtinu na filozofické fakultě pražské univerzity. Po dostudování se stal suplentem a později i profesorem na nižším gymnáziu v Novém Bydžově. Zde se mu podařilo nasbírat řadu materiálů k jeho studiím a dílům. Od roku 1899 byl profesorem v Praze, na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Vyučoval češtinu, němčinu, řečtinu a latinu. Do penze odešel v roce 1910.

Zemřel 16. října 1920 v Bubenči (od r. 1922 část Prahy). Některé zdroje uvádějí datum úmrtí 17. října 1920.

Rodinný život S manželkou Františkou, rozenou Bohdaneckou (1854–??) měl sedm dětí, z nichž tři předčasně zemřely.

Aktivity Oblíbil si divadlo, které se stalo jeho vášní až do sklonku jeho života. V ochotnických souborech vystupoval i po dobu svých univerzitních studií. Divadlu se věnoval převážně o prázdninách a ke konci svého života, kdy v Kostomlátkách u Nymburka režíroval dětská představení.

Dílo Na dílo mělo vliv prostředí, ze kterého autor pocházel i jeho dětství. V díle se snaží popsat život na venkově v období 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé zvyky, tradice, pověry i na ústní lidovou slovesnost. Již od svých studií se věnoval národopisu. Jeho snaha zachytit život českého lidu vyústila ve shromáždění více než 20 000 zvyků a pověr, které slyšel na venkově. Ty doplnil o výtahy ze sbírek K. J. Erbena, F. Bartoše, Č. Zíbrta a z beletrie B. Němcové, Karoliny Světlé a A. V. Šmilovského.

Své práce uveřejňoval ve Výročních zprávách novobydžovského gymnázia a ve zprávách pražského novoměstského gymnázia. Nakladatele pro své dílo našel až u F. Popelky, který vydal jeho národopisnou studii Dětský věk.

Knižní vydání Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích lidu českého (Ve Velkém Meziříčí, Šašek a Frgal, 1895) Živočišstvo v podání prostonárodním (Ve Velkém Meziříčí, Šašek a Frgal, 1900) Dětský věk (Praha, Fr. Popelka, 1891) Pohádky, báchorky a pověsti (Díl 1; Telč, E. Šolc, datum vydání neurčeno a Šolc a Šimáček 1920) Lidová mluva na Bydžovsku (Praha, nákl. vl., 1902) Rostlinstvo v podání prostonárodním (Šašek a Frgal, 1902) Ze světa pohádek a bájí (pro mládež dospělejší; V Praze, Dr. Frant. Bačkovský, 1903) Pohádky, báchorky a pověsti (Telč, E. Šolc, 1905-1909) Drobné báje, pohádky, báchorky a pověsti (Telč, Emil Šolc, 1910-1911 a 1920) Čarodějnice a čaroděj v tradici lidové (Praha, Šolc, 1919 a 1920) Drobné báje a pověsti (svazek 4; Praha, Emil Šolc, 1919] Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání Pohádky, báchorky a pověsti (Díl 2.; Praha, Šolc a Šimáček, 1922) Drobné črty (z literární pozůstalosti; Chotěboř, 1924) Moje vzpomínky na válku r. 1866 (K šedesátému výročí bitvy u Chlumu; Chotěboř, 1925) Nerosty v podání prostonárodním (Oheň, Poklad; V Praze, 1928)

Časopisecké příspěvky Přispíval do Bydžovských listů, Časopisu přátel starožitností, Český lidČeského lidu, Hlasatele, Jitřenky, Kurýra, Literárních listů, Mladého čtenáře, Stráže nad Cidlinou, Ratibora, Světa zvířat, Venkova, Zábavných listů, Zlaté Prahy. Dále přispíval do kalendářů, do Kottova Slovníku česko-německého a Ottova Slovníku naučného.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Literatura

Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Narození 7. listopadu Kategorie:Narození v roce 1851 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí 16. října Kategorie:Úmrtí v Praze