Jindřich Labe OFM (1648/1650–1693), někdy též Lábe, latinsky Henricus Labe, německy Heinrich Labe byl český františkán, kazatel, historik a autor spirituální (asketické) literatury pro řeholníky. Narodil se v Turnově jako syn nekatolických, posléze z města vykázaných rodičů Jeremiáše, též člena městského zastupitelstva, a Zuzany, pokřtěn byl Jan. Ve svých 18 letech vstoupil roku 1668 do františkánského řádu, kde 14.1. 1669 složil slavné sliby. Působil v řadě klášterů, kde proslul především svou kazatelskou činností, hlavně v turnovském klášteře (od 1677 jako kazatel a později opět 1685) a dále v Dačicích, Bechyni (1679), Jindřichově Hradci (1679), Voticích 1683. V roce 1685 působil jako kvardián v pražském konventu u P. Marie Sněžné, v letech 1690–1691 byl superior v Hořovicích, od 4. června 1690 proviční definitor. Zemřel 4. června 1693 v Turnově.

Labe byl přítelem spolupracovníkem Bohuslava Balbína, který Labeho nazývá: „můj dávný přítel a milovník mých horlivých snah, muž velmi lidský a zbožný.Orig.: „amicus veteris meus & studiorum meorum amator ... humanissimus et religiosissimus vir.“ Srov. Balbín spolupracoval s Labem při pátrání ve františkánských knihovnách, především v Olomouci a Brně po českých, zejména františkánských autorech a jejich dílech, které Balbín zahrnul do svého díla Bohemia docta.

Labe byl dobrým příkladem spolupráce františkánů s učenci mimo řád. Balbín byl na druhou stranu Labemu poradcem při psaní jeho prací o františkánských konventech Bechyni a Hájku, z nichž je víc než popis minulosti zřejmá autorova snaha o podporu mariánského kultu v soudobých Čechách: Trias sacra, seu Historia narratio de tribus devotissimis imaginibus (...) in ecclesia Bechinensi vytištěná v Praze Danielem Michálkem v roce 1685.Více viz ELBEL, Bohemia Franciscana (cit.), s. 119. NOVOTNÝ, Turnovští františkáni... (cit.), s. 257. Digitalizovaná kopie (Google Books). Kniha měla někdy do frontispisu vevázaný mědiryt oltáře z kaple Sedmibolestné Panny Marie se sochou korunované bechyňské Piety pod bechyňským krucifixem. Jejich popularitu a význam pro poutníky, přicházející do Bechyně, dokládá i český překlad vytištěný o téměř sedmdesát let později. Historie o třech svatých obrazech, kteří v chrámu Páně Bechyňském ctihodných Páterův františkánův k pobožnosti veřejně vystavený u Františkánů v Bechyni. Praha : Jan Karel Hraba, 1746. Knihopis č. 4657. V knize zachytil mj. slavnosti spojené s translací zázračných vyobrazení do františkánského kostela v Bechyni.NOVOTNÝ, Turnovští františkáni... (cit.), s. 257. Malus inter ligna silvarum, seu historia B. V. Lauretanae Silvae sacrae vytištěný v roce 1689 Jiřím Labounem v Praze v jezuitské tiskárně v Klementinu popisuje dějiny Lorety a konventu v Hájku.Digitalizovaná kopie (Google Books) „Dílo rozdělil – jak to bylo u tohoto žánru běžné – na dvě části, v první knize se věnoval historii místa, ve druhé vypsal více než stovku hájeckých zázračných uzdravení a mariánských zachránění a rozdělil je tematicky a časově do třiceti kapitol.“ Dílo vyšlo o rok později též česky: Hágek swaty Milostj Božj, a welikymi Dobrodinjmi P. Marye krásné se zelenagjcy, a nebo Hystorie Lauretanska Panny Marie… Praha : Jiří Laboun, 1690. Knihopis č. 4656. Digitalizovaný dokument (Google Books) „K českému vydání navíc připojil desítky modliteb k Panně Marii a k nejčastěji uctívaným světcům, modlitby pro lid určené k jednotlivým částem mše a texty nejoblíbenějších mariánských poutních písní. Podstatně se liší latinská a česká verze i v části věnované dějinám Hájku.“SLÁDEK. Bezpečnost místa svatého... (cit.), s. 3.</ref> Z překladu určeného lidovému čtenáři byly údajně vypuštěny citace antických autorů a dalších spisů, zato se hojně odvolává na populární středověký mystický spis Psalterium de Laudibus Beatissimae Virginis zvaný též Mariale Arnesti od Arnošta z Pardubic.<ref>SLÁDEK. Bezpečnost místa svatého... (cit.), s. 4. V díle kromě Hájku najdeme výčet milostných soch a obrazů v Čechách a Evropě se zvláštní kapitolou, věnovanou těm z nich, které byly uctívány františkány.Víz též NOVOTNÝ, Turnovští františkáni... (cit.), s. 257.

Labe se však nevěnoval jen minulosti, ale i každodenním spirituálním potřebám křesťanů, jak ukázal v knihách: Dilectus assimilatus capreae, himmulorum, cervorum super montes Nethel. Vytisk Jan Josef Kilian v Olomouci roku 1680. Dochováno např. v sbírce starých tisků Muzea Českého ráje v Turnově nebo Moravské zemské knihovně v Brbě. Srov. NOVOTNÝ, Turnovští františkáni... (cit.), s. 257. V rukopise – autogramu psaném v letech 1678–1679 v Turnově a Bechyni dochováno v Jihočeské vědecké knihovně, pobočka Zlatá Koruna, signatura 1 Be 29 (původem z bechyňského kláštera, kam Labe svazek záhy po napsání věnoval. V předmluvě věnované příznivci františkánů hraběti Ignáci Karlu ze Šternberka Labe zmiňuje jeho „velmi vybavenou knihovnu,“ ze které čerpal. Jedná se o asketické dílo poučující o co nejlepší pozemské cestě k nebeskému Bohu a bylo určeno bezpochyby pro samotné řeholníky, stejně jako: Recessum Solitarium animae religiosae. Olomucii, 1680. Tuto knihu s dnes nezjištěným dochováním Labemu připisuje Jaroslav Schaller ve svých dějinách Prahy při popise literárně činných františkánů.

Reference

Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkáni v českých zemích Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Úmrtí 4. června Kategorie:Úmrtí v roce 1693 Kategorie:Narození v roce 1693 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí v Turnově