náhled|200px|Ahmed III. Ahmed III. (30. či 31. prosince 1673, Dobrič – 1. ledna 1736, Konstantinopol) byl sultánem Osmanské říše v letech 1703–1730. Přibližně druhá půlka jeho panování v letech 1718–1730 bývá v dějinách nazývána Tulipánová éra.
Počátek vlády Ahmed III. udržoval dobré vztahy s Francií zejména z důvodů hrozícího nebezpečí z Ruska, kde v té době vládl car Petr I. Veliký. Poskytl útočiště poraženému švédskému králi Karlu XII. a nechal se jím přesvědčit, aby vyhlásil Rusku válku.
Osmanská vojska poté v letech 1710–1711 dokonce porazila Rusy v Prutském tažení, získala zpět pevnost Azov a táhla k Moskvě. Toto tažení bylo nuceně zastavené vpádem vojsk Safíovců z Persie do Turecka. Tento vpád byl posléze zastaven, nicméně už nebyla síla obnovit válku s Ruskem.
V poslední válce s Benátkami v letech 1714 až 1718 se povedlo vojskům Ahmeda III. získat zpět Peloponéský poloostrov (v té době známý pod jménem Morea).
Co se týče východní Evropy, zde Osmané v Rakousko–turecké válce v letech 1716–1718 utrpěli porážku od habsburských vojsk vedených Evženem Savojským a byli v roce 1718 nuceni uzavřít mír v Požarevaci a vzdát se velké části Srbska a jeho hlavního města Bělehradu.
Období tulipánů Od roku 1718 nastalo v Osmanské říši dvanáctileté období relativního klidu. Plně se začaly rozvíjet diplomatické a obchodní vztahy se západní Evropou. V Turecku se pěstovaly hromadně tulipány pro export do Nizozemska, odtud vznikl název „období tulipánů“. Zároveň Ahmed III. zval do Istanbulu významné evropské umělce a architekty s cílem přiblížit Turecko západní Evropě, v té době již vyspělejší.
V této době byl v Istanbulu zaveden do praxe první knihtisk umožňující vydávat publikace v tureckém a arabském písmu.
Ke konci dvacátých let 18. století se však Ahmed III. přestal těšit popularitě u konzervativních janičářských kruhů, kteří mu vyčítali spolupráci s (islámsky) nevěřícím křesťanským západem. Mohl za to i velmi okázalý luxusní život Ahmeda a jeho blízkých spoluvládců. Po nečekaném vpádu vojsk z Persie v roce 1730 došlo v Istanbulu k povstání janičářů a Ahmed III. byl nucen popravit své blízké reformní rádce a vzdát se sultánského trůnu ve prospěch svého synovce Mahmuda I. Zemřel v domácím vězení v paláci Topkapi šest let poté.
Rodina a potomstvo Ahmed měl celkem 13 konkubín/manželek:
Emetullah Kadın (zemřela v roce 1739) Rukiye Kadın Emine Mihrişah Sultan (zemřela v roce 1732) Şermi Kadın (zemřela v roce 1732) Ümmügülsüm Kadın (zemřela v roce 1768) Hatice Kadın (zemřela v roce 1722) Fatma Kadın (zemřela v roce 1732) Emine Muslihe Kadın (zemřela v roce 1750) Hanife Kadın (zemřela v roce 1750) Zeynep Kadın (zemřela v roce 1757) Şahin Kadın (zemřela v roce 1732) Hace Hanım Kadın
Děti Ahmed zplodil celkem 45 dětí, z nichž se však dospělosti dožilo pouze 6 synů a 9 dcer;
Synové Şehzade Mehmed (25. listopadu 1705 – 20. června 1706, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Isa (23. února 1706 – 25. května 1706, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Ali (18. června 1706 – 12. září 1706, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Selim (8. září 1707 – 5. května 1708, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Murad (4. února 1708 – 1. dubna 1708, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Abdülmelik (12. prosince 1709 – 19. března 1710, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Suleiman (25. srpna 1710 – 11. prosince 1732, pohřben v Nové mešitě), matkou byla Mihrişah; Şehzade Mehmed (17. října 1712 – 15. července 1713, pohřben v mešitě Darülhadis); Şehzade Selim (20. dubna 1715 – ?. 1715), dvojče Salihy Sultan, matkou byla Mihrişah Şehzade Mehmed (1. ledna 1717 – 22. prosince 1756, pohřben v Nové mešitě), korunní princ v letech 1754–1756; sultán Mustafa III. (28. ledna 1717 – 21. ledna 1774), matkou byla Mihrişah Şehzade Selim (6. prosince 1718, zemřel hned po narození); Şehzade Bayezid (4. října 1718 – 25. ledna 1771, pohřben v Nové mešitě), korunní princ v letech 1757–1771 Şehzade Abdullah (18. prosince 1719 – 19. prosince 1719, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Ibrahim (9. ledna 1721 – 5. dubna 1721, pohřben v Nové mešitě); Şehzade Numan (22. února 1723 – 29. prosince 1764, pohřben v Nové mešitě); sultán Abdul Hamid I . (20. března 1725 – 7. dubna 1789), matkou byla Şermi; Şehzade Seyfeddin (3. února 1728 – 1732, pohřben v Nové mešitě v Istanbulu), matkou byla Mihrişah;
Dcery Fatma Sultan (22. září 1704 – 4. ledna 1733, pohřbena v Nové mešitě), matkou byla Emetullah; Hatice Sultan (21. ledna 1707 – 8. prosince 1708, pohřbena v Nové mešitě); Rukiye Sultan (2. května 1707 – 4. května 1708, pohřbena v Nové mešitě); Ümmügülsüm Sultan (7. února 1708 – 1732, pohřbena v Nové mešitě), dvojče Zeynep Zeynep Sultan (7. února 1708 – 5. října 1708, pohřbena v Nové mešitě), dvojče Ümmügülsüm; Zeynep Sultan (5. ledna 1710 – 1. srpna 1710, pohřbena v Nové mešitě); Hatice Sultan (4. října 1710 – 1738, pohřbena v Nové mešitě), matkou byla Rukiye; Atike Sultan (29. března 1712 – 2. dubna 1738, pohřbena v Nové mešitě); Rukiye Sultan (7. března 1712 – 28. října 1714, pohřbena v Nové mešitě); Zeynep Sultan (8. dubna 1714 – 1715, pohřbena v mešitě Darülhadis); Zeynep Sultan (1715 – 25. března 1774, pohřbena ve své vlastní mešitě); Saliha Sultan (20. dubna 1715 – 11. října 1778, pohřbena na Eyüpském hřbitově), dvojče Selima, matko byla Hace Hanım; Ayşe Sultan (24. listopadu 1718 – 3. října 1776, pohřbena v Nové mešitě), with Muslihe; Ümmüseleme Sultan (? – 1718, pohřbena v Nové mešitě); Hatice Sultan (19. listopadu 1719 –2. srpna 1720, pohřbena v Nové mešitě); Reyhane Sultan (? – 12. prosince 1719, pohřbena v Nové mešitě); Emetullah Sultan (23. prosince 1719 – 5. února1720, pohřbena v Nové mešitě); Rukiye Sultan (? – 20. ledna 1720, pohřbena v Nové mešitě); Emetullah Sultan (29. září 1723 – 28. července 1724, pohřbena v Nové mešitě); Naile Sultan (15. února 1725 – 10. prosince 1726, pohřbena v Nové mešitě); Nazife Sultan (31. května 1725, zemřela hned po narození); Esma Sultan (14. března 1726 – 13. srpna 1788), matkou byla Hanife; Sabiha Sultan (26. listopadu 1726 – 3. prosince 1726, pohřbena v Nové mešitě); Rebia Sultan (28. října 1727 – 4. dubna 1728, pohřbena v Nové mešitě); Zübeyde Sultan (29. března 1728 – 4. června 1756), matkou byla Muslihe; Ümmüseleme Sultan (zemřela v roce 1732); Emine Sultan (zemřela v roce 1732);
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sultáni Osmanské říše Kategorie:Osmanští chalífové Kategorie:Osobnosti severní války Kategorie:Narození v roce 1673 Kategorie:Narození 31. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1736 Kategorie:Úmrtí 1. ledna Kategorie:Úmrtí v Konstantinopoli Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti Osmanské říše 18. století Kategorie:Tulipánová éra