Drzá koza, též Koza-dereza (v ukrajinském originále ) je drobná dětská opera ukrajinského skladatele Mykoly Lysenka. Vznikla v roce 1888 pro potřeby skladatelovy vlastní rodiny a známých, nyní je oblíbeným kusem hraným na ukrajinských hudebních i běžných školách.

Vznik a historie díla Mykola Lysenko je považován za zakladatele ukrajinské novodobé hudby a mimo jiné i prvního autora ukrajinských oper pro děti. Lysenkovy dětské opery nejsou jen určeny dětskému divákovi, ale jsou psány přímo pro dětské herce. Libreta mu pro ně psala básnířka Ljudmyla Oleksiivna Vasylevs'ka-Berezina (1861–1927), tvořící pod pseudonymem Dniprova Čajka. Nejpopulárnější se stala hned první z nich, Drzá koza z roku 1888 na námět známé ukrajinské pohádky (bajky) se zvířecími hrdiny.

Stejně jako u ostatních dvou Lysenkových dětských oper se premiéra Drzé kozy konala v bytě Lysenkových (Rejtars'ka 12, Kyjev) – přímo ve skladatelově pracovně – a v kruhu jejich rodiny a přátel, a to v roce 1890. Hudební nastudování a klavírní doprovod vedle skladatele samotného vedla jeho žena Oľha Antoniivna Lyps'ka, účinkovaly děti Lysenků (Kateryna, Halyna a pětiletý Ostap, který zpíval roli Vlčka), jakož i děti ze spřátelených rodin Staryc'kých, Lindforsů a dalších. Režisérkou, choreografkou a kostymérkou byla dobrá známá manželů Lysenkových, mladá básnířka Lesja Ukrajinka.Sulim, s. 104-105.Šalplachtová, s. 30.

Drzá koza je ryze komická, komorní opera psaná pro děti předškolního nebo mladšího školního věku.Sulim, s. 103-104.Šalplachtová, s. 26. Skladatel sám ji označoval jako „operka“ nebo „komická opera“.Sulim, s. 103.Šalplachtová, s. 28. V prologu vystupuje doprovázený sbor, herci v této části (tj. Děda a Drzá koza) hovoří v próze. Vlastní opera, líčící kozinu příhodu v liščí noře, je celá zpívaná.Šalplachtová, s. 33. Monology zvířátek jsou vytvořeny na základě známých ukrajinských lidových písní, někdy i s původním textem (Ja lysyčka, ja sestryčka), většinou však s novým textem na původní lidovou melodii.Šalplachtová, s. 34. Doprovod intonačně podporuje dětské hlasy a sestává v autorské verzi pouze z klavíru (teprve mnohem později při uvádění na profesionálních scénách vznikla i neautorská orchestrální varianta). Dílko je poměrně krátké, trvá asi 20 minut.Šalplachtová, s. 31.

Již domácí inscenace u Lysenků měla řadu repríz a rozšířila se v okruhu jeho známých: v domě profesora historie na kyjevské univerzitě I. Lučyckého ji společně s Lysenkovými dětmi nastudovaly tři děti hostitele.Sulim, s. 105. V roce 1892 ji na počest Lysenkových 50. narozenin nastudovala v městečku Tyškivci rodina skladatelova přítele Volodymyra Šechevyče.

Opera byla poprvé vydána brzy po svém vzniku, totiž roku 1890 ve lvovském časopise Dzvinok; o rok později vyšla i separátním tiskem. Následovala vydání v Kyjevě (1895) a v Moskvě (1896), později bylo nové vydání připraveno ve Lvově (1923) a následovala řada dalších (nověji např. 1989 v nakladatelství Muzyčna Ukrajina), což umožnilo rychlé a široké rozšíření Drzé kozy, a to nejprve v Haliči, brzy však o na východní Ukrajině. Drzá koza se tak stala za skladatelova života fakticky jeho nejhranější operou.Šalplachtová, s. 36.Sulim, s. 105-108. 25. listopadu 1903 ji za přítomnosti mnoha diváků hráli ve velkém sále Národního domu žáci školy T. Ševčenka ve Lvově k 35. výročí Lysenkovy hudební činnosti.Sulim, s. 106.Šalplachtová, s. 35. Více než jen místní význam měla i inscenace, kterou ve vsi Zatyšne se svými dětmi i s dětmi z vesnice v letech 1907–1908 nastudoval významný představitel ukrajinského divadla přelomu 19. a 20. století, režisér, herec a organizátor Marko Kropyvnyckyj. Nákrokem k profesionálnímu představení – avšak stále se zapojením dětí – byla inscenace avantgardního kyjevského divadla „Molodyj Teatr“ režiséra Lese Kurbase (premiéra 22. dubna 1919).Sulim, s. 108.

V 50. letech 20. století pak bylo Lysenkovo dílo vydáno souborně, a to s řadou hudebních a textových změn a aktualizací; dětské opery vyšly roku 1954 v devátém z dvaceti svazků v hudební úpravě Mychajla Verkyvs'kého a textové Maksyma Ryls'kého. V téže době byly i Lysenkovy dětské opery orchestrovány (autorská verze je napsána jen s doprovodem klavíru). V Ryls'kého textové úpravě a v hudební úpravě a orchestraci Vasilije Pavloviče Nachabina tedy měla 2. května 1955 nová verze opery profesionální premiéru v Charkovském státním akademickém divadle opery a baletu M. V. Lysenka, dirigoval Anatolij Vasyľovyč Kalabuchin.Sulim, s. 109.

Díky tomu, že má krátký svižný děj, známé melodie i přitažlivé postavičky a je nenáročná na inscenování z ryze hudebního i praktického hlediska, tvoří Drzá koza dodnes na Ukrajině (případně též v Rusku) součást hudební výchovy, kdy ji hrají i nejmladší školáci.Sulim, s. 113-115. Mezi významné nedávné inscenace patří inscenace z roku 2009, kterou v Muzeu Mykoly Lysenka předvedli žáci Kyjevské střední specializované hudební školy M. V. Lysenka.Sulim, s. 115.Šalplachtová, s. 40-41.

Již ve 30. a poté v 50. letech 20. století byly kyjevským rozhlasem pořízeny nahrávky Pana Kockého s účastí profesionálních zpěváků.Sulim, s. 108-109. Roku 1995 ji nahrálo znovu Deržteleradio Ukrajiny, dirigoval Svjatoslav Ivanovyč Lytvynenko.Sulim, s. 113.

Do češtiny ji přeložil bezprostředně po druhé světové válce Jan Branberger.

Osoby Drzá koza (Koza-dereza) – soprán Lištička-sestřička (Lysyčka-sestryčka) – soprán Zajíček-lapáček (Zajčyk-lapančyk) – soprán Rak-Nazpátek (Rak-neborak) – alt Vlček-bratříček (Vovčik-bratik) – mezzosoprán Medvěd Mlsounek (Vedmiď-tovstolap) – hluboký alt Děda – baryton Různá lesní zvěř – dětský sbor

Děj opery (Introdukce-prolog, před oponou) Děda koupil v Kyjevě na trhu od židů za tři kopy kozu. Přivedl ji domů a předal ji bábě, aby ji napásla a napojila. Ta to udělala, ale když se po návratu děda kozy ptal, zda se dobře napila a nažrala, stěžovala si mu koza, že neměla více než lísteček javoru a kapku vody. Děda se rozzlobil, zbil bábu a odvedl kozu na pastvu sám. Tam se koza do sytosti napásla a napojila, ale když se vrátili, opět dědovi zapírala, že žrádlo a pití měla. Děda se rozzlobil, uvázal kozu u chlívku a už na ni hledal nůž, ale koza se vytrhla a utekla do lesa. (Sbor "Гм! Гм! У Киэві на базарі / Hm! Hm! U Kyjevi na bazari, přerušovaný mluveným dialogem.)

(Scéna – Dub a pod ním liščí nora) Před svou norou se prochází Lištička: je vždy činorodá a nyní se vydává do hájíčka natrhal kvítí, aby vyzdobila svůj příbytek (píseň Я Лиснчка, я сестричка / Ja Lysyčka, ja sestryčka). Když odejde, objeví se Koza na útěku před dědou a naříká, co si počne (Горе мені, горе / Hore meni, hore!). Uvidí Liščinu noru a schová se v ní. Liška se vrátí a chce do své chaty, Koza ji ale dupáním a trkáním zažene (Я Коза-дереза / Ja Koza-dereza). Lištička smutně odchází. Potkává Zajíčka, který se diví, kdo ji to vyhnal (dialog Добрий вечір, Лисонько / Dobryj večir, Lysoňko), jde se podívat do nory, ale i jeho Koza snadno zažene.

Lištička potkává bratra Vlka, který jí slibuje pomoci (píseň Ой, я, сірий Вовчок / Oj, ja, siryj Vovčok). Ale marně se Vlk snaží nahnat Koze strach tím, že skřípe zuby, Koza se nezalekne a vyrazí i na Vlka, který s Liškou uteče. Koza triumfuje, tancuje a zpívá (Ось вам Коза, хитра та лукава / Os vam Koza, chytra ta lukava). Pak se objeví Medvěd (píseň Ходив я, ходив по всіх пасіках / Chodyv ja, chodyv po vsich pasikach). I on chce Lišce pomoci, ale podivný rohatý tvor jej zažene stejně jako předchozí zvířata.

Až přijde malý Rak (píseň Ой, я Рак-неборак / Oj ja Rak-neborak): je to malé zvířátko, ale jak zpívá, není jen tak nějaký kozák, ale bahenní hejtman. Lištička mu nedává mnoho naděje, ale on si troufá i na Kozu a zvířátka s lesa se scházejí, aby jeho pokusu přihlížela (sbor Ходим, братця, воювати / Chodim, bratcja, vojuvaty''). Koza se Rakovi směje, ale Rak se nedá zahnat jejím dupáním a trkáním, chytí ji klepetem za nohu a vytáhne z liščí nory. Teď se na ni všechna zvířata sesypou, tlučou ji a každý za jednu nohu ji odnášejí do hloubi lesa, kde ji čeká neznámý osud. Koza žalostně křičí: „Mekeke, mekeke“.

Reference

Externí odkazy (klavírní výtah) Rozhlasová nahrávka opery z roku 1952, dostupná na stránkách Ukrajinského rozhlasu

Kategorie:Opery Mykoly Lysenka Kategorie:Dětské opery Kategorie:Opery v ukrajinštině Kategorie:Opery z roku 1888 Kategorie:Opery z roku 1955 Kategorie:Opery na pohádkový námět Kategorie:Opery poprvé uvedené v Kyjevě