Hrad Buonconsiglio ( Castello del Buonconsiglio), původně biskupské sídlo, je dnes nejvýznamnější světská stavba v oblasti Tridentska v severní Itálii. Stojí na skalním výběžku v severovýchodní části starého města v Trentu, správním centru autonomní provincie Trento, která je součástí autonomního regionu Tridentsko-Horní Adiže (italsky Trentino-Alto Adige). Hrad byl do roku 1796 sídlem tridentského knížete-biskupa. V současnosti je tento památkově chráněný komplex sídlem umělecko-historického muzea (Museo Provinciale d‘Arte a Museo Storico), s prostorami pro příležitostné výstavy, památníkem italským iredentistům, muzejním obchodem a restaurantem.
Z hradního bergfritu je výhled na tridentské staré město, do údolí Adiže a na přilehlé hory.
Dějiny hradu náhled|vlevo|Castello del Buonconsiglio v Trentu, od roku 1803 kníže-biskupské sídlo
Hrad Buonconsiglio byl vystavěn v tzv. Německé čtvrti (Quartiere tedesco / Deutsches Viertel) na severovýchodě tridentského starého města na skalním výběžku.Mapa Trenta ze 16. století vyobrazená v: Serena Luzzi: Mobilität und Identität – Die Deutschen in Trient (14.–18. Jahrhundert). In: Alois Schmid (Hrsg.): Von Bayern nach Italien – Transalpiner Transfer in der Frühen Neuzeit. München 2010, s. 141 Kolem dodnes existujícího bergfritu zvaného Mastio nebo též Augustova věž stojí nejstarší části středověkého biskupského hradu, některé až z 12. století. Jižně a východně od věže vznikal od 13. Do 15. století Starý hrad (Castelvecchio), nejstarší domácí sídlo tridentských knížecích biskupů.
V roce 1407 došlo v Tridentu k povstání šlechticů a měšťanů proti knížeti-biskupovi původem z Mikulova, Jiřímu z Lichtenštejna (1390–1419). Nepokoje se rozšířily do okolí, kde docházelo k selským povstáním v celém Tridentsku. Tísně tridentského knížete-biskupa využil vévoda Fridrich IV. Habsburský (zv. S prázdnou kapsou), který s vojskem vpochodoval do města a biskupa Jiřího z Trenta vyhnal. Po těchto událostech sloužil hrad Buonconsiglio od doby knížete-biskupa Alexandra Mazovského (1424–1444) nejen jako obranné zařízení pro město Trento, ale také jako pevnost proti městu.
Po staletí byly Trento a Castello del Bunoconsiglio významnou zastávkou cestujících z německých zemí do Itálie nebo naopak Italů směrem na sever.Serena Luzzi: Mobilität und Identität – Die Deutschen in Trient (14.–18. Jahrhundert). In: Alois Schmid (Hrsg.): Von Bayern nach Italien – Transalpiner Transfer in der Frühen Neuzeit. München 2010, str. 135–152 Albrecht Dürer při své první cestě do Itálie roku 1495 navštívil Trento a umělecky zachytil dobový vzhled hradu Buonconsiglio.:Soubor:Durer-Castel-Buonconsiglio.jpg Roku 1475, za panování knížete-biskupa Johannese Hinderbacha, byla dokončena kaple hradu Castelvecchio s freskami. V roce 1484 nechal také zřídit vodovod z pramenů z nedalekých hor do arkádového nádvoří Castelvecchia k zásobení rezidence.
náhled|vlevo|Albrecht Dürer: Hrad v Trentu (1495) náhled|vpravo|Z průčelí Castelvecchia je možné vyčíst jednotlivé fáze stavby. Obzvláště působivá je pozdněgotická lodžie v benátském stylu. V únoru 1508 se zde zastavil císař Maxmilián I., když v chrámu sv. Vigila v Trentu přijímal císařskou hodnost.
Sokolí věž na východě stavby nechal zřízdit již kolem roku 1390 a před rokem 1560 její interiéry vyzdobil bohatými freskami s loveckou tematikou pravděpodobně Hans Bocksberger starší nebo Bartlmä Dill Riemenschneider.
Kníže-biskup a kardinál Bernard z Cles (1485–1539) nechal hrad v rámci příprav na tridentský koncil významně rozšířit. V této době vzniklo Magno Palazzo zvaný „renesanční palác“, který se rozkládá východně od Castelvecchia.
Sala Grande ve druhém podlaží odpovídá císařskému sálu mnoha kníže-biskupských rezidencí Svaté říše římské.Hans Schmölzer: Die Fresken des Castello del buon consiglio in Trient und ihre Meister: eine Kunstgeschichtliche Studie. Innsbruck 1902, str. 30 Hradby byly směrem k městu posíleny o čtyři rondely, z nichž se do dneška zachovaly tři.
Mohutná stavba Giunta Albertiana byla zřízena za vlády knížete-biskupa Františka Alberta z Poly (1677–1689) od roku 1680 jako spoojení mezi oběma již exisujícími obytnými budovami Castelvecchio a Magno Palazzo. V 17. a 18. století byly vnitřní prostory z velké části nově vyzdobeny v barokním slohu.
V roce 1796 během první koaliční války obsadila francouzská vojska město Trento i hrad, který byl poté přeměněn na kasárna. Napoleon Bonaparte na hradě Buonconsiglio v roce 1796 strávil několik dní.Aldo Bertoluzza: Napoleone a Trento - Buonaparte al Buonconsiglio. Trento 1970 Po roce 1803 byly město i s hradem součástí Habsburské říše resp. Rakouského císařství. Po následujících více než sto let někdejší kníže-biskupské sídlo sloužilo jako kasárna.Das Castell ist in einem Stadtplan von 1909 als Kaserne bezeichnet. Meyers Großes Konversations-Lexikon, Band 19. Leipzig 1909, 709 str. zeno.org
Někdejší kníže-biskupský hrad Buonconsiglio v Trentu byl v 19. století sídlem c. k. vrchního velení tridentské pevnosti do roku 1916 (1918), naposledy pod velením pevnostního velitele a generálmajora Franze Seraphina pána ze Steinhartu.
Cesare Battisti, Fabio Filzi a Damiano Chiesa byli jako zrádci italského iredentismu roku 1916 uvězněni v hradu Buonconsiglio a po vynesení rozsudku byli popraveni za velezradu v severních příkopech, kde je dodnes možno vidět jejich hroby. Místo jejich popravy je Italy nazýváno jako hroby mučedníků (Fossa dei Martiri).
Po první světové válce byly Castello i město Trento jako důsledek Saintgermainské smlouvy přičleněny k Italskému království. Od roku 1919 byl vlastníkem někdejší rezidence italský stát. V roce 1974 byl hrad předán Autonomní provincii Trento.
Výzdoba paláce Bernard z Cles nechal místnosti skvostně vyzdobit štukami a nástěnnými malbami mnohých významných umělců. Na stavbě se mj. podíleli Dosso Dossi, Girolamo Romanino nebo Marcello Fogolino. Celý vnitřek paláce je vyzdoben freskami s tématy politické moci Bernarda z Cles, a také jeho vztahy s rodem Habsburků, jeho zálibě ve vědách, historii a umění. Stále se opakujícím tématem je Unitas, Jednota, jejímž symbolem je malířsky vyzdobeno množství dveří. V letech 1530 až 1532 vznikla uměleckohistoricky významná “Loggia Romanino” s freskami a arkádami a předsazeným Lvím dvorem (Cortile dei Leoni).Hans Schmölzer: Die Fresken des Castello del buon consiglio in Trient und ihre Meister: eine Kunstgeschichtliche Studie. Innsbruck 1902, S. 44 f.
Hrad Buonconsiglio je rovněž znám díky cyklu fresek dvanácti měsíců od téměř anonymního českého malíře, mistra Václava, z roku 1397, jež se nachází v Orlí věži hradu.M. Welber: Affreschi dei mesi di torre d’Aquila Castello Buonconsiglio (sec. XV). 1995,
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
buonconsiglio.it Internetové stránky Castello del Buonconsiglio tectum.de Rekonstrukce hradu Buonconsiglio od TECTUM, 2006. Stav okolo roku 1250 Krátký film o Castello del Buonconsiglio na youtube tr3ntino.it Informace turistické krajské centrály Trentino k hradu catinabib.it Dřevořezby, lepty a litografie hradu del Buonconsiglio v Trentu, Online projekt obecní knihovny v Trentu.
Kategorie:Hrady v Itálii Kategorie:Muzea v Itálii Kategorie:Stavby v Tridentsku-Horní Adiži Kategorie:Trento Buonconsiglio Kategorie:Arcidiecéze tridentská