náhled|Jedno z jejích výtvarných děl, na stěně kostela v Savogninu Erica Pedretti (rodným jménem Schefterová; 25. února 1930, Šternberk – 14. července 2022 Tenna) byla švýcarská spisovatelka, malířka a sochařka narozená v Československu.
Život Narodila se v německé rodině v moravském Šternberku, ale většinu dětství strávila v Zábřehu. Její otec, majitel továrny na hedvábí Hermann Heinrich Schefter, byl sice antifašista, kvůli čemuž byl během války internován, ale rodina byla přesto po roce 1945 vysídlena. Erica odjela se třemi mladšími sourozenci a sestřenicí vlakem Červeného kříže do Švýcarska, odkud pocházela její babička. Její rodiče je následovali později.
V Curychu navštěvovala Školu umění a řemesel (1946 až 1950). Tam se seznámila se svým budoucím manželem Gianem Pedrettim, který pocházel z umělecké rodiny Pedretti (sochař Giuliano Pedretti byl později jejím švagrem). V roce 1950 musela rodina Švýcarsko opustit, protože obdržela pouze povolení k pobytu, nikoli občanství. Emigrovala tedy do USA. Erica strávila dva roky v New Yorku, kde pracovala jako zlatnice.
V roce 1952 se natrvalo vrátila do Švýcarska a provdala se za Giana Pedrettiho. Žili pak 22 let v obci Celerina/Schlarigna. Od roku 1971 byla Erika členkou skupiny Olten. V roce 1974 se její rodina přestěhovala do La Neuveville. Stipendijní pobyty ji přivedly v roce 1971 do Londýna, v roce 1988 do Říma a posléze do Spojených států, kde působila na Washington University v St. Louis a na City University of New York.
Roku 1988 se stala korespondenční členkou Německé akademie jazyka a literatury v Darmstadtu. Roku 2015 se vrátila do Celeriny, ovšem Erica dožila v hospicu v obci Tenna.
V roce 2003 jí udělilo město Šternberk čestné občanství. Její literární pozůstalost získaly Švýcarské literární archivy v Bernu (Schweizerisches Literaturarchiv).
Dílo V roce 1970 začala publikovat. Ve svých literárních textech se věnuje tematice domova. Některá její díla vyšla i v češtině, v překladech germanistky Lucy Topoľské.
Od 70. let se věnovala také výtvarnému umění. První výstavu měla v roce 1976 v Kunstmuseum Solothurn. Mezi její instalace ve veřejném prostoru patří socha nazvaná Křídlo na letišti v Curychu.
Bibliografie
České překlady Pedretti, E. Cizí domov. Brno, 2012. 62 S. . Překlad: Lucy Topoľská Pedretti, E. Nechte být, paní Smrti. Olomouc: Votobia, 1997. 153 S. . Překlad: Lucy Topoľská
Próza
Harmloses, bitte (1970) Die drei Soldaten (1971) Heiliger Sebastian (1973) Veränderung (1977) Sonnenaufgänge, Sonnenuntergänge (1984) Mal laut und falsch singen (1986) Valerie oder Das unerzogene Auge (1986) Engste Heimat (1995) Kuckuckskind oder Was ich ihr unbedingt noch sagen wollte (1998) Fremd genug (2010)
Ocenění 1984 – Cena Ingeborg Bachmannové 1994 – Medaile Johannese Bobrowského 1996 – Cena Marie Luise Kaschnitzové za autobiografický román Engste Heimat
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy Erica Pedretti na webu iLiteratura.cz
Erica Pedretti na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
Kategorie:Švýcaři moravsko-německého původu Kategorie:Umělci ze Šternberka Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Narození 25. února Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození ve Šternberku Kategorie:Úmrtí 14. července Kategorie:Úmrtí v roce 2022 Kategorie:Ženy Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Švýcarské spisovatelky Kategorie:Spisovatelky 20. století Kategorie:Spisovatelky 21. století Kategorie:Švýcarské malířky Kategorie:Švýcarské sochařky Kategorie:Čeští emigranti a exulanti