náhled|vpravo|Pamětní deska Karlu Košvancovi na budově nádraží v Bohušovicích nad Ohří Karel Košvanec (13. února 1901 – 28. dubna 1950) byl československý občan a železničář, který během druhé světové války pašoval potraviny Židům, vězněným v koncentračním táboře Terezín, díky čemuž desítky z nich zachránil od smrti hladem. Za jeho činy a osobní statečnost mu byl v roce 2013 in memoriam udělen titul Spravedlivý mezi národy, jenž označuje lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem.
Biografie náhled|Brána v terezínské Malé pevnosti Košvanec, který byl povoláním železničář, žil v Nových Kopistech na Litoměřicku, a měl tři děti (nejstarší dcera Vlasta se narodila roku 1931). Během druhé světové války pracoval na železnici v nedalekých Bohušovicích nad Ohří. Právě tam směřovaly nacistické transporty Židů, kteří poté putovali do koncentračního tábora v Terezíně. Košvanec je během své práce na nádraží viděl a rozhodl se Židům nezištně pomáhat.
V letech 1942 až 1945 jim do terezínského ghetta pašoval potraviny, léky, cigarety a další zboží, a rovněž udržoval necenzurovanou korespondenci (pomocí motáků) s jejich blízkými. Část věcí pořizoval na černém trhu za cennosti, které mu Židé za tímto účelem dali, protože pouze ze svého by vše koupit nedokázal. Do hlídaného tábora je pašoval pravidelně každý týden, někdy i dvakrát. Nebylo to však snadné. S nákladem vážícím někdy i desítky kilogramů se musel proplížit mezi strážemi. Někdy pašování trvalo i celou noc, během níž musel v zimě ležet na sněhu, jelikož nemohl odejít skrze stráž. S jeho činností mu kromě manželky pomáhala i nejstarší dcera Vlasta. Sebe i celou rodinu tak vystavoval riziku trestu smrti, který by mu při odhalení hrozil ze strany nacistů.
Karel Košvanec zemřel v roce 1950 ve čtyřiceti devíti letech na zápal plic, aniž by se o jeho hrdinství mimo rodinu vědělo. Častá plížení do terezínského ghetta, která za války podstupoval, patrně podlomila jeho zdraví. Část Židů zůstala s Košvancovou rodinou ve styku i po válce a na Vánoce jim posílali peníze. Jeho rodina však čelila v 50. letech 20. století kvůli pomoci Židům komunistickým represím, v jejichž důsledku se přestěhovala z Nových Kopist do Liberce. Košvancova manželka Marta byla v roce 1957 ve vykonstruovaném soudním procesu odsouzena k šestiletému odnětí svobody „za obohacování na úkor obětí fašismu a spekulace se zlatými předměty“, a trest nastoupila v pracovním lágru na Slovensku. Košvancova dcera Vlasta strávila tři týdny ve vazbě a totalitní komunistický režim rodině zabavil dům a ostatní majetek. Důvodem bylo udání závistivého souseda, který Košvancovy obvinil z údajného prodeje židovského zlata.
Rodina Karla Košvance se dočkala rehabilitace až po sametové revoluci (v roce 1990). Městský soud v Praze tehdy v roce 1994 všechna obvinění proti Košvancovým zrušil. Jeho příběh a osobní statečnost během války byly odhaleny díky spolku Post Bellum, který v roce 2009 začal dokumentovat příběhy jeho dcery Vlasty Košvancové a Evy Roubíčkové, židovské dívky, které Košvanec v Terezíně pomáhal. V roce 2011 byla na budově nádraží v Bohušovicích nad Ohří odhalena pamětní deska Karlu Košvancovi. O dva roky později mu bylo in memoriam uděleno ocenění Spravedlivý mezi národy. Dne 27. ledna 2014, tedy v Mezinárodní den památky obětí holocaustu, převzala jeho 83letá dcera Vlasta Rypáčková v Liberci při slavnostní ceremonii z rukou izraelského velvyslance Garyho Korena pro svého otce in memoriam pamětní medaili a certifikát k tomuto ocenění.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Spravedliví mezi národy Kategorie:Narození 13. února Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Muži