Peter Karvaš (pseudonymy Jakub Riečan, Ján Róbert Lipka, Jozef Řepka, P. Bystrický, Peter Bystrík a další) (25. dubna 1920, Banská Bystrica – 28. listopadu 1999, Bratislava) byl slovenský dramatik, prozaik a divadelní teoretik.

Životopis Narodil se v rodině lékaře Ferdinanda Karvaše a akademické malířky Karoly Skutecké-Karvašové. Vzdělání získával v Banské Bystrici (gymnázium, 1930–1938), později začal studovat v Praze na ČVUT a současně na uměleckoprůmyslové škole (1938–1939), ale studium dokončil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského (tehdy s názvem Slovenská univerzita) v Bratislavě (1945–1947).náhled|Rodný dům Petra Karvaša na Horní ulici 55 v Banské Bystrici

Pracovat začal již v roce 1939 a vystřídal několik zaměstnání – od práce ve stavební firmě až po práci v Neografii v Martině. Během 2. světové války byl rasově pronásledován a internován v pracovním táboře, během Slovenského národního povstání pracoval v Svobodném slovenském vysílači a publikoval v povstaleckém tisku. Po skončení války 1945–1948 dramaturg Československého rozhlasu, lektor a dramaturg Nové scény a SND v Bratislavě, 1949–1950 kulturní atašé na československé ambasádě v Bukurešti, později pracoval na pověřenectvu školství (přednosta divadelního oddělení), byl redaktorem Kulturního života a také tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V letech 1968–1974 byl docentem divadelní vědy, po roce 1974 vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu kultury v Bratislavě, od roku 1980 v důchodu. K jeho životu se vrací i dokumentární film natočený v roce 2002 (Slovenská televize, cyklus Osobnosti náboženského života, scénář Slavomíra Očenášová-Štrbová, režie Fedor Bartko).

Tvorba Jeden z nejvýznamnějších a plodných slovenských prozaiků a dramatiků 20. století, věnoval se i divadelní vědě a publicistice, v období normalizace perzekvován a diskriminován.

Literární činný byl od roku 1937, kdy začal publikovat své první díla v Studentském časopise, ve Svojeti a Mladé kultuře. Zejména během války publikoval pod několika pseudonymy, první kniha mu vyšla až po skončení války (soubor reportáží a rysů Most, 1945). Autor realisticky koncipovaných psychologických novel, historicko-sociálních románů, napsal sbírky cestopisných reportáží a rysů, kritický pohled na souvěkou socialistickou společnost rezonoval v humoristický-satirických souborech povídek. V úsměvném tónu se nesly i sbírky humoresek, jakož i autobiograficky laděná kniha dětských zážitků. Po nucené literární odmlce se představil povstaleckým románem a morálku povstalecké generace analyzoval v autobiografické novele, vrátil se i k satirickému žánru v krátkých prózách a v závěrečném tvůrčím období navázal na humoristicko-satirické prózy. Těžiště jeho tvůrčích aktivit bylo v dramatické tvorbě, byl plodný autor rozhlasových a divadelních her. Podnětné práce vydal i v oblasti divadelní vědy a teorie. Dramaturgicky, režijně a scenáristicky spolupracoval zejména s televizí, která uvedla několik jeho her, inscenací a filmů. Jeho prózy a dramatu vyšly v četných překladech. V teatrologických dílech vycházel ze strukturalismu.

Dílo

Próza 1946 – Není přístavů 1947 – Polohlasom 1949 – Toto pokolení, román 1950 – S námi a proti nám 1952 – Pokolení v útoku, román 1954 – Čert nespí 1957 – Čertovo kopýtko 1961 – Konfety a leporela, výběr humoresek z válečného období 1968 – Nedokončená pro dětský hlas, humoristický-autobiografické dílo 1970 – Kniha úlevy 1970 – Malovat čerta na zeď 1979 – Noc v mém městě, kniha o Slovenském národním povstání 1984 – Humoresky a jiné kratochvíle 1989 – Poslední humoresky a jiné kratochvíle 1991 – Polehčující okolnost, sbírka próz 1992 – My, co nechceme být jmenováni 1993 – Velikán čili Život a dílo profesora Bogović, novela 1994 – Bylo to docela jinak, kniha apokryfů 1995 – V uvozovkách, soubor causerií 1995 – Intimní dialogy 1997 – Tajemství sfingy 2000 – Zrada múz (vyšlo posmrtně) 2001 – Za zdí (vyšlo posmrtně)

Drama 1943 – Hanibal před branami, rozhlasová hra (v roce 1949 přepracováno na divadelní hru) 1943 – Maják, jednoaktovky 1945 – Spolek pěti "P", rozhlasová hra (v roce 1946 přepracováno na divadelní hru) 1945 – Meteor, divadelní hra 1946 – Hra o básníkovi (původní rozhlasová hra propracovaná pro divadelní hru) 1948 – Bašta, divadelní hra 1946 – Návrat do života (knižně vyšlo v roce 1949) 1950 – Lidé z naší ulice (knižně vyšlo v roce 1951) 1953 – Srdce plné radosti (knižně vyšlo v roce 1954) 1955 – Pacient sto třináct 1955 – Diplomaté 1959 – Půlnoční mše 1960 – Zmrtvýchvstání dědečka Kolomana, veselohra 1962 – Antigona a ti druzí 1963 – Jizva 1964 – Velká paruka (knižně vyšlo v roce 1965) 1966 – Experiment Damokles (knižně vyšlo v roce 1967) 1967 – Sedm svědků (rozhlasová hra)Československý rozhlas Praha 1967, režie Jiří Horčička 1969 – Absolutní zákaz (knižně vyšlo v roce 1970, vročení uvádí 1966) 1986 – Soukromá oslava (knižně vyšlo v roce 1987) 1987 – Zadní vchod 1988 – Vlastenci z města Yo 1994 – 4x ne

Teoretická díla 1948 – Kapitoly o rozhlase, postřehy k problematice rozhlasové hry 1948 – K základním otázkám současného divadla, historicko-teoretická kniha 1948 – Úvod do základních problémů divadla, historicko-teoretická kniha 1956 – K některým tvůrčím problémem naší dramatu, úvaha 1964 – Zamyšlení nad dramatem, studia (vyšla pouze v češtině) 1969 – Zamyšlení nad dramaturgií, studia (vyšla pouze v češtině) 1977 – Prostory v divadle a divadlo v prostoru, analýza specifičnosti divadla

Reportáže 1945 – Most, publicistické a reportážní rysy 1953 – Dítě a meč, reportáž o Německé demokratické republice 1959 – Leningradské epištoly, reportáž ze Sovětského svazu 1960 – Výlet na jih, reportáž ze Sovětského svazu 1996 – Cestou tam a pozpátku

Odkazy Reference

Literatura Slovník slovenských spisovatelů

Externí odkazy

Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští dramatici Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Slovenští Židé Kategorie:Narození v roce 1920 Kategorie:Narození 25. dubna Kategorie:Narození v Banské Bystrici Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Úmrtí 28. listopadu Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Muži