František Kubr (3. prosince 1905 ve Slaném – 23. května 1958 v Praze), byl český divadelník a organizátor dělnického ochotnického divadla ve 20. a 30. letech 20. století Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106.

Mládí František Kubr pocházel z chudé rodiny (otec zemřel ve 33 letech, matka zůstala sama s 3 dětmi). Vyučil se cukrářem ale protože toto povolání neměl rád a práci v oboru stejně nedostal, pracoval porůznu jako pomocný dělník. Slánsko a Kladensko, průmyslové oblasti s čilým proletářským životem jej přivedly k politické činnosti, ale hlavně k ochotnickému divadlu. Divadlo začal hrát v roce 1925. Vzdělával se v divadelní teorií. Později – už jako delegát DDOČ se účastnil několika mezinárodních akcí (např. 1931 sjezdu dělnických divadelníků v Berlíně, 1933 Mezinárodní divadelní olympiády v Moskvě František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 12).

Svaz DDOČ náhled|vlevo|upright=0.8|V roli Nila z Gorkého Měšťáků (kolem roku 1937) V letech 1928–1938 pracoval ve Svazu DDOČ (Svaz dělnických divadelních ochotníků Československa) František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 114. Pro své organizační nadání se brzy stal členem představenstva svazu, pak tajemníkem a od roku 1935 placeným sekretářem svazu Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 228. V rámci DDOČ se také podílel na vzniku hudební a taneční sekce, která začala spolupracovat i s autory písní pro trampské hnutí František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 10. Jako herec působil v Dělnickém ochotnickém spolku Jiří Wolker v Praze na Žižkově Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 541 a v Dělnickém divadle Svítání v Nuslích. Hrál Karla IV v Noci na Karlštejně, Záleského v Tylově Bankrotáři aj. Pro představení Gorkého hry Měšťáci v roce 1936 dal svaz DDOČ dohromady soubor z nejlepších jednotlivců pražských souborů. Hru nastudoval režisér František Spitzer s Antonínem Kuršem v roli Tětěreva a s Františkem Kubrem v roli Nila. Svaz získal patronát 54 pražských závodů a továren. Hra měla v letech 1936–1938 54 repríz, vč. zájezdů po celé republice a vzbudila velký ohlas František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha, str. 13,Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 328.

Organizoval kurzy pro ochotníky, podílel se na vydávání repertoárové knižnice ochotnického divadla a pomáhal organizovat návštěvy dělnického obecenstva v pražských divadlech. V letech 1929 až 1938 přispíval do časopisu Dělnické divadlo, který vydával svaz DDOČ Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 147. Ve své divadelní činnosti propagoval spolupráci s profesionály, mezinárodní solidaritu a úzce spolupracoval s Klubem českých a německých divadelních pracovníků. Ke spolupráci získal mj. levicově orientované režiséry Antonína Kurše a Jindřicha Honzla, choreografky a tanečnice Jarmilu Kröschlovou a Miru Holzbachovou, herce Jaroslava Průchu, Františka Vnoučka a další .

Lidové divadlo náhled|upright=0.8|Se svojí budoucí manželkou Marií (v době působení v Lidovém divadle, kolem roku 1940) František Kubr byl jedním z iniciátorů vzniku Lidového divadla – návštěvnické sekce Klubu českých a německých divadelních pracovníků (spolu s Jaromírem Dohnalem, Jiřím Kupkou a Františkem Spitzerem František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123), V tomto Klubu dále působili např. herec a režisér Václav Vydra, Hanuš Thein, František Salzer, Edmond Konrád, Otakar Jeremiáš, za německé divadelníky pak mj. Walter Taub a Bedřich Valk http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2081021/edvard-benes-klub-ceskych-a-nemeckych-divadelnich-pracovniku,Olga Vlčková: Divadlo a divadelní scény, Edice Zmizelá Praha, Paseka/Národní muzeum, Praha, 2014, str. 42 (foto), 43, (Paseka), (Národní muzeum).

Za války, po rozpuštění Svazu DDOČ František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 124, pracoval v kanceláři návštěvnické obce Lidového divadla spolu s bývalými pracovníky svazu Marií Spitzerovou a Ladislavem Nejedlým. Lidové divadlo se podílelo nejen na zajišťování návštěvnosti divadel, pořádání kulturních večerů a dalších akcí ale i na ilegální činnosti František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 148, 192,Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 553. I za války vedl Dělnický ochotnický spolek Jiří Wolker v Praze na Žižkově.

Další činnost V období 1945–1952 pracoval v Ústřední radě odborů Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, (nejdříve v referátu závodních klubů, pak byl odsunut do rekreačního oddělení) a od roku 1953 v divadelním oddělení Ústředního domu lidové tvořivosti Databáze českého amatérského divadla:http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882. V letech 1951 až 1958 přispíval mimo jiné do ochotnických časopisů Lidová tvořivost a Ochotnické divadlo. V nových podmínkách se snažil navázat na práci před válkou, ale doba se vyvíjela značně jinak, než o tom kdysi snil.

Rodina Obě jeho dcery se věnují dlouhodobě amatérskému divadlu a aktivně pracují v Divadle Esence – Marie jako režisérka, Božena jako herečka. Také dcera Boženy – Elmíra (* 1977, provdaná Švábová) a její manžel Karel Šváb jsou členy souboru divadla Esence Divadlo Esence: http://esence.mbox.cz/.

Citát

Divadelní role a režie, výběr 1936 Maxim Gorkij: Měšťáci, role: Nil, Ústřední soubor DDOČ, Varieté Karlín, režie František Spitzer (v roli Tětěreva vystoupil Antonín Kurš) 1936 Clifford Odets: Kde je Leffty?, Ústřední soubor DDOČ, Hajnovka, režie Antonín Kurš (česká premiéra) 1941 Pásmo z her Hanse Sachse, L. Stroupežnického, M. J. Lermontova: Sedláci, rytíři a bohatýři, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker 1943 Guimer: V nížině, Děl. ochot. spolek Jiří Wolker 1944 J. K. Tyl: Bankrotáři, Záleský, Děl.ochot.spolek Jiří Wolker A. N. Ostrovskij: Nebylo groše a najednou dukát, Baklušin, Lidové divadlo Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně, Karel IV., Lidové divadlo

Tvorba

Literární O divadlo života (kniha vzpomínek, vydáno posmrtně, uspořádala jeho manželka Marie Kubrová, Orbis, Praha 1959)

Písňová Píseň o New Yorku (pro hru Clifforda Odetse Kde je Leffty?), hudba Vít Nejedlý Pochod jednotné dělnické fronty, hudba Vít Nejedlý Partyzánská Píseň mládeže

Odkazy

Reference

Literatura František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 123, 124, 148, 192 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 106, 228, 541, 553, 590, 608, 615, 616, 620, 633, 635 František Kubr: O divadlo života, Orbis, 1959, Praha Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 183, 260, Milan Obst, Adolf Scherl: K dějinám české divadelní avantgardy, ČSAV, Praha, 1962, str. 14, 32, 36, 42, 196, 200 Redakce časopisu: Ochotnické divadlo, číslo 7, ročník IV, vyd. Ministerstvo školství a kultury, Praha, 1958, str. 145–8 Redakce časopisu: Amatérská scéna, číslo 5, ročník XVIII, vyd. Ministerstvo kultury ČSR, Praha, 1981, str. 1–2

Externí odkazy

Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=osobnost&id=1882

Kategorie:Čeští divadelní herci Kategorie:Čeští divadelní režiséři Kategorie:Narození 3. prosince Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození ve Slaném Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži