Karel Maxmilián z Ditrichštejna (28. dubna 1702 BrnoMatriční záznam o narození a křtu – 24. října 1784 MikulovMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl šlechtic z českomoravské větve rodu Ditrichštejnů. Stal se významnou osobností zejména pro Mikulovsko, kde podporoval vznik i opravy kulturních a náboženských staveb. Byl také majitelem panství v Přibyslavi a roku 1750 rozhodl o výstavbě nového místního kostela Narození svatého Jana Křtitele. Byl nositelem Řádu Zlatého rouna.
Životopis vlevo|náhled|Ditrichštejnský palác v Brně vlevo|náhled|Zámek Mikulov Narodil se jako osmé z deseti dětí Waltera Xavera z Ditrichštejna (18. září 1664 Brno – 3. listopadu 1738 Mikulov) a jeho druhé manželky Karolíny Maxmiliány, rozené Pruskovské (1674–1734). Dětství strávil v Brně. Ačkoli měl dva starší bratry, nakonec se stal dědicem majetku po svém otci.
Studoval práva – stejně jako jeho mladší bratr Jan Leopold – v Salcburku, v Leidenu a Lovani, poté pobývali u dvora v Bruselu a také v Paříži. Roku 1723 odjeli do Itálie. Následujícího roku se vrátili domů a Karel byl poté jmenován komořím u císařského dvora.
Roku 1725 se oženil, jeho manželkou se stala Marie Anna Josefa, dcera místodržitele Dolních Rakous hraběte Zikmunda Bedřicha z Khevenhülleru. Žili u dvora ve Vídni, roku 1745 byl Karel Maxmilián jmenován dvorským maršálkem a o dva roky později nejvyšším hofmistrem. V roce 1749 obdržel Řád zlatého rouna. Byl považován za jednoho z nejvzdělanějších mužů monarchie.
V roce 1754 se Karel Maxmilián vzdal všech dvorských funkcí a přestěhoval se do Mikulova. Důvodem zřejmě byla snaha věnovat se správě rodových statků, které utrpěly ve 40. letech 18. století válkou s Prusy.
Karel Maxmilián dal vybudovat zámek v Kupařovicích, kde rovněž založil chovnou stanici pro koně. Nechal také opravit Ditrichštejnský palác v Brně, angažoval se při dostavbě kapucínského kláštera a piaristického kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově. Roku 1754 byla na jeho podnět dostavěna silnice z Brna přes Mikulov do Vídně. Jeho koníčkem byla dále botanika – zasloužil se o kultivaci řady zahrad na svých panstvích, zejména v Židlochovicích. Při stavebních pracích zaměstnával architekta Františka Antonína Grimma, který je považován za jednoho z představitelů klasicizujícího baroka na Moravě.
Roku 1769 zdědil Karel Maxmilián po posledním hraběti Pruskovském jméno, erb a statky Pruskov a Chřelice ve Slezsku.
Dne 14. září 1784 zachvátil Mikulov požár. Shořelo více než 250 domů i část náměstí s klášterem a loretánským kostelem. Zprávy o ničivosti požáru starého knížete hluboce zasáhly; o měsíc později ve věku 82 let zemřel.
Rodina Karel Maxmilián a jeho žena měli 11 dětí. Otce však přežily pouze tři – nejstarší syn Karel Jan, mladší syn František a dcera Marie Josefa, provdaná za Arnošta Harracha.
Karel Jan Baptista (27. června 1728 – 25. května 1808), 7. kníže z Ditrichštejna, I. manž. 1764 Marie Kristina z Thun-Hohensteinu (28. dubna 1738, Praha – 4. března 1788, Vídeň), II. manž. 1802 Marie Anna von Baldtauff (6. února 1757 – 25. února 1815), morganatické manželství Bedřich (Fridrich) Antonín (1729–?) František Xaver Josef (1730–?) František Tomáš (*/† 1731) František de Paula Tomáš (13. prosince 1731, Vídeň – 29. listopadu 1813, tamtéž), říšský hrabě z Ditrichštejna-Mikulova a hrabě z Pruskova na Moravě, manž. 1770 Marie Karolína z Reischachu (8. října 1740 Nancy – 11. října 1782 Vídeň) Marie Terezie (1733–1740) Marie Josefa Anna (2. listopadu 1736 – 21. prosince 1799), manž. 1754 Arnošt Quido z Harrachu (8. září 1723, Vídeň – 23. března 1783, tamtéž) František Xaver (1739–1744) Jan Václav (1741–1744) Zikmund Matyáš (1742–1744) Antonín de Padua (1744–1759)
Předkové
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Karel Maxmilián Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Čeští maršálkové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 28. dubna Kategorie:Narození v roce 1702 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Úmrtí v roce 1784 Kategorie:Úmrtí v Mikulově Kategorie:Muži