C. k. četnictvo byl vojensky organizovaný sbor určený k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, který působil v letech 1849–1867 v Rakouském císařství a v letech 1867–1918 v Rakousko-Uhersku.
Historie
Vznik Předchůdcem c. k. četnictva v Rakouském císařství byl četnický pluk v Lombardii, která Rakouskému císařství připadla po Vídeňském kongresu v roce 1815. Tento pluk byl spolu s ostatními vojenskými jednotkami zařazen do rakouské armády. C. k. četnictvo vzniklo císařským nařízením z 8. června 1849. Do jeho čela byl postaven generální inspektor Johann Kempen z Fichtenstammu.
Organizace Podle vyhlášky ministerstva vnitra z 18. ledna 1850 bylo vytvořeno 16 četnických pluků. Každý pluk měl asi 1000 mužů.
náhled|Johann Kempen von Fichtenstamm Litho náhled|Gendarm - četník 1850 náhled|Korporal - desátník 1850 náhled|Wachtmeister - strážmistr 1850
Organizace četnických pluků podle dekretu z 18. ledna 1850 číslo pluku země číslo pluku země1 Dolní a Horní Rakousko a Solnohradsko 9 Vojvodina2 Čechy 10 Chorvatsko a Slavonie3 Morava a Slezsko 11 Korutany, Kraňsko, Přímoří4 Halič, Bukovina 12 Štýrsko5 Uhry (Košice) 13 Tyrolsko a Vorarlbersko6 Uhry(Budapešť) 14 Lombardie7 Uhry (Velký Varadín) 15 Benátsko8 Sedmihradsko 16 Dalmácie V roce 1854 byl navýšen počet pluků na 19. Důvodem byla příliš velké zatížení pluků 4, 5 a 6. Území, kde tyto pluky působily, bylo rozděleno a druhá část přidělena novým plukům 17, 18 a 19.
Změny v organizaci četnických pluků v roce 1854 číslo pluku země číslo pluku země4 východní Halič, Bukovina 17 západní Halič (Krakov)5 Uhry (Košice) 18 Uhry (Pozsony / Bratislava)6 Uhry (Budapešť) 19 Uhry (Sopron) V roce 1859, kdy Rakousko ztratilo Lombardii, byl zrušen pluk číslo 14. V roce 1866 pak byly pluky reorganizovány na zemská četnická velitelství. Roku 1860 byl četnictvo reorganizováno. Počet pluků byl snížen na 10. Početní stav byl snížen z 19 000 na 8 000.
Četnické pluky po reorganizaci v roce 1860 číslo pluku země číslo pluku země1 Dolní a Horní Rakousko, Solnohradsko, Štýrsko, Korutany6 Uhry (Budapešť) 2 Čechy, Morava a Slezsko 7 Uhry (Bratislava) 3 Benátsko, Tyrolsko a Vorarlbersko 8 Uhry (Šoproň) 4 Halič, Bukovina 9 Sedmihradsko, Vojvodina5 Uhry (Košice) 10 Kraňsko, Přímoří, Chorvatsko a Slavonie, Dalmácie V roce 1863 přešla Vojvodina pod působnost 6. pluku.
Zemské četnické velitelství podle nařízení z 28. ledna 1866 ZČV čís. sídlo velitelství země ZČV čís. sídlo velitelství země1 Vídeň Dolní a Horní Rakousko a Solnohradsko 9 Temešvár Uhry2 Praha Čechy 10 Kluž Sedmihradsko3 Benátky Benátsko, Tyrolsko, Vorarlbersko 11 Lvov východní Halič a Bukovina4 Brno Morava a Slezsko 12 Krakow západní Halič5 Košice Uhry 13 Lublaň Štýrsko, Korutany, Kraňsko, Přímoří6 Pešť Uhry 14 Zagreb Chorvatsko a Slavonie7 Pozsony / Bratislava Uhry 15 Zadar Dalmácie8 Sopron Uhry Roku 1876 došlo k zásadní reorganizaci četnictva. V Předlitavsku (tedy v rakouské části Rakouska-Uherska) bylo zrušeno jízdní četnictvo. Četníci nadále vykonávali službu pěšky. Rakouské četnictvo se více vyvázalo z podřízenosti armádě, ačkoliv až do roku 1918 zůstávalo v podřízenosti předlitavského C. k. ministerstva zeměbrany (a nikoliv ministerstva vnitra).
Velitelé četnictva
Generální velitel 1849–1859: Johann Franz Kempen von Fichtenstamm
1859–1865: Karl svobodný pán von Steininger
1865–1868: Adolf sv. p. z Schönbergeru
1868–1871: Jan rytíř z Greiplu
1871–1894: Heinrich Karl Giesl von Gieslingen
1894–1903: Johan Edler von Horak
1903–1907: Josef Döller von Wolframsberg
1907–1917: Michael Tišljar von Lentulis
1917–1918: František Kaník
1918: Eduard z Tunku
Velitel pluku v Lombardii 1815–1849 1815–1849: Oberst Ludwig Rivaira
Velitel pluku 1850–1860
Čechy 1850: Obstlt. Josef Kronenberg
1859: Obstlt. Eduard Rottée von Romaroli
Morava a Slezsko 1850: Obstlt. Franz Reichardt
1859: Obstlt. Franz Verrette
Velitel pluku 1860–1866
Dolní a Horní Rakousko, Solnohradsko, Štýrsko a Korutany 1860 Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg
Čechy, Morava a Slezsko 1860–1866: Oberst Rudolph Severus von Laubenfeld
Zemský velitel 1866–1918
Čechy 1866: Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg
Morava a Slezsko 1866–1867: Petr rytíř Lammer z Castell-Rombalda
1867–1873: Antonín Sabranský z Thalbrücku
1873–1880: Adolf Polivka z Treunsee
1880–1885: Jindřich John
1885–1891: Antonín Galina
1891–1897: Engelbert z Grosslu
1897–1900: František šl. Polak
1900–1902: Jindřich Hawel z Heidsee
1902–1905: Ludvík Eppich
1905–1912: Jan Herold ze Stody
1912–1912: Bedřich Vranex (zatímní)
1912–1914: Gustav Gautsch z Frankenthurnu
1914–1918: Leopold Trummer z Tronningenu
1918–1918: Karel Straube
+ Hodnosti a označení hodností četnictva Do roku 1914 1914–1918 hodnostní označení Gendarm Gendarm dvě hvězdy Titular-Postenführer Führer tři hvězdy Titular-Wachtmeister Vizewachtmeister tři hvězdy, žlutá porta 13 mm široká (od listopadu 1908 20 mm) Titular-Wachtmeister-Postenführer Wachtmeister II. Klasse tři hvězdy z bílého hedvábí, žlutá porta 13 mm široká (od roku 1907 stříbrná a od roku 1908 zvětšená na 20 mm) Wachtmeister-Postenkommandant Wachtmeister I. Klasse tři hvězdy z bílého hedvábí, žlutá porta 13 mm široká (od roku 1907 stříbrná a od roku 1908 zvětšená na 20 mm) od II. třídy ho odlišovala důstojnická šavle v ocelové pochvě (1895)s hedvábným porteppe (1907) Wachtmeister-Bezirksgendarmeriekommandant Bezirkswachtmeister tři hvězdy z bílého hedvábí; stříbrná porta pro poddůstojníky a 3 mm od ní 6 mm úzká stříbrná porta Rittmeister Rittmeister tři hvězdy Major Major jedna stříbrná hvězda; 3,3 cm široká zlatá porta pro důstojníky na límci a manžetách Oberstleutnant Oberstleutnant jako major, dvě hvězdy Oberst Oberst jako major, tři hvězdy Oběžníkem z roku 1908 bylo předepsáno, že pokud se jednalo o velitele stanic a okresní velitele, měli jako znamení malý zlatý knoflík s císařským monogramem.
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Organizace založené roku 1849 Kategorie:Ozbrojené síly Rakouska-Uherska Kategorie:Policie Kategorie:Četnictvo