Dominikánský klášter a k němu patřící kostel Obětování Panny Marie je, společně s částmi opevnění, nejstarší gotickou stavbou v Českých Budějovicích. Nachází se na severozápadě historického centra města mezi Českou ulicí, slepým ramenem Malše a Piaristickým náměstím, kde býval ve středověku městský hřbitov. Na stěnách křížové chodby i kostela se nachází velké množství středověkých nástěnných maleb. V letech 1785–1871 (po odchodu dominikánů v souvislosti s josefinskými reformami) zde bylo piaristické gymnázium, ve kterém studovalo mnoho známých osobností. Dnes se v klášteře, který je chráněn jako kulturní památka České republiky, nachází základní umělecká škola.

Historie

Vznik náhled|Půdorys kláštera Vznik dominikánského kláštera v Českých Budějovicích s dodnes zachovalou gotickou křížovou chodbou je neodmyslitelně spjat se vznikem města samotného. Klášter, stejně jako město, nechal založit český král Přemysl Otakar II. Město bylo založeno roku 1265, klášter tedy vznikl pravděpodobně již o pár let dříve. Pozemek pro jeho stavbu udělil jménem krále lokátor Českých Budějovic Hirzo z Klingenbergu. Z roku 1267 pochází zpráva o založení kaple svaté Markéty. Klášterní kostel byl vysvěcen v roce 1274.

13. až 15. století náhled|Dominikánský klášter od západu na vedutě Jana Willenberga z roku 1602 Město se ještě za Přemyslova života zařadilo do seznamu královských měst a klášter od samého počátku spravoval řád dominikánů. Klášter byl, jak bylo v té době obvyklé, součástí městského opevnění. Z původně raně gotického komplexu se zachovala především křížová chodba a kostel Obětování Panny Marie. Zbytek kláštera byl mnohokrát přestavován a plány byly měněny dokonce i v průběhu stavby ve třináctém století. Kostel byl pravděpodobně dokončen jako první na počátku 14. století, konventní budovy až v jeho průběhu.

Křížová chodba byla také budována postupně. Po založení kláštera ve 13. století měla plochý dřevěný strop. V druhé stavební fázi po polovině 14. století bylo zaklenuto severní křídlo křížové chodby (přiléhající ke kostelu) pěti klenebními poli. V poslední třetině 14. století bylo šesti klenebními poli zaklenuto východní křídlo a jižní křídlo se studniční kaplí, která vyčnívá do rajského dvora uprostřed. Jako poslední bylo opět šesti poli zaklenuto západní křídlo křížové chodby (směrem k Malši). Oproti ostatním křídlům zde stavitelé zúžili okna a k zaklenutí použily cihly místo kamene.

Po polovině 15. století byla vystavěna klášterní věž s kaplí starověkých římských mučedníků sv. Felixe a Adaukta (také zvaná česká kaple).Pavelec (2013), s. 43

16. století V 16. století byl klášter postižen podstatným snížením počtu řeholníků v důsledku morové epidemie v roce 1520, požárem kláštera v důsledku úderu blesku v roce 1521 a dalším požárem v roce 1560. V druhé polovině 16. století proto byla správa kláštera svěřena městské radě, která část klášterních budov využila pro mincovnu,dále zde byl sklad soli a řemeslnické dílny. V poslední čtvrtině tohoto století pak dominikáni začali usilovat o navrácení svého majetku.

Barokní a novogotické přestavby náhled|Pohled z východu na vedutě Johanna Christopha Winklera z roku 1774 podle předlohy Františka Jakuba Prokyše Četné přestavby jsou důsledkem četných požárů v letech 1381, 1469, 1521 a 1560. Nejničivějším však byl požár roku 1723, při kterém vyhořely konventní budovy a byly radikálně přestavěny. Roku 1785 byl klášter Josefem II. zrušen a objekt převzali piaristé, kteří zde zřídili kolej a gymnázium. Piaristy v roce 1885 nahradili redemptoristé; z doby jejich působení pochází novogotická přestavba kláštera; budovy kláštera opustili v roce 1949.

Současnost Ve druhé polovině 20. století se zde vystřídala lidová škola umění, finanční úřad, Akademie Komenského a byla zde i školní jídelna. V roce 1993 pak bylo nalezeno množství nástěnných maleb velké hodnoty v celém objektu, velká část z nich pochází již ze čtrnáctého století. Dnes bývalý klášter využívá Základní umělecká škola a kostel patří pod českobudějovickou diecézi.

Exteriér Exteriér samotného kláštera je, na rozdíl od klášterního kostela, značně poznamenán četnými, především barokními, přestavbami. Ty jsou viditelné na celé venkovní fasádě, především na střešním přístavku s výraznými barokními oválnými okny. Barokní přestavba se podepsala také na původně gotické věži, ze které zůstalo jen jedno gotické okno v přízemí, jinak je celá věž, včetně barokní cibulové báně, přestavěná. Též všechny venkovní portály mají barokní podobu, krom jediného gotického v severní části východní zdi kláštera.

Dále si v exteriéru zachovala gotický vzhled arkáda křížové chodby a první patro směrem do rajského dvora. Geometrie oken se v původní podobě nedochovala, v oknech zůstalo jako upomínka pouze bohaté novogotické dělení ve dvou obloucích křížové chodby a v novogotickém přístavku ve dvoře.

První z lomených oblouků v křížové chodbě obsahuje malý sedlový portál, zašpičatělé jeptišky, kružby s čtyřlisty a vrchol oblouku je zdoben další kružbou, doplněnou flamboyantními plaménky. Druhý lomený oblouk je členěn obyčejněji, ale o to hustší sítí sférických trojúhelníků a kružby s troj- a čtyřlisty. Úzká okna na pětibokém přístavku ve dvoře jsou členěna prostě na dvě jeptišky a sférický trojúhelník s trojlistem.

Interiér Zdi a klenby křížové chodby kláštera byly ve středověku pokryty nástěnými malbami. Tyto malby byly postupně odkrývány během projektu celkové restaurace křížové chodby mezi lety 2006 až 2011.

Severní křídlo náhled|Tři mariánské výjevy s postavami Karla IV. a Václava IV. V severním křídle křížové chodby napravo od jihovýchodního vstupu do kostela se nachází tři mariánské výjevy, z nichž nejlépe dochovaný je horní výjev Panny Marie Ochranitelky, která pod rozevřeným pláštěm ukrývá pod svou pravou rukou zástupce církevní moci a pod svou levou rukou zástupce světské moci. Dvě ze světských postav mají panovnické koruny připomínající koruny římských králů. Korunovaná postava s vousem klečící blíže k Marii je tedy zřejmě vyobrazením českého krále Karla IV. a bezvousá postava klečící za ním je zřejmě jeho syn Václav IV. To umožňuje poměrně přesnou dataci této malby, protože Václav IV. byl zvolen římským králem v roce 1376 a Karel IV. o dva roky později zemřel. Mezi 5. a 7. květnem 1378 navíc císař Karel IV. pobýval se svým sedmnáctiletým synem v Českých Budějovicích a vedl zde říšská jednání a malba tedy patrně vznikla při této příležitosti. Dále se pod horním výjevem Panny Marie Ochranitelky vlevo nachází výjev Zvěstování Panně Marii a vpravo Navštívení Panny Marie.Pavelec (2013), s. 43-45

Další dobová vyobrazení Karla IV. a Václava IV. se mimo České Budějovice dochovaly jen ve svatovítské katedrále, v Mostecké věži na Starém městě pražském, na Karlštejně a na Votivním obraze Jana Očka z Vlašimi z roku 1371, který má k českobudějovickému vyobrazení nejblíže.

Nalevo od jihovýchodního vstupu do kostela se nachází freska s námětem Zákon a milost. Dále doleva následuje výjev Ukřižování Krista. Výjev je zasazen do trojdílého portálu. V největším portálu uprostřed je samotá scéna ukrižování Ježíše s dvěma lotry ukřižovanými po stranách, pod křížem stojí Panna Maria po Ježíšově pravici, Jan Evangelista po jeho levici a spodek kříže objímá Máří Magdalena. V malých postranních portálech je vlevo vyobrazen sv. Ondřej a vpravo neznámá světice s korunou. Pozadí celého výjevu tvoří krajina se siluetou hradu. Stylově a tedy i dobou vzniku je tomuto výjevu Ukřižování Krista blízký mariánský cyklus trhosvinecké archy, který je datován mezi roky 1485 až 1515.Pavelec (2013), s. 45-46

náhled|Ukřižování Krista s postavami donátorů z rodu vladyků z Vojslavic Na dalším klenebním poli se dochovala černá kresba zobrazující Vidění svatého Augustina. Jde o kresbu pozdně gotickou, snad z poslední třetiny 15. století. Na sousedním poli je útržkovitý výjev Posledního soudu. I zde se jedná o pozdně gotickou malbu s vodorovnou kompozicí, kterou sdílí např. výjev Posledního soudu v kostele sv. Máří Magdaleny ve Chvalšinách z roku 1514. Posledním výjevem v severním křídle křížové chodby je menší Ukřižování Krista zespodu ohraničené pozdější barokní horní římsou dveří. Ježíš visí na zeleném kříži, který svou barvou odkazuje na Strom života. Pod křížem stojí postavy Panny Marie a Jana Evangelisty a spodek kříže objímá Máří Magdaléna. Napravo jsou namalovány ještě dvě klečící postavy muže a ženy. Nad nimi je erb se třemi cimbuřími nad sebou – v červené, černé a opět červené barvě – na stříbrném poli. Tento erb patří rodu vladyků z Vojslavic, kteří měli majetky na jihu Čech a jejichž členové byli několikrát purkrabími v Jindřichově Hradci.Pavelec (2013), s. 46-47

Západní křídlo náhled|Barokní obraz Korunování Panny Marie Na západní stěně severozápadního rohu se nachází výjev svaté Anny Samotřetí. Ve spodu výjevu jsou dvě laické postavy donátorů – muže a ženy. Podle formálních znaků malby vznikl obraz sv. Anny Samotřetí v podobné době jako tři mariánské výjevy v severním křídle. Portál s malbami ve špaletách vedl pravděpodobně do kaple sv. Michaela Archanděla. Ve fragmentech těchto maleb lze spatřit také sv. Erharda s mitrou a biskupskou berlou. Jde o nejstarší dochované nástěnné malby v klášteře pocházející pravděpodobně již z počátku 14. století. Na dalších klenebních polích jsou různé dekorativní prvky, především ornamentální kruhy. Výjimkou je pak západní pole v jihozápadním rohu, kde je gotická výzdoba překryta barokní malbou Korunování Panny Marie.Pavelec (2013), s. 47-49

Jižní křídlo náhled|Křest Páně (dole), sv. Jeroným a lev (nahoře) V jižním křídle se malby částečně dochovaly jen v jihovýchodním rohu křížové chodby. Ve dvou lunetách jde o výjevy Křtu Páně a Smrti Panny Marie, na samotné klenbě jsou pak vyobrazeni čtyři církevní otcové se symboly čtyř evangelistů. Dobře dochované jsou postavy sv. Jeronýma v červeném kardinálském oděvu a sv. Řehoře s papežskou tiárou na hlavě. Tyto postavy vykazují formální podobnosti např. s postavami z obrazu Olivetské hory od Mistra Třeboňského oltáře nebo s postavou Madony z epitafu kanovníka Jana z Jeřeně. Spolu s nimi se tento obraz čtyř církevních otců řadí do tzv. krásného slohu, který byl mezinárodně populární v době vrcholného středověku.Pavelec (2013), s. 49-50

Východní křídlo Ve východním křídle se malby dochovaly jen velmi útržkovitě a není možné určit jejich náměty. Z lépe dochovaných útržků lze odhadnout, že jde o malby pozdně gotické zhruba z přelomu 15. a 16. století.Pavelec (2013), s. 50-51

Kaple V areálu kláštera od jeho vzniku po současnost existovala řada kaplí. I ty, o nichž se dochovaly písemné doklady, jsou v nich mnohdy jen okrajově zmíněné, například v souvislosti s opravou nebo výmalbou. Přesto je počet doložených známých kaplí značný:

kaple svaté Alžběty Stála přinejmenším do požáru 1463 v místě současné Bílé věže, jejíž stavba je v záznamech lokalizována v kapli svaté Alžběty (doslova „in capella Sanctae Elisabethae“). Zanikla.

kaple svaté Anny náhled|upright|kaple svaté Anny Přistavěná k severní lodi kostela a přístupná odtud. Zmiňována je v souvislosti s Velikonocemi 1887, kdy byla vybavena božím hrobem. V období regotizace se do kaple přesunul původní tabernákl z hlavního oltáře, starý milostný trůn a obraz Panny Marie ustavičné pomoci. Datum vzniku kaple pravděpodobně není doloženo, existují odhady o 17. až 18. století. Existuje dosud.

kaple svatého archanděla Michaela Jedna (starší) ze dvou samostatných hřbitovních kaplí, v roce 1755 nahrazena novější stavbou.

kaple svaté Barbory Gotická nika ve stěně oddělující jižní loď kostela od křížové chodby. Původně zasvěcena svatému Vavřinci (viz též), později zazděna a znovuobjevena v letech 2019–2020.

kaple bolestné Panny Marie