náhled|Volební místnost na ZŠ Benešova v Třebíči při volbách 2018 Volby do zastupitelstev obcí se v Česku konají pravidelně vždy jednou za čtyři roky. Komunální volby se konají ve všech obcích, přičemž v územně členěných statutárních městech také v jejich městských částech nebo obvodech a v hlavním městě Praze také v jejích městských částech. Pokud počet členů obecního zastupitelstva klesne pod předepsaný počet, konají se v obci či městské části/městském obvodu nové volby, přičemž mandát nově zvolených zastupitelů trvá pouze do nejbližších řádných voleb.
Od počátku roku 2026 je ústavou stanoven pevný termín konání řádných komunálních voleb, jímž je první celý týden v říjnu.
Volební právo Aktivní volební právo je stejně jako u jiných typů voleb v Česku podmíněno zletilostí a svéprávností a doplněno o podmínku trvalého pobytu v obci.
Voleb se mohou zúčastnit registrované politické strany a jejich koalice. Popřípadě i nezávislí kandidáti a jejich sdružení, v těchto případech musejí subjekty doložit petici s daným počtem podpisů obyvatelů obce, který přesně stanovuje zákon č. 491/2001 Sb., na rozdíl od politických stran a hnutí se ale nemusejí registrovat na ministerstvu vnitra.
Volební den, stejně jako u jiných druhů voleb, vyhlašuje prezident republiky, a to nejméně 90 dní před jejich konáním. Starosta obce má před volbami (nejméně deset dní před jejich konáním) možnost (nikoliv povinnost) vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů. Tři dny před začátkem voleb je zakázáno zveřejňování předvolebních průzkumů a v den voleb je zakázána volební agitace uvnitř a v bezprostřední blízkosti volebních místností.
Občané Evropské unie Se vstupem České republiky do Evropské unie mohou v komunálních volbách být voleni a také volit i občané členských států EU. V minulosti bylo podmínkou mít povolení k trvalému pobytu, proti čemuž vystupoval úřad ombudsmana a stalo se to i předmětem soudního sporu. Od roku 2014 mohli na základě doporučení ministerstva vnitra volit i občané států EU s registrovaným přechodným pobytem, v roce 2019 bylo toto právo ukotveno přímo do zákona.
Podmínkou je žádost o zapsání do dodatku stálého seznamu voličů, kterou musí volič podat na obecním úřadě v místě pobytu (případně na úřadě městské části nebo městského obvodu, pokud se na ně obec dělí). Tento zápis platí až do žádosti o výmaz nebo dokud nepřestane splňovat zákonné podmínky (např. v případě odstěhování z Česka). V případě přestěhování v rámci Česka je tento zápis automaticky převeden do seznamu voličů v nové obci. Zápis do seznamu voličů pro komunální volby v Česku zároveň nijak neovlivňuje právo volit v domovském státě. Po spuštění jednotného seznamu voličů (od 1. ledna 2027) budou v něm oprávněni občané států EU zahrnuti automaticky a nebudou muset žádat o zapsání. Dodatek stálého seznamu voličů zanikne.
Velikost zastupitelstva Počet volených zastupitelů je závislý na počtu obyvatel obce nebo městské části či městského obvodu: do 500 obyvatel – 5 až 15 členů, 501 až 3 000 obyvatel – 7 až 15 členů, 3 001 až 10 000 obyvatel – 11 až 25 členů, 10 001 až 50 000 obyvatel – 15 až 35 členů, 50 001 až 150 000 obyvateli – 25 až 45 členů, nad 150 000 obyvatel – 35 až 55 členů, Praha – 55 až 70 členů.
Velikost zastupitelstva je podstatná především z toho důvodu, že vytváří nerovné podmínky pro zisk jednoho mandátu. Zatímco v malých obcích může v krajním případě vycházet i pouze jeden obyvatel na jeden mandát, v Praze připadá na jedno křeslo v zastupitelstvu 17 800 až 22 500 občanů.
Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů, tj. kde se volí 5 členů zastupitelstva, může každá strana uvést až 6 kandidátů, kde se volí 6 členů, může uvést až 8 kandidátů, kde se volí 7 členů, může uvést až 9 kandidátů a kde se volí 8 členů, může uvést pouze 8 kandidátů.
Způsoby volby Současná právní úprava voleb je z roku 2001, kdy podle novely volebního zákona došlo k zavedení uzavírací klauzule ve výši 5 % a došlo ke změně volební formule z metody Sainte-Laguë na upravenou D'Hondtovu metodu. Volební systém je ovšem stále poměrný, ačkoliv se na první pohled tváří většinově. V každé obci dostává volič jediný volební lístek. Každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Na rozdíl např. od parlamentních voleb nelze volit na takzvaný voličský průkaz, tedy mimo místo svého trvalého pobytu. Vlastní volbu lze pak provést třemi různými způsoby:
Volba všech kandidátů strany Na volebním lístku se označí jedna celá volební strana. V takovém případě dostává všechny hlasy označená strana. Tímto způsobem volič nemůže ovlivnit pořadí volených kandidátů, ale předáním všech svých hlasů této straně nejvíce přispívá k možnosti získání dalšího mandátu.
Volba jednotlivých kandidátů Volič může vybírat kandidáty napříč stranami, přičemž každému dává jeden hlas (tzv. panašování). Zde je ovšem volba osobnosti pouze zdánlivá, hlasy nejdou přednostně zvolenému kandidátovi, ale straně (podrobněji v části o problémech komunálního systému). Jinými slovy, panašováním nelze podpořit jednotlivého kandidáta bez toho, abychom podpořili i jeho stranu, za niž kandiduje. Naopak pokud strana, za niž vybraný kandidát kandiduje, ve výsledném přepočtu nezíská žádný mandát, nedostane se vůbec do zastupitelstva, i kdyby dostal poměrně výrazný počet jednotlivých hlasů.
Spojení obou způsobů Volič nakonec může oba způsoby spojit. Označí tak jednu stranu a dále vybere u ostatních stran jednotlivé kandidáty. V tomto případě se odečítá počet hlasů daný jiným kandidátům než zvolené straně odspodu. Vybere-li tak volič například stranu A a pět kandidátů strany B, pět posledních kandidátů strany A o své hlasy přijde.Balík, S. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Praha: Grada, 2009, s. 83–109.
Způsob rozdělení mandátů Hlasy, které obdrží každá strana jako celek, se sčítají s těmi, které byly dány jednotlivým kandidátům v rámci každé strany. Poté se vyřadí politické strany a uskupení, které mají méně než 5 % podílu přidělených hlasů. Stejná hranice platí i pro koalice. Stranám a uskupením, které nominovaly méně kandidátů, než je počet volených členů zastupitelstva, se uzavírací klauzule úměrně snižuje.
Na základě součtů všech hlasů, ať již volič hlasoval kteroukoliv z nabízených možností, se hlasy přepočtou na mandáty s použitím D'Hondtova dělitele.
Poté přichází na řadu preferenční hlasy. Celkový počet hlasů odevzdaných pro každou volební stranu se vydělí počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr, postupuje v kandidátní listině na první místo. Pořadí těchto postoupených kandidátů se uspořádá podle jejich získaného počtu hlasů.
Nakonec se rozdělí mandáty, které každá strana získala. Z prvních míst kandidátní listiny, kde se nachází i ti, kteří se na první místo dostali díky svým preferenčním hlasům, se vybere tolik kandidátů, kolik strana získala mandátů.
Opakované volby, opakované hlasování, doplňovací volby a nové volby Opakované volby a hlasování přímo souvisí s řádnými volbami a jejich soudním přezkumem. Opakované volby se konají, pokud příslušný soud shledá návrh na neplatnost voleb jako oprávněný. Takovýto návrh může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení o volbách do zastupitelstev obcí způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Opakuje se celý volební proces pro dané zastupitelstvo, protože byla zpochybněna platnost voleb jako celku.
Opakované hlasování se koná, pokud příslušný soud shledá návrh na neplatnost hlasování jako oprávněný. Pro volby do daného zastupitelstva se opakuje pouze samotné hlasování. Takovýto návrh může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení o volbách do zastupitelstev obcí způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Opakuje se pouze samotné hlasování pro dané zastupitelstvo.
Dodatečné volby se konají, pokud se řádné volby nekonaly z důvodu nedostatečného počtu kandidátů na kandidátních listinách, tedy pokud nedosahuje souhrnný počet kandidátů na všech listinách nadpoloviční většiny počtu členů voleného zastupitelstva obce, nebo je menší než 5. Druhý případ by nastal, pokud by nebyl odevzdán ani jeden hlasovací lístek s alespoň jedním platným hlasem pro kandidáta.
Nové volby mohou nastat po úspěšných řádných volbách. Mohou se konat z důvodů:
pokud se počet členů zastupitelstva obce sníží o více než polovinu oproti počtu určenému podle zákona a nejsou náhradníci, pokud se počet členů zastupitelstva obce sníží pod hranici 5 a nejsou náhradníci, pokud dojde ke vzniku nové obce, městské části nebo městského obvodu nebo pokud Ministerstvo vnitra rozhodne o rozpuštění zastupitelstva - musí tak učinit, pokud se zastupitelstvo nesejde po dobu delší než 6 měsíců, ať už se nesejde vůbec nebo není usnášeníschopné, stejně tak musí učinit v případě nevyhlášení místního referenda.
Na rozdíl od řádných voleb se dodatečné volby, opakované volby, opakované hlasování a nové volby konají pouze v jednom dni. +Volební obdobíOpakované volbyOpakované hlasováníDodatečné volbyNové volbypo řádných volbách 20142213 (13 obcí)144po řádných volbách 20183218 (18 obcí)116po řádných volbách 20221119 (11 obcí)115
Jednotlivé volby Pořadí Datum Článek Volby mimořádný termín — (23.–24. listopadu 1990) (Volby do zastupitelstev obcí v Československu 1990) 1. 18.–19. listopadu 1994 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994 2. 13.–14. listopadu 1998 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998 3. 1.–2. listopadu 2002 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002 2002–2006 4. 20.–21. října 2006 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006 2006–2010 5. 15.–16. října 2010 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010 2010–2014 6. 10.–11. října 2014 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014 2014–2018 7. 5.–6. října 2018 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018 2018–2022 8. 23.–24. září 2022 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022 2022–2026 9. 9.–10. října 2026 Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2026
Volební účast Podle oficiálních výsledků voleb.https://www.volby.cz/ nejvyšší volební účast nejnižší volební účast Rok Účast 1990 73,24 % 1994 62,26 % 1998 46,72 % 2002 45,51 % 2006 46,38 % 2010 48,50 % 2014 44,46 % 2018 47,34 % 2022 46,07 %
Problémy komunálního volebního systému Komunální volební systém je nejsložitější volební mechanismus používaný v Česku. Jeho problém je ovšem zejména v tom, že samotné pochopení způsobů volby voliči nestačí k tomu, aby si uvědomil, jak budou jeho hlasy zpracovány. Volič zdánlivě vybírá jednotlivé osobnosti bez ohledu na stranickou příslušnost, nicméně jedná se spíše o hlasy pro danou stranu a hlasy pro jednotlivé kandidáty se tak dají přirovnat k preferenčnímu hlasování. Je-li označeno více kandidátů, než kolik je míst v zastupitelstvu, je hlasování tohoto voliče neplatné.