Rášidský chalífát ( الخلافة الراشدية, al-Chiláfah ar-Rášidijjah) byla islámská vojenská říše založená po smrti proroka Mohameda (632) a trvající v období vlády prvních čtyř chalífů (doslova „nástupců“ – Abú Bakra, Umara, Uthmána a Alího – kteří jsou v islámské tradici považováni za představitele dokonalého islámu a správného vedení) do roku 661. Tito chalífové vedli muslimskou obec a stát od smrti proroka Muhammada (632 n. l.) až po založení Umajjovského chalífátu (661 n. l.). Jejich vláda je v islámu označována jako „správně vedená“ (ar-Rášidún), což znamená, že představuje náboženský a morální vzor, který má být následován. Tento termín se však nepoužívá mezi ší'itskými muslimy, kteří tvoří 10–15 %Viz
světové muslimské populace, protože odmítají legitimitu prvních tří chalífů a uznávají za právoplatného nástupce proroka pouze Alího.
Po Mohamedově smrti v červnu 632 se mezi muslimskými vůdci rozhořela debata o tom, kdo má být jeho nástupcem. Na rozdíl od pozdějších chalífů byli Rašídúnové často zvoleni malou radou významných společníků proroka (šúrā, tj. „rada, konzultace“) nebo byli určeni svým předchůdcem. Mohamedův blízký společník Abú Bakr (vládl 632–634), z kmene Banú Tajm, byl zvolen prvním chalífou v Medíně a zahájil znovudobytí Arabského poloostrova. Byl jediným Rašídem, který nezemřel násilnou smrtí. Po něm nastoupil Umar (vládl 634–644), jeho jmenovaný nástupce z kmene Banú Adí. Za Umarovy vlády se chalífát rozšířil nebývalým tempem, dobyl více než dvě třetiny Byzantské říše a téměř celé území Sásánovské říše.
Po atentátu na Umara byl za chalífu zvolen Uthmán (vládl 644–656), člen Umajjovského rodu. V roce 651 dokončil dobytí Persie a pokračoval v taženích proti Byzantské říši. Uthmán byl zavražděn v červnu 656 a jeho nástupcem se stal Alí (vládl 656–661), člen kmene Banú Hášim, který přesunul hlavní město do Kúfy. Alí vládl v období občanské války známé jako První fitna, neboť jeho svrchovanost neuznal syrský místodržitel Mu‘áwija ibn Abú Sufján (vládl 661–680), příbuzný Uthmána, který požadoval okamžité potrestání jeho vrahů. Navíc se vytvořila třetí frakce – cháridžovci, původně Alího stoupenci, kteří se po bitvě u Siffínu postavili proti oběma stranám, když odmítli přijatou arbitráž. Válka nakonec vedla k pádu Rašídského chalífátu a ke zřízení Umajjovského chalífátu roku 661, kdy se Mu‘áwija prohlásil novým chalífou.
Chalífové
22px Abd Alláh Abú Bakr (632–634) 22px Umar ibn al-Chattáb (634–644) 22px Uthmán ibn Affán (644–656) 22px Alí ibn Abí Tálib (656–661)
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Chalífát Volení chalífové Islámská expanze
Externí odkazy
Kategorie:Islám