náhled|220px|Hrob rodiny Nevolovy na hřbitově v Trhové Kamenici, okr. Chrudim. náhled|Budova Kapitána Miši (Капетан Мишино здање) v Bělehradě, postavená r. 1863 podle projektu J. Nevole
Jan Nevole (15. dubna 1812, Víska u ChotěbořeSOA Zámrsk, Matrika narozených 1798-1824 ve Vísce, sign.620, ukn 2170, str.427. Dostupné online. – 12. dubna 1903, Svobodné HamrySOA Zámrsk, Matrika zemřelých 1881-1913 ve Svobodných Hamrech , sign. 6891, ukn 9693, str.421. Dostupné online.) byl český architekt, činný v Praze a Bělehradě. Po roce 1863 své podnikání ukončil a stal se statkářem ve Svobodných Hamrech u Hlinska. Byl oceňovaný pro vlastenecké aktivity a podporu české kultury.
Život Narodil se 15. dubna 1812 ve „Výsce“ na Čáslavsku (dnes Víska u Havlíčkova Brodu). Chodil do národní školy v Jihlavě, pak na roční přípravku v Pardubicích a nakonec na technickou školu v Praze, kterou absolvoval r. 1830.
V Praze byl nejprve čtyři roky zaměstnán u stavebního ředitelství, poté přijal místo soukromého vychovatele u stavitele Hoška a pomáhal mu s projektováním Svatováclavských lázní.Budova Svatováclavských lázní, umístěná zhruba mezi dnešním Karlovým náměstím a Václavskou ulicí, byla dokončena r. 1844 a o čtyři roky později se zde konalo jedno z revolučních shromáždění. Viz Eva Hrubešová, Zmizelá místa Prahy 2 : Svatováclavské lázně Krátce pracoval i u stavitele Stamanna, který mu roku 1839 zajistil studium na vídeňské stavební akademii. Po jejím absolvování se vrátil, podílel se na stavbě pražského státního nádraží a budoval Helmingrovu vilu umístěnou u tehdejší Žitné brány.
Roku 1845 se přestěhoval do Bělehradu. Ze staveb, které tam vybudoval, je známý např. Dům Kapitána Miši (Капетан Мишино здање), soukromý palác bohatého srbského obchodníka a mecenáše Miši Anastasijeviće dokončený r. 1863.Podle přání investora měla tato budova sloužit kulturním a vzdělávacím účelům; dnes v ní sídlí rektorát Bělehradské univerzity. Viz Captain Miša Building na mit.edu. Ve své době to byl největší a nejkrásnější palác v Srbsku.
Roku 1862 zemřel vídeňský architekt František Šebek, bratr Nevolovy manželky a majitel velkostatku ve Svobodných Hamrech. Nevolovi, kteří tento statek zdědili, se tam následujícího roku přestěhovali a do konce života na něm hospodařili. Patřil jim také statek Dřevíkov.
Po celý život byl Nevole činný ve vlasteneckých kruzích. V Praze se scházel s dalšími obrozenci a podporoval vznikající českou literaturu; Josef Kajetán Tyl mu věnoval novelu Rozina Ruthardova. V Bělehradě byl jeho dům střediskem místní české komunity. Spřátelil se tam s generálem Zachem, který pak, po svém penzionování z důvodu invalidity, několik let žil u v Čechách u Nevolových. Úctu spoluobčanů si svými vlasteneckými činy získal i v okolí Svobodných Hamrů, svého posledního působiště. V tomto kraji se svým synem a vnukem rovněž aktivně botanizoval. Několik jimi popsaných herbářových položek se nachází v depozitářích Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity.
Zemřel 12. dubna 1903 ve Svobodných Hamrech.
Příbuzenstvo Z Nevolových příbuzných se proslavili: švagr (bratr manželky) František Šebek (1814-1862), architekt a politik činný hlavně ve Vídni syn PhDr. Milan Nevole (1846-1907), chemik, cukrovarský odborník, podnikatel a odborný spisovatel zeť Karel Preis (1846-1916), manžel dcery Anny, profesor chemie
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Narození v roce 1812 Kategorie:Úmrtí v roce 1903 Kategorie:Úmrtí 12. dubna Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Vísce (okres Havlíčkův Brod) Kategorie:Úmrtí ve Svobodných Hamrech Kategorie:Pohřbení v Trhové Kamenici