Blahoslavený Aloysius Viktor Stepinac (chorvatsky Alojzije Viktor Stepinac, 8. května 1898, Brezarić u obce Krašić, Království chorvatsko-slavonské, Rakousko-Uhersko – 10. února 1960, SFRJ) byl chorvatský kardinál a v letech 1937 až 1960 arcibiskup záhřebský. V říjnu 1998 byl prohlášen za mučedníka a papežem sv. Janem Pavlem II. beatifikován. Připomínka připadá na den 10. února.
Jeho případ je však poněkud kontroverzní, neboť byl rovněž kritizován za kolaboraci s nacistickým režimem během druhé světové války.
Život
Narodil se jako páté z osmi dětí v rodině rolníka. Jeho matka byla oddaná katolička a modlila se o to, aby její syn vstoupil do kléru.
Během první světové války byl povolán do armády. Po šestiměsíčním výcviku odcestoval do Rijeky a dále sloužil na italské frontě. V červenci 1918 byl Italy zajat a pět měsíců držen jako válečný zajatec. Po válce se zapsal na fakultu agronomie na univerzitě v Záhřebu, ale po jednom semestru ji opustil a vrátil se domů pomáhat otci. Patřil k chorvatským Sokolům, a v roce 1922 tak s touto organizací cestoval na katolický Sokolský slet do Brna.
V roce 1924 odjel do Říma studovat teologii na koleji Germanicum. Na kněze byl vysvěcen 26. října 1930. V roce 1934 byl jmenován biskupem koadjutorem záhřebské diecéze, za další tři roky se tak stal arcibiskupem, ač mu ještě nebylo ani 40 let.
V roce 1936 vystoupal na vrchol Triglav a o rok později odcestoval do Palestiny na poutní cestu.
Za druhé světové války, v dubnu 1941, Stepinac nejdříve vítal ustašovské vůdce a nezávislé Chorvatsko; dne 12. dubna přísahal věrnost Nezávislému státu Chorvatsko a o čtyři dny později se setkal přímo s Ante Pavelićem. Sám vyzýval klér, aby slíbil věrnost novému režimu, také proto, že se domníval, že nová moc bude vůči Římskokatolické církvi vstřícnější než Jugoslávie pod vedením rodu Karađorđevićů, který byl pravoslavný. Již rok nato ale fašistické pronásledování Židů a Srbů odsuzoval a napomáhal jim k útěku.
Po skončení války byl obviněn z válečných zločinů a kolaborace. Ačkoli byl odsouzen, v důsledku zahraničního i domácího nátlaku byl propuštěn do domácího vězení. V roce 1952 ho papež Pius XII. jmenoval kardinálem.
Zemřel v roce 1960. Objevily se sice spekulace, že byl otráven, při ohledání jeho ostatků v roce 1993 však odborníci zjistili, že příčinou smrti mohla být trombóza.
Odkaz
Stepinac je od té doby vnímán jako rozporuplná osobnost; pro některé je symbolem odporu proti komunistické straně a komunistickému režimu v Jugoslávii, pro jiné je symbolem kolaborace s nacisty. Negativně je vnímán v sousedním Srbsku. Po Stepinacovi jsou pojmenovány ulice a některá další veřejná prostranství.
Odkazy vlevo|náhled|Socha bl. Aloysiuse Stepinace v Záhřebu vlevo|náhled|Hrobka bl. Aloysiuse Stepinace v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava v Záhřebu
Reference
Související články Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Kategorie:Blahoslavení Kategorie:Chorvatští kardinálové Kategorie:Chorvatští arcibiskupové Kategorie:Záhřebští arcibiskupové Kategorie:Členové Řádu Božího hrobu Kategorie:Křesťanští mučedníci 20. století Kategorie:Narození v roce 1898 Kategorie:Narození 8. května Kategorie:Úmrtí v roce 1960 Kategorie:Úmrtí 10. února Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Pohřbení v Záhřebu Kategorie:Muži