Hermanovce jsou obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije v nich  obyvatel.

Historie Podle archeologických nálezů na území obce bylo sídliště kultury popelnicových polí, z mladší doby bronzové je hromadný nález bronzových artefaktů, nálezy ze sídliště římsko-barbarské doby a z období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1320, kde je uedna pod názvem Villa Hermani Superior et Inferior. Původně na území panství Svinia byly dvě osady. Velké Hermanovce byly založené zemanskou kolonizací v polovině 13. století a Vyšné Hermanovce byly založeny na zákupním právu. Jedny byly označované jako Šemšey Harmanovce a náležely od roku 1372 zemanům ze Šebeše. Druhé byly uváděny jako Stankay Hermanovce a od roku 1426 náležely zemanům ze Šemše. Rozdělení se udrželo až do 18. století, kdy obě obce vlastnili Pechyovci. V roce 1372 nesla obec název Nogherman, v roce 1389 Felseuherman et altera Felseuherman a v roce 1773 jako Hermany, Hermanowze v roce 1863 Semsej(hermány) és Stankajhermány, v období 1873–1882 Hermány, do roku 1913 Sztankahermány a od roku 1920 Hermanovce, .

V roce 1427 obec platila daň z 42 port. V roce 1787 žilo v 77 domech 564 obyvatel a v roce 1828 žilo 656 obyvatel v 88 domech. Hlavní činností bylo zemědělství, chov dobytka a ovcí, plátenictví a výroba kolomazi.

Přírodní poměry Obec leží v Šarišské vrchovině v úzkém údolí potoka Hermanky. Nadmořská výška obce se pohybuje v rozmezí 415–819 m, střed obce je ve výšce 460 m n. m. Povrch je mírně členitá vrchovina, na severu částečně hornatý. Nejvyšším bodem je hora Lazy (853,9 m n. m.). Území tvoří horniny karpatského flyše. půdní typ zastupují hnědozemě a ilimerizované půdy. V lesích převládají jedlové a smrkové porosty.

Celková rozloha obce je 15,9624 km², z toho v roce 1996 tvořila zemědělská půda 1015 ha, v roce 2020 to bylo 64 %. V roce 2020 z celkové plochy připadalo 36 % na ornou půdu, 26 % na travnaté plochy a 31 % na lesy. V roce 2024 připadalo 572,81 ha na ornou půdu,396,73 ha na travnaté plochy, 522,32 ha na lesy a 11,44 na vodní plochu.

Obec leží v západní části okresu Prešov a sousedí: Renčišov, Nové ŠtefanovceLipovce, Štefanovce89x89pixelůJarovniceHendrichovceBertotovce

Památky

Římskokatolický kostel svaté Alžběty Uherské je jednolodní, původně gotická stavba s půlkruhovým závěrem, bočními kaplemi a věží, pravděpodobně z počátku 14. století. V roce 1650 prošla úpravami. V letech 1666–1717 byl kostel protestantský. Poté prošel barokní přestavbou. V roce 1840 byly Františkem Péchym přistavěny boční kaple. Východní věž byla postavena v letech 1860–1864. Další renovace následovaly v letech 1895, 1908 a 1925. Interiér má pruskou klenbu. Kněžišti dominuje hlavní oltář, který se skládá z gotických panelů a soch umístěných v novogotické oltářní architektuře. Gotické části kostela původně patřily k několika oltářům z období 1470–1479 a jsou to boční oltáře ze zaniklého augustiniánského kláštera v Hrabkově. Oltářní skříň obsahuje tři sochy: Madonu, svatou Barboru a svatou Dorotu. Boční oltáře s malbami Krista na kříži a Panny Marie Bolestné jsou rokokové, stejně jako kazatelna s malbami evangelistů na parapetu. Fasády kostela jsou hladké, členěné opěrnými pilíři a okny s půlkruhovými oblouky. Věž je zakončena barokní střechou s lucernou. Kostel je kulturní památkou Slovenska.

Rodinná hrobka Péchyů je klasicistní kruhový pavilon s kopulí nesenou šesti toskánskými sloupy, pochází z roku 1818. Pohřební tumba je umístěna uprostřed pavilonu. Jsou zde pohřbeni František Péchy a jeho manželka Barbora. Pavilon se nachází východně od kostela a je kulturní památkou Slovenska. Kaštel rodiny Péchyů je jednopodlažní klasicistní pětitraktová budova na obdélníkovém půdorysu se středním rizalitem, pochází z dvacátých let 19. století. Sídlo je ve vlastnictví potomků původních majitelů. Západní fasáda je tvořena průběžnou sloupovou lodžií, ze které vystupuje tříosý portikus s trojúhelníkovým tympanonem, nesoucí alianční znak rodu. Vedle kaštelu se nachází anglický park a novější lovecký zámeček. Je to jednopodlažní budova postavena na půdorysu písmene U s mansardovou střechou z roku 1927. Stojí na místě starší kurie. Budovu nechal postavit Juraj Péchy. Kaštel je kulturní památka Slovenska.

Osobnosti Štefan Hlaváč – kněz a středoškolský profesor, který od 17. prosince 1957 až do 11. února 1983 byl správcem zdejší fary.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Obce v okrese Prešov Kategorie:Obce v regionu Šariš