thumb|upright=1.7|Mapa zón města pro účely stanovení počtu parkovacích míst Pražské stavební předpisy (PSP) jsou prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu vydávaný ve formě nařízení obce a stanovující požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze. Tím se odchylují od vyhláškek Ministerstva pro místní rozvoj, které problematiku upravují na celostátní úrovni. Návrh PSP zpracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Je dílem skupiny pěti odborníků, jež vedl architekt a urbanista Pavel Hnilička s podporou širší skupiny specialistů. Návrh PSP schválila Rada hlavního města Prahy dne 15. července 2014 s účinností od 1. října 2014. Nařízení bylo poté nahrazeno pražskými stavebními předpisy z let 2016 a 2024.

PSP z roku 2014 Nařízení č. 11/2014, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), nahradilo obecně závaznou vyhlášku č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze. Tím se Praha odchýlila od pravidel celostátní vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a to na základě zmocnění v § 194 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Nedostatky předchozí vyhlášky

Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze z roku 1999 (OTPP) svým obsahem vycházely z překonané filozofie výstavby města založené na rozsáhlém zastavěném území a nízké urbánní kvalitě osídlení. Již půl století (od šedesátých let 20. století) je zřejmé, že tato cesta přináší značné negativní dopady ekonomického charakteru (např. nákladná organizace infrastruktury), podporuje město závislé na automobilech a nepodporuje život ve městě. Úspěšná evropská města proto tento způsob výstavby města opustila již na konci 20. století. Regulativy OTPP dále vylučovaly klasickou formu městské zástavby, např. kvalitních tradičních pražských čtvrtí (Vinohrady, Dejvice), a nezabývaly se dopady a úlohou staveb v organismu města ani veřejným prostranstvím.

Revize vyhlášky byla dále motivována změnou zákonné úpravy, zejména přijetím nového stavebního zákona v roce 2006, který také změnil formu městských stavební předpisů z obecně závazné vyhlášky na nařízení. S účinností nového stavebního zákona byly také vydány nové vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, které byly s některými ustanoveními OTPP v rozporu.

Zpracování

Usnesením RHMP č. 1729 ze dne 23. října 2012 se zpracovatelem Pražských stavebních předpisů stal Útvar rozvoje hlavního města Prahy (dnes Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy). Návrh zpracovala skupina odborníků pod vedením architekta a urbanisty Pavla Hniličky (např. současný ředitel IPR Ondřej Boháč) s podporou širší skupiny odborníků a specialistů napříč profesemi, která práci užšího zpracovatelského týmu průběžně oponovala.

Hlavní přínosy PSP

Oproti dosavadní vyhlášce se PSP věnují dnešním problémům města spojeným zejména s rozpadem městské struktury. Rozpracovají dosud opomíjené urbanistické vztahy, regulují prostorové limity staveb ve vztahu k charakteru okolní zástavby. Optimalizují například pravidla pro odstupy staveb od hranice pozemku, zavádí výškové limity a vrací se k tradičním instrumentům plánování města – uliční a stavební čáře.

Předpis stanoví pravidla pro vymezování veřejných prostranství a jejich kvalitativní standard. Podrobně se věnuje například uličním stromořadím nebo regulaci reklamy. Dále se zaměřuje i na dílčí parametry interiérů budov, ovšem umožňuje širší škálu architektonického řešení bytů a rodinných domů s ohledem na pluralitu životních stylů současné společnosti.

Kritika PSP PSP z roku 2014 byly v odborné veřejnosti kritizovány, že nerespektují terminologii celostátních předpisů; například „zapomínají“ na parkovací místa v centru města, schodiště nemusí být osazena zábradlím nebo nemusí být zajištěn přístup na okolní pozemky.

Ministerstvo pro místní rozvoj dne 16. 1. 2015 pozastavilo účinnost PSP, a to zejména s odkazem na povinnost notifikace jako technického předpisu Evropskou komisí.

PSP z roku 2016 Nové znění PSP se zapracovanými připomínkami bylo schváleno jako nařízení č. 20/2016 Sb. hl. m. Prahy a nabylo účinnosti dne 1. 8. 2016. Za dobu své účinnosti bylo třikrát novelizováno, mimo jiné zrušením požadavků na proslunění obytných místností.

PSP z roku 2024 Podle stavebního zákona z roku 2021 mohou Praha, Brno a Ostrava vydat nařízení v přenesené působnosti, kterým upraví požadavky na vymezování pozemků, požadavky na umisťování staveb a technické požadavky na stavby.§ 152 odst. 2, § 333 odst. 3 stavebního zákona. Vůči nařízení se (pokud jde o technické požadavky) subsidiárně použije celostátní vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj.

V návaznosti na přijetí stavebního zákona bylo přijato nařízení č. 12/2024, které k 1. červenci 2024 nahradilo PSP z roku 2016. Pro umisťování staveb předepisuje zejména soulad s uliční a stavební čarou, výškové hladiny, odstupové vzdálenosti a připojení na technickou a dopravní infrastrukturu.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy Pražské stavební předpisy

Kategorie:Geografie Prahy Kategorie:Urbanismus Kategorie:Prováděcí předpisy Kategorie:Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Kategorie:Pojmenováno po Praze