náhled|Jarsanská svatyně nedaleko Mosulu náhled|Vnitřek jarsanské svatyně. Na obrázku lze zhlédnout obraz, na kterem jsou Alí (uprostřed), Hasan ibn Alí (nalevo) a Husajn ibn Alí (napravo). Alí ibn Abí Tálib je v jarsanismu považován za manifestaci Boha. náhled|Jarsanští muži v Sulajmáníji v Iráckém Kurdistánu. Obraz v pozadí obsahuje jarsanskou náboženskou symboliku. Jarsanismus či Ahl-e Hakk (kurdsky یارسان Yarsan, Ahl-e Haqq, „lid Pravdy“) je synkretické náboženství, které má celkem více než 1 000 000 vyznavačů, kteří žijí v západním Íránu a v Iráku a kteří jsou převážně etničtí Kurdové, ačkoli existují i menší skupiny vyznavačů tohoto učení z řad Peršanů, Loriů, Azerů a Arabů. V Iráku jsou příslušníci tohoto náboženství také nazýváni Kaka'i. V Íránu se počet příslušníků náboženství odhaduje na 1 000 000, i když jejich přesný počet je obtížné zjistit. Toto číslo by z jarsanismu dělalo druhé největší náboženství v Íránu hned po islámu.Encyclopedia of the Modern Middle East and North Africa (Detroit: Thompson Gale, 2004) p. 82
Náboženské texty jsou převážně psány v gorani (jednom z kurdských jazyků), ale málo jarsanů tento jazyk ovládá a namísto toho používají jiné kurdské jazyky, např. sorání. Nejvýznamnější náboženskou knihou je Kalâm-e Saranjâm (Sarandžám).
Jarsanismus byl zčásti ovlivněn zoroastrismem a islámem. Islámské období je řazeno jako druhý cyklus božského zjevení, v jehož čele stojí Alí ibn Abí Tálib. Vliv zoroastrismu je patrný v sedmi „vládcích temnot", kteří byli v druhém cyklu inkarnovaní jako: Abú Bakr, Umar, Usmán, Talha, Zubajr, Rahmán a Mu'ávija (Podle Hádždža Nematolláha také Áiša, jak uvedl ve své knize Forqan ol-Akhbar)Minorsky, Dr. Vladimir. "Etudes sur les Ahl-I Haqq, I. Toumari=Ahl-I Haqq", Revue de L’Histoire des Religions, volume XCVII, No. 1, January 1928, pp. 90-105.. Podobný je i dualismus, kdy jarsanové věří, že se vesmír skládá ze dvou světů: vnitřního (Bátiní) a vnějšího (Záhirí), z nichž každý má vlastní řád. Patrné jsou některé analogie s jezídismem (obě náboženství obsahují postavu pavího anděla – Malek Tava, i když v jarsanismu je ztotožněn se Satanem The Yaresan : a sociological, historical, and religio-historical study of a Kurdish community (Berlin: M. Rezaa Hamzee, 1990) p. 75 a v jezídismu je prostředník mezi nečinným Bohem a lidmi.) Hlavním náboženským obřadem je džam (z arabského slova pro „shromáždění“), který se odehrává každý čtvrtek v Džamchaneh. Slovo Džamchaneh je nejspíš zkomolenina slov Džam’at Chana (slovo „chana“ znamená v perštině „dům“ nebo „místo“) a to je termín používaný některými muslimskými komunitami po celém světě, zejména súfijskými, pro místo shromažďování.Azim Nanji and Razia Nanji, The Penguin Dictionary of Islam (London: Penguin, 2008), s.v. jamat khana. Během obřadu džam hrají ústřední roli modlitby, hudba a posvátné texty (kalám – arabsky „řeč“, „promluva“), stejně jako sdílení posvěceného pokrmu, jímž často bývá maso obětního zvířete. Vyskytuje se i zimní slavnost připomínající narození sultána Sahaka.
Počátky jarsanismu Kurdský učenec Buraka’i považuje Bahlula Mahiho za původního zakladatele jarsanismu. Je nejstarším doloženým vůdcem komunity. Bahlul Mahi pocházel z města Mah-Kufeh v regionu Kermánšáh a podle jarsanského textu Haqq-ol haqayeq a knihy Kalâm-e Saranjâm žil během vlády Hárúna ar-Rašída, což by ho řadilo do druhé poloviny 8. století. Podle jiné jarsanské knihy Doureh-ye Bahlul Bahlul Mahi navštívil šíitského imáma Dža'fara as-Sádika v Bagdádu, kde studoval. To by jej řadilo do první poloviny 8. století. Často se nesprávně uvádí jako zakladatel Sultán Sahak, ale jarsanské myšlenky jako teofanie, rituál džam a angelolatrie existovaly už v době Šáha Chošina (Šáh Chošin je považován za druhou manifestaci Boha v lidské podobě a narodil se v roce 1015, Sultán Sahak žil ve 14. století )
Odkazy Reference
Související články Jezídové Alevité
Externí odkazy The Yaresan : a sociological, historical and religio-historical study of a Kurdish community / M. Reza Hamzeh'ee. Berlin : Schwarz, 1990
Kategorie:Íránská náboženství Kategorie:Abrahámovská náboženství