Vojenský újezd Brdy, dříve též vojenský výcvikový prostor Jince, se nacházel ve Středních Brdech v západní části okresu Příbram ve Středočeském kraji, mezi Rokycany (Strašicemi) a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Újezdní úřad sídlil v obci Jince, rozloha vojenského újezdu byla 260,08 km² a žilo v něm kolem 30 obyvatel. Asi 90 % území bývalého újezdu tvořil les, zbylou část využívala armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Při zrušení k 1. lednu 2016 bylo jeho území rozděleno 27 obcím v okresech Příbram a Beroun ve Středočeském kraji a v okresech Plzeň-jih a Rokycany v Plzeňském kraji.
Vojenský prostor zde vznikl usnesením vlády Československé republiky ze dne 19. února 1926, od roku 1950 byl vojenským újezdem. Na jeho území bylo šest cílových ploch – Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované byly v poslední době zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940–1945 a 1950–2015, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích.
Po zrušení újezdu zde zůstává jen velmi malý prostor, který by měl být prohledán z důvodů možnosti nálezu neodpálené munice. Současně se zrušením vojenského újezdu zde vznikla chráněná krajinná oblast Brdy, která nakonec zahrnula i Jižní Brdy. I po zrušení vojenského újezdu jsou některé oblasti nadále užívány armádou a veřejnosti nepřístupné. Jde zejména o posádkové cvičiště Jince včetně dopadové plochy Brda a dále například o utajený objekt U Němých.
Katastrální území V důsledku vzniku vojenského prostoru zcela zanikly obce Kolvín, Zaběhlá, Padrť a Hrachoviště a Velcí; zcela zbořeny byly i samotné vesnice, pouze Velcí zůstalo zčásti zachované.
Zde je seznam katastrálních území, na která se vojenský újezd členil od roku 1967Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků. Dostupné online. údajně do roku 2003, přestože nařízení vlády č. 241/2004 Sb.Nařízení vlády č. 241/2004 Sb., o podmínkách provádění pomoci méně příznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními. Dostupné online. uvádí tato katastrální území ještě roku 2004 („I“ na konci názvu znamená, že se jednalo o katastr, který vznikl připojením části původního katastrálního území, jehož zbytek včetně samotného sídla však do újezdu začleněn nebyl): Baština Baštinka Borovno I Bratkovice I Buková I Čenkov I Číčov I Dobřív I Dominikální Paseky I Drahlín I Felbabka I Hořice I Hrachoviště Chaloupky I Jince I Kolvín Křešín I Kvaň I Láz I Malá Víska I Mirošov I Míšov I Nepomuk I Obecnice I Ohrazenice I Padrť Podluhy I Sádek I Skořice I Strašice I Štítov I Trokavec I Velcí Věšín I Vranovice I Zaběhlá Zaječov I náhled|Pět katastrálních území vojenského újezdu, vytvořených roku 2003 K 31. lednu 2003 bylo katastrální členění vojenského újezdu změněno, přičemž zde bylo vytvořeno následujících pět větších katastrálních území, majících název některého z předchozích katastrálních území: Baština (rozloha 49,504241 km²) Hrachoviště (rozloha 52,211255 km²) Kolvín (rozloha 56,392582 km²) Těně I (rozloha 50,579398 km²) Zaběhlá (rozloha 51,40217 km²)
V souvislosti s předpokládaným zrušením újezdu byl k 10. únoru 2014 újezd rozdělen na 27 katastrálních území pojmenovaných podle obcí, ke kterým tyto části po zrušení připadly (deset z nich tak přešlo do Plzeňského kraje). Zpracovaný návrh nového katastrálního členění vycházel z hranic platných roku 1949, již roku 2012 byl schválen příslušnými obcemi a následně vládou. V důsledku jednání s obcemi však ne vždy byly nakonec respektovány historické hranice.
Nová katastrální území byla k 1. lednu 2016 připojena vždy k hlavní evidenční části obce, k níž odkazovala svým názvem, s výjimkou katastrálního území Číčov v Brdech, které bylo připojeno k části Hořice města Spálené Poříčí. Území bývalého vojenského újezdu v okrese Příbram tak bylo rozděleno do okresů Příbram, Beroun, Rokycany a Plzeň-jih. náhled|27 katastrálních území vojenského újezdu, vytvořených roku 2014
Okres Příbram, Středočeský kraj (11 katastrálních území, 13 budov, 8 obyvatel): Bratkovice v Brdech (rozloha 0,965212 km²k. ú. Bratkovice v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Bratkovice Drahlín v Brdech (rozloha 2,254725 km²k. ú. Drahlín v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Drahlín Jince v Brdech (rozloha 21,561252 km²k. ú. Jince v Brdech, 11 budov, 3 obyvatelé) k obci Jince Křešín v Brdech (rozloha 4,337243 km²k. ú. Křešín v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Křešín Láz v Brdech (rozloha 0,484569 km²k. ú. Láz v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Láz Nepomuk v Brdech (rozloha 17,658333 km²k. ú. Nepomuk v Brdech, 1 budova, 0 obyvatel) k obci Nepomuk Obecnice v Brdech (rozloha 45,999293 km²k. ú. Obecnice v Brdech, 1 budova, 5 obyvatel) k obci Obecnice Ohrazenice v Brdech (rozloha 3,109196 km²k. ú. Ohrazenice v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Ohrazenice Sádek v Brdech (rozloha 2,349958 km²k. ú. Sádek v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Sádek Věšín v Brdech (rozloha 24,051408 km²k. ú. Věšín v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Věšín Vranovice v Brdech (rozloha 7,630929 km²k. ú. Vranovice v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Vranovice
Okres Beroun, Středočeský kraj (6 katastrálních území, 5 budov, 2 obyvatelé): Chaloupky v Brdech (rozloha 4,771884 km²k. ú. Chaloupky v Brdech, 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Chaloupky Felbabka v Brdech (rozloha 0,177424 km²k. ú. Felbabka v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Felbabka Hvozdec v Brdech (rozloha 0,635306 km²k. ú. Hvozdec v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Hvozdec Malá Víska v Brdech (rozloha 9,037433 km²k. ú. Malá Víska v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Malá Víska Podluhy v Brdech (rozloha 11,960797 km²k. ú. Podluhy v Brdech, 2 budovy, 1 obyvatel) k obci Podluhy Zaječov v Brdech (rozloha 15,219726 km²k. ú. Zaječov v Brdech, 1 budova, 1 obyvatel) k obci Zaječov
Okres Rokycany, Plzeňský kraj (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel): Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²k. ú. Dobřív v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²k. ú. Mirošov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²k. ú. Skořice v Brdech, 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²k. ú. Strašice v Brdech, 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²k. ú. Štítov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²k. ú. Těně v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²k. ú. Trokavec v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec
Okres Plzeň-jih, Plzeňský kraj (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel): Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²k. ú. Borovno v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²k. ú. Číčov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k části Hořice města Spálené Poříčí Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²k. ú. Míšov v Brdech, 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov
Pamětihodnosti náhled|Pěchotní srub CE na Jordánu náhled|Bunkr na Houpáku (794 m n. m.) zřícenina hradu Valdek Padrťské rybníky – Hořejší Padrťský rybník a Dolejší Padrťský rybník Bunkr na Houpáku Letiště pod Hejlákem Zkušební a cvičný objekt CE (bunkr na Jordánu) zaniklý klášter u Teslínů lovecký zámeček Tři Trubky každoročně pořádaná akce Den pozemního vojska – Bahna kóta 718,8 m – místo, kde měl stát americký radar
Historie
Dělostřelecká střelnice Usnesením vlády ČSR z 19. února 1926 vznikla v Brdech dělostřelecká střelnice. Protesty okolních obcí i některých umělců byly neúspěšné, v parlamentu neuspěl ani návrh na zřízení národního parku, který měl zamezit vojenskému využití. Zákaz vstupu pro veřejnost byl omezen jen na dělostřelecké cílové plochy. Za okupace během druhé světové války německá armáda zavedla zákaz vstupu do celého prostoru. V roce 1940 vojenský prostor rozšířila o území dalších 11 obcí. Objekty však nebyly zbořeny, po válce se mohli vystěhovaní vrátit. Po válce byla střelnice nadále využívána v původním územním rozsahu z doby před válkou a vstup na území mimo cílové plochy byl opět povolen. K vojenskému území byly postupně připojeny zkonfiskované lesy hořovického velkostatku včetně zříceniny hradu Valdek.
Vojenský újezd Usnesením vlády ČSR ze dne 6. června 1950 byl s platností od 1. července 1950 vytvořen z dosavadního vojenského tábora vojenský újezd Brdy. Tímto okamžikem začal znovu platit úplný zákaz vstupu na jeho území. Dalším vládním usnesením z 5. února 1952 bylo se zpětnou platností od 1. února 1952 rozšířeno území vojenského újezdu Brdy, a to mj. i o pětici obcí – Hrachoviště, Kolvín, Padrť, Velcí a Záběhlá. Ještě téhož roku následovalo vysídlování a demolice. Z výše zmíněných obcí se v menším rozsahu zachovala pouze zástavba obce Velcí. V 50. a 60. letech bylo nedaleko obce Strašice vybudováno podzemní velitelské stanoviště tzv. Československého frontu a v 70. letech 20. století byl u obce Míšov vybudován sklad určený pro sovětskou jadernou munici.
Po roce 2000 probíhala dvoustranná jednání mezi ministerstvem obrany ČR a Spojenými státy o případném umístění části protiraketové základny USA na území ČR. Brdy byly vybrány jako místo, kde by k případné výstavbě mělo dojít – a to u obcí Teslíny (1,4 km) a Míšov (1,7 km) na bezejmenném kopci o kótě 718,8 m n. m. Záměr se stal v letech 2006 a 2007 žhavým českým vnitropolitickým tématem a znepokojení vyjadřovalo i Rusko. Americká strana poté od záměru ustoupila.
2016 Počátkem roku 2016 byla zpřístupněna valná většina Brdské oblasti.
Symboly vojenského újezdu Znak a vlajka byly vojenskému újezdu Brdy uděleny rozhodnutím č. 70 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 11. května 2006.
Zpřístupnění okrajových částí Okrajové části vojenského újezdu byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřaduVýnos Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy č. 1/2007. Dostupné online. přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo v sobotu 7. dubna 2007 za účasti ministryně obrany Vlasty Parkanové a náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka v obci Neřežín pod Valdekem. Klub českých turistů zde vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
Ve zpřístupněných zónách platily zvláštní podmínky, například povinnost hlásit nalezený vojenský materiál a nemanipulovat s ním a respektovat pokyny osob (kromě policie a vojenské policie též osob pověřených přednostou újezdního úřadu) i výstražných tabulí, zákaz stanování a rozdělávání ohňů, zákaz vstupu do cvičišť a cílových ploch. Osoby mladší 15 let mohly vstupovat na území újezdu pouze v doprovodu osoby starší 18 let. Individuálně bylo možno žádat o povolení vstupu i mimo tyto zpřístupněné zóny za účelem sběru lesních plodin, turistiky apod., avšak i toto povolení platilo pouze v sobotu, neděli a ve svátky.
Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák nebyl roku 2007 nakloněn zpřístupňování dalších části (vzhledem k nevybuchlé munici i ochraně životního prostředí), starosta Věšína Pavel Hutr to naopak považoval za první krok k postupném zpřístupňování Brd a doposud byly zpřístupněny jen části, které lidé stejně načerno využívali. Rozvoj turistiky v oblasti byl podle starosty pro obce výhodný. Pro další zpřístupňování se vyslovil též exhejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Nedostupné byly vrcholy Tok a Praha.
Zóny zpřístupnění