Tatra T6B5 (podtyp tramvaje T6, v bývalém Sovětském svazu označovány jako T3M) je typ tramvaje vyráběné v československém (později českém) podniku ČKD Tatra od poloviny 80. let minulého století do konce 20. století.
Konstrukce
Tramvaj T6B5 vychází (stejně jako ostatní typy československých tramvajových vozů 80. let) z konstrukce typu Tatra T5 ze začátku 70. let 20. století. Jde o jednosměrný čtyřnápravový motorový tramvajový vůz se třemi dveřmi a standardní výškou podlahy. Vozy jsou vybaveny elektrickou tyristorovou výzbrojí typu TV3.
Novinkou byly mechanické kotoučové brzdy s brzdovým kotoučem na hřídeli motoru. Ovládány byly prostřednictvím táhel, elektromagnetickými pružinovými brzdiči, používanými u vozů Tatra od typu T1 dodnes.
V roce 1993 byla založena česko-ukrajinská firma Tatra-Jug pro konečnou montáž tramvají dodaných z Prahy. Firma ale prodala pouze 39 vozů, ostatní čekaly na kupce. Až v roce 2003 bylo 10 vozů opraveno a zkompletováno firmou Inekon v ostravském dopravním podniku a následně prodáno městu Iževsk. Poslední čtyři tramvaje byly v Ostravě dokončeny roku 2007 pro ruskou Ufu.
Do tohoto typu tramvaje je možno montovat podvozky pro normální rozchod koleje 1435 mm a široký rozchod 1524 mm, který používá většina dopravců ve městech bývalého SSSR.
Vozy T6B5 nemají zúženou vozovou skříň v oblasti prvních a posledních dveří (představků). Bočnice skříně jsou tak v jedné rovině od předního a zadního čela. Vozidla díky tomu působí mohutněji než typ T6A5, ale fakticky širší nejsou.
Široká čela však neumožňovala využívat tyto vozy v tramvajových sítích většiny českých měst. V obloucích výrazně vybočovala z profilu a přesahy skříně vozu byly značné.
Označení T3M
Aby se sovětští provozovatelé zažitých tramvají T3SU nezdráhali odebírat zcela nový typ vozu s tyristorovou regulací výkonu, výrobce prezentoval tramvaje T6B5 v SSSR pod obchodním označením T3M odkazujícím na pouhou modernizaci osvědčených a technicky zastaralých vozů Tatra T3.
Prototypy
Na začátku 80. let 20. století bylo potřeba nahradit už poněkud zastaralé tramvaje T3 novým, modernějším typem. Vyrobilo se mnoho prototypů, ale až typ T6B5 byl schválen do výroby (ale pouze pro zahraniční zákazníky).
V roce 1983 byly vyrobeny dva prototypy vozu T6B5, které byly ihned poté zkoušeny na pražské tramvajové síti pod čísly 0016 a 0017. O rok později byly předány do Moskvy, kde obdržely čísla 0001 a 0002 a byly dále testovány. O něco později byly nasazeny do běžného provozu. V roce 1994 byly vozy přečíslovány na 0301 a 0302. V současnosti je v provozu pouze tramvaj ev.č. 0301, druhý vůz se používá jako služební. Žádné další tramvaje tohoto typu už do Moskvy dodány nebyly.
Provoz Přehled dodaných nových vozů (přímo z výroby). Tramvaje si různé dopravní podniky prodávaly, takže počet měst, kde je (nebo byl) v provozu typ T6B5, je zřejmě vyšší. V letech 1983 až 2007 bylo vyrobeno 1279 vozů. Současný stát Město Článek Typ Roky dodávek Počet vozů Evidenční číslapři dodání Poznámky Minsk článek T6B5SU 1990 – 1996 24 kusů 001 – 025 číslo 022 neobsazeno Sofie článek T6B5B 1989 37 kusů 4101 – 4137 Riga článek T6B5SU 1988 – 1990 62 kusů 201 – 262, viz též pozn. Barnaul článek T6B5SU 1985 – 1989 106 kusů 1001 – 10323001 – 3209s mezerami Iževsk článek ∑ 1987 – 2003 45 kusů T6B5SU 1987 – 1991 35 kusů 2001 – 2035 T6B5-RA 2003 10 kusů 2036 – 2045 Jekatěrinburg článek T6B5SU 1987 – 1989 34 kusů 357 – 372730 – 747 Kursk článek T6B5SU 1987 – 1995 78 kusů 009 – 086 Lipeck článek T6B5SU 1988 – 1989 45 kusů 2101 – 2145 Moskva článek T6B5SU 1984 2 kusy 0001 – 0002 Nižnij Novgorod článek T6B5SU 1988 – 1989 25 kusů 2901 – 2925 Novokuzněck článek T6B5SU 1989 15 kusů 215 – 228 Orel článek T6B5SU 1989 – 1990 14 kusů 086 – 099 Rostov na Donu článek T6B5SU 1988 – 1989 40 kusů 800 – 839 Samara článek T6B5SU 1989 – 1993 48 kusů 853 – 8671003 – 1036 číslo 1024 neobsazeno Tula článek T6B5SU 1988 – 1996 77 kusů viz poznámka Tver článek T6B5SU 1985 – 1988 35 kusů 1, 3-4, 6, 9, 11-38, 136, 138 Ufa článek ∑ 1988 – 2007 34 kusů T6B5SU 1988 30 kusů 1101 – 1130 T6B5-MPR 2007 4 kusy 2007 – 2009, 2031 Uljanovsk článek T6B5SU 1988 – 1990 45 kusů 2173 – 2217 Vladikavkaz článek T6B5SU 1988 20 kusů 110 – 129 Volgograd článek T6B5SU 1987 – 1989 20 kusů 2834 – 2853 Voroněž článek T6B5SU 1989 12 kusů 105 – 116 Pchjongjang článek T6B5K 1990 – 1992 129 kusů 1046 – 1174 Charkov článek T6B5SU 1988 – 1990 55 kusů 1519 – 1573 od 2007: 4519 – 4573 Dnipro článek T6B5SU 1996 – 2002 12 kusů 3001 – 3012 Doněck článek T6B5SU 2003 8 kusů 3001 – 3008 Kamjanske článek T6B5SU 1996 – 2000 5 kusů 2000 – 2004 Kyjev článek T6B5SU 1985 – 1994 97 kusů 001 – 077100, 101301 – 318 Kryvyj Rih článek T6B5SU 1993 1 kus Mykolajiv článek T6B5SU 2000 – 2001 3 kusy 1915, 2001, 2002 Oděsa článek T6B5SU 1999 1 kus 7001 Záporoží článek T6B5SU 1988 – 1996 50 kusů 417 – 466 Taškent článek T6B5SU 1991 – 1999 100 kusů 2701 – 2757 další čísla nezjištěna
Poznámky:
Kyjev byl prvním městem v Sovětském svazu, které obdrželo tramvaje typu T3 (rok 1964). Předávka nových vozů typu T3M byla proto načasována tak, aby to byl právě Kyjev, který jako první obdrží novou generaci těchto vozů (rok 1985, prototypy do Moskvy se nepočítají, Tver a Barnaul byly o cca měsíc opožděny).
Tula: vozy T6B5SU obdržely čísla 13, 14, 17, 18, 23 – 30, 47, 48, 83, 84, 301 – 358.
Riga: evidenční číslo je nyní skryto v pětimístném označení, kde první cifra je kód vozovny a pátá cifra je kontrolní
Některé vozy z 90. let a všechny vozy z přelomu 20. a 21. století vyrobila ukrajinská firma Tatra-Jug.
Součet kusů v tabulce udává číslo 1358; stránka Transphoto.ru udává počet 1285 kusů.
Reference
Externí odkazy
T6B5 Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná od roku 1983 Kategorie:Kolejová vozidla vyráběná do roku 2007