Josef (Joseph) Neuwirth (5. června 1855 Zahrádky u České LípyMatriční záznam o narození a křtu farnosti Holany – 25. dubna 1934 Vídeň) byl český, německy píšící, historik českého středověkého umění doby Karla IV., vysokoškolský profesor, pracovník státní památkové péče.

Život Josef Franz Neuwirth se narodil v rodině Josefa Neuwirtha, ředitele Nového zámku Alfréda Kounice v Zahrádkách u České Lípy. Po absolvování augustiniánského gymnázia v České Lípě studoval v letech 1875–1878 germanistiku, historii, klasickou filologii, dějiny umění a archeologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Během studií se angažoval v rakouské pobočce německého studentského hnutí (Corps Austria) a ve spolku šermířů Korbschläger (název podle bezpečnostního krytu záštity kordu v podobě drátěného košíku). V letech 1880 – 1885 působil jako středoškolský pedagog na německém gymnáziu na Starém Městě, kde byl 18. července roku 1882 jmenován řádným profesorem.Pobytová přihláška pražského magistrátu Roku 1886 se habilitoval na německé univerzitě v Praze (u profesora Alwina Schultze). Roku 1895 zde získal mimořádnou a 1897 řádnou profesuru ještě za doby působení prof. Alwina Schultze, jehož byl žákemHlásí se k němu v předmluvě ke své knize Geschichte der christlichen Kunst bis zum Aussterben der Přemysliden, s. 3. V letech 1891–1934 byl korespondujícím, později řádným členem Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách („Gessellschaft zur Förderung deutscher Wissenschaft, Kunst und Literatur in Böhmen“).Lubomír Slavíček, in: L. Slavíček (ed.), 2016, s. 1009

Byl korespondentem vídeňské Centrální komise pro ochranu památek pro Čechy (1886) a pro Dolní Rakousy (1900), od roku 1902 členem komise a v letech 1905–1914 generálním kozervátorem její II. sekce. Roku 1899 i s rodinou přesídlil do Vídně. V letech 1899–1926 tam byl profesorem obecných dějin umění na Vídeňské technice, v letech 1903–1905 jejím rektorem. Působil jako dvorní rada (1905). U příležitosti jeho penzionování roku 1926 mu byl udělen titul doktora honoris causa na německé technické univerzitě v Brně a roku 1932 stejný titul na Technické univerzitě ve Vídni.

Rodina Jako katolík se 3. února 1883 v pražském německém evangelickém kostele svatého Michala v Jirchářích oženil s evangeličkou Gabrielou Luisou Adelheid von Stein (* 25. 5. 1859), dcerou přírodovědce Samuela Friedricha Nathaniela, rytíře von Stein (1818–1885), profesora a v letech 1875–1876 rektora pražské německé univerzity.

Měli tři děti. Dcera Rosa Neuwirthová (1883-1929) byla rakouskou keramičkou, synové se jmenovali Friedrich (*1885) a Kurt (*1893)Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražského obyvatelstva z let 1850 - 1914, karton 412, obr.660-662.

Ocenění 1908 Řád železné koruny císaře Františka Josefa I. 1926 Dr. techn. h. c., Německá technika v Brně 1932 Dr. techn. h. c., Vídeňská technika

Dílo Zabýval se českým středověkým uměním a před odchodem do Vídně publikoval práci o křesťanském umění doby Přemyslovců.Josef Neuwirth, Geschichte der christlichen Kunst in Böhmen bis zum Aussterben der Przemysliden, 1888 Navázal na práci Bernarda Gruebera. Dopustil se některých omylů v dataci rotund, jejichž vznik kladl až do 12. století. Správně vyzdvihl význam cisterciáckého řádu pro uvedení gotického slohu do českých zemí. V šesti svazcích postupně publikoval historické práce, které mapovaly architekturu a umění gotiky.Studien zur Geschichte der Gothik in Böhmen Teil 1-6, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen, 30, Praha 1892-1899

Věnoval se systematicky studiu a publikování písemných pramenů k pražské dómské huti. Správně určil původ architektů Svatovítské katedrály Matyáše z Arrasu i Petra Parléře i jejich podíl na stavběPeter Parler von Gmünd, Dombaumeister in Prag und seine Familie, Praha 1891

Díky dobré znalosti srovnávacího materiálu z Německa, Itálie a Francie pozvedl studium českého umění na evropskou úroveň. Podrobně zkoumal nástěnné a deskové malby na Karlštejně a v Emauzích v Praze. Se závěry jeho bádání polemizoval Max Dvořák.

Bibliografie (výběr) Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues in der J. 1372–1387, Praha 1890 Peter Parler von Gmünd, Dombaumeister in Prag und seine Familie, Praha 1891 Studien zur Geschichte der Gothik in Böhmen Teil 1–6, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen, 30, Praha 1892–1899. Der Baubeginn der Frohnleichnams- und Barbarakirche in Kuttenberg = Studien zur Geschichte der Gotik in Böhmen, II. K. u. k. Hofdruckerei A. Haase, Prag, 1893.https://www.academia.edu/19772685/ Geschichte der bildenden Kunst in Böhmen vom Tode Wenzels III. bis zu den Hussitenkriegen, Prag 1893 Die Junker von Prag, Prag 1894 Die Wandgemälde im Kreuzgange des Emausklosters in Prag, Prag 1895 Mittelalterliche Wandgemälde und Tafelbilder der Burg Karlstein in Böhmen. Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens 1, Prag 1896 Der verlorene Cyklus böhmischer Herrscherbilder in der Prager Königsburg, Mitteilungen des Vereines für die Geschichte der Deutschen in Böhmen, 35, 1896 Der Bildercyklus der Luxemburger Stammbaumes aus Karlstein I (mit 16 Lichtdrucktafeln). Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens 2, Prag Calve 1897 Die Wandgemälde im Kreuzgange des Emausklosters in Prag. Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens 3, Prag 1898 Forschungen zur Kunstgeschichte Böhmens, Kunst und Litteratur in Böhmen, T. I–III, Praha 1896, 1897, 1898 Handbuch der Kunstgeschichte, Band 2: Frühchristliche Kunst des Mittelalters, 11. umgebarbeitete Auflage, Leipzig 1921 Bilder aus der deutschen Geschichte, Teil 1 und 2, Nürnberg 1925 Josef Neuwirth: 1855–1934; von der Wiege bis zur Bahre; Autobiographie, Frankfurt am Main 2009

Odkazy

Reference některé odkazy byly převzaty z článku Josef Neuwirth (Kunsthistoriker) v německé Wikipedii

Literatura Richard Biegel – Roman Prahl – Jakub Bachtík (eds.). Století Ústavu pro dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Praha: FF UK, 2020, s. 280–284. . Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1008–1010, Academia Praha 2016, Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Horová A., ed., 1995, Academia, Praha, Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha, 1986 (s.203, 205–208)

Externí odkazy

Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Pedagogové na Německé univerzitě v Praze Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Pedagogové na Technické univerzitě Vídeň Kategorie:Rakouští historikové umění Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Úmrtí v roce 1934 Kategorie:Narození 5. června Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny